Hormonální léčba není pro všechny ženy

Je hormonální substituční léčba žen v přechodu skutečně tak riskantní, jak tvrdí nejnovější americká studie, která před několika dny vystrašila pacientky na celém světě? Čeští lékaři sice poplach s úspěchem tlumí, ale přesto…

nemohou zcela vyvrátit tvrzení, že uměle podávané hormony zvyšují riziko rakoviny prsu, infarktu a mrtvice.

Americká studie poněkud zpochybnila i po desetiletí tradovaný názor, že podáváním hormonů ženám po menopauze se dá předejít vypuknutí některých nemocí od chorob srdce přes deprese až po zlámané končetiny. Dvacet osm vědců ze tří světadílů, kteří se na studii podíleli, potvrdilo, že podávání estrogenu obvykle v kombinaci s progestinem zvyšuje nebezpečí utváření krevních sraženin, ledvinových kamenů a při dlouhém užívání i nádorů prsu. Američtí lékaři okamžitě doporučili ženám, aby zvážily hormonální léčbu.

200 tisíc Češek

Mají se tedy i české ženy bát takových přípravků? Vždyť podle České gynekologické společnosti má v ČR problémy v přechodu asi 900 000 žen. Většinou jde o návaly horka, potu, poruchy spánku, podrážděnost, ale i deprese, závratě, poruchy koncentrace, bolesti kloubů a kostí, bolesti hlavy, bušení srdce atd. V současnosti užívá náhradní hormonální léčbu 12,5 procenta českých žen mezi 45 až 75 lety, tedy zhruba 200 tisíc žen. Z průzkumu agentury STEM/MARK z konce minulého roku vyplývá, že 70 procent z nich se tak léčí po dobu kratší než pět let, což je hraniční doba pro růst rizika. Měly by se tedy obávat hormonálních přípravků? „Myslím, že ne. Jsou to rizika známá a z tohoto pohledu tedy nic nového. Všechny nežádoucí účinky jsou popsány v průvodních informacích příslušných přípravků,“ řekl Právu v pondělí Jakub Turek ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv. „Je otázkou, jestli hormonální substituční terapii právě vzhledem k prokázaným nežádoucím účinkům používat i jako prevenci, tedy u pacientek bez klinických potíží,“ řekl Turek. Dodal, že všechny přípravky, které se k této léčbě v České republice používají, jsou výhradně na lékařský předpis a je na lékaři, aby zvážil poměr přínosu a rizika u každé jednotlivé pacientky. V USA jsou volně, a může si je koupit kdokoli. „Po zprávě z USA jsme doporučili našim lékařům, aby věnovali více pozornosti případným komplikacím léčby. My sami jako ústav budeme sledovat situaci, a kdyby byly nové poznatky, budeme o nich okamžitě informovat,“ uvedl Turek.

Rath: Bereme studii vážně

„Studii bereme vážně, a pokud se prokáže, že je tomu skutečně tak, jak bylo publikováno, musíme v ČR změnit nebo částečně upravit pohled na tuto léčbu,“ řekl Právu David Rath, prezident České lékařské komory. Komora již v tomto smyslu i zadala patřičnou studii. „Vždy je třeba při hormonální léčbě volit vhodný preparát ve vhodné indikaci. Není možné ale tento způsob léčby úplně zatratit, protože pro mnoho pacientek je přínosný. Může však mít i svá rizika,“ řekl Právu profesor Pavel Klener, předseda České onkologické společnosti. Podle něj žena musí být pravidelně kontrolována. Soukromá gynekoložka z Ostravy Helena Fousková tvrdí, že pozitiva hormonální léčby převyšují negativa. „Ženy hormonální léčbu samy vyžadují. Než ji však nasadím, musí jít žena na mamografické vyšetření prsu a ptám se i na rodinnou anamnézu, například jestli v rodině někdo neměl infarkt a podobně. Vždy se snažím volit dávky hormonů co nejmenší,“ říká Fousková a dodává, že přechod může ženu postihnout už od 40 let. „Je to přísně individuální, stejně jako volba léků,“ říká Fousková. Podle profesora Jiřího Rabocha, předsedy České psychiatrické společnosti, právě přechod má vliv na psychiku ženy. Některá může pociťovat depresivní příznaky a u části žen se dokonce vyskytne i vážnější porucha. „Hormonální léčba některým ženám pomůže. Ne ale všem. Posledních několik studií ukázalo, že její výsledky nejsou zcela jednoznačné,“ říká profesor Raboch.

Brát, či nebrat?

Brát tedy, či nebrat hormonální léčbu? „Osobně ji ženám, které ji vyžadují jako prevenci, rozmlouvám,“ říká gynekolog Jaroslav Kubásek z Prahy. „V poslední době mne o ni žádají stále častěji s odůvodněním, že musí být fit, aby zvládly nápor práce, a jsou právě ve věku, kdy se první příznaky přechodu projevují. Je to od nich krátkozraké a většinou po rozmluvě od ní ustupují. Řešit medikamenty kariéru je přece nesmysl,“ uvedl Kubásek.

Nežádoucí účinky

* Zvýšené riziko rakoviny prsu a karcinomu sliznice dělohy;

* vznik krevních sraženin, které ve vzácných případech mohou vést až k srdečnímu infarktu nebo plicní embolii;

* zvýšený krevní tlak;

* žlučové kameny.

Václav Pergl, Právo, 16.7.2002

Ohodnoťte tento článek!