Höschl: ČR postupuje proti trendům psychiatrické péče

V ČR se z ekonomických důvodů rozšiřují velké léčebny, ubývá psychiatrických oddělení v nemocnicích a komunitní péče nevzniká, protože nikdo neví, kdo by ji proplácel, uvedl Höschl…

V České republice nebyla dosud zahájena transformace psychiatrické péče, kterou procházejí země Evropské unie. Situace v české psychiatrii se dokonce vyvíjí opačným směrem než v Evropě, říká ředitel Psychiatrického centra Praha Cyril Höschl.

V Evropě jsou rušeny velké léčebny a dlouhodobí pacienti, u kterých je to možné, jsou přesouváni do komunitní péče. Dostává se jim sociální, pečovatelské, psychologické a poradenské podpory. Zároveň je posilována psychiatrická péče ve všeobecných nemocnicích.

V ČR se z ekonomických důvodů rozšiřují velké léčebny, ubývá psychiatrických oddělení v nemocnicích a komunitní péče nevzniká, protože nikdo neví, kdo by ji proplácel, uvedl Höschl.

V současné době je paradoxně dlouhodobá ústavní péče hrazena mnohem lépe. Za lůžko a den na psychiatrické klinice platí pojišťovny 650 korun, za den v léčebně zhruba 1200 korun.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová podle Höschla uvedla, že tento nepoměr by se měl změnit.

Evropská komise, evropská kancelář Světové zdravotnické organizace a Asociace evropských psychiatrů usilují o transformaci psychiatrické péče. Ministři zdravotnictví zemí EU podepsali na počátku roku Deklaraci o duševním zdraví a Akční plán duševního zdraví pro období 2005 až 2010. Za Českou republiku tento dokument podepsala Emmerová.

Čeští odborníci se obávají, že v ČR zůstane pouze u deklarování změn a práce ministerstva zdravotnictví nepovede k realizaci kroků vytyčených v dokumentech.

Za progresivní trend se podle deklarace považuje přesunutí péče do místa, kde nemocný žije. To vyžaduje hustší síť technické a sociální podpory, taková komunitní péče je však nákladnější.

Ministři se také zavázali, že budou prosazovat legislativu, která definuje standardy a zároveň respektuje lidská práva.

V akčním plánu duševního zdraví se jednotlivé země mimo jiné zavázaly, že připraví strategii k destigmatizaci duševních nemocí. Slíbily, že do jednání o problematice duševního zdraví zapojí nejen odbornou veřejnost, ale i pacienty a jejich rodiny.

Nějaký duševní problém má podle Höschla alespoň jednou za život až 70 procent populace. Část problémů, například lehké deprese, řeší praktičtí lékaři. K psychiatrovi přijde čtvrtina lidí. Nejrozšířenější duševní onemocnění, schizofrenie, se projeví u jednoho procenta obyvatelstva. V současnosti ji má 50.000 Čechů a Češek a polovina z nich se léčí.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!