Hýčkaní pacienti

15. 6. 2015 8:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Komerční ordinace si nestěžují na krizi a jsou ziskové. Na poliklinikách se protočí miliardy korun.


V Česku je přes čtyři tisíce zdravotnických zařízení, která vůbec nespolupracují se zdravotními pojišťovnami a veškerou péči jim platí přímo pacienti. Podle hrubých čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky je to například 253 zubařů, 64 praktických lékařů pro dospělé, 22 dětských praktiků, 953 ambulantních specialistů či 14 sdružených ambulancí a poliklinik. V režimu plně soukromého podniku mimo veřejné zdravotní pojištění tedy funguje více než osmina registrovaných ambulancí specialistů a sedm procent poliklinik.

Byznys je to přitom značný. Lidé podle posledních údajů statistického úřadu dali ze svých kapes za ambulantní péči v roce 2013 téměř 8,5 miliardy korun. V tom jsou ovšem i poplatky a různé placené služby v běžných ambulancích a také péče o zuby, na kterou jde více než polovinu těchto plateb.

Tučné roky

Zatímco na veřejné nemocnice i některé ambulance tvrdě dolehly předchozí roky ekonomické stagnace, čistě soukromá zařízení si nestěžují. „Ročně zaznamenáváme zhruba desetiprocentní nárůst klientely. To je důkazem nejen toho, že svou práci děláme dobře, ale i stoupajícího rozřazení českého zdravotnictví do různých sektorů,“ říká Martin Jan Stránský, ředitel Polikliniky na Národní v Praze.

Jeho poliklinice rostou tržby a stoupá počet klientů. „Pokud si ale někdo myslí, že se v této zemi dá na podnikání ve zdravotnictví a stane se bohatým, obávám se, že ho čeká velké zklamání,“ dodává. V jeho zařízení pracují pod jednotnou hlavičkou samostatní lékaři na vlastní riziko. Je tu zastoupeno přes deset odborností. Pacienti jsou z devadesáti procent Češi, kteří podle Stránského slov „upřednostňují kvalitu péče a spolehlivost a váží si vlastního času“. Stále častěji sem také chodí lidé, kteří se už léčí jinde, pro získání názoru druhého odborníka.

Do soukromých klinik chodí podle odborníků čím dál mladší lidé, kteří jsou ochotni zaplatit si za osobní přístup, kvalitnější a rychlejší služby. Do ambulance jdou často po zkušenosti s dlouhým čekáním nebo nedostatkem času věnovaného pacientům ve veřejných nemocnicích. „U soukromého doktora jsem měl alespoň pocit, že se o moje potíže opravdu zajímá a snaží se najít řešení,“ vysvětluje mladý právník Ondřej z Lysé nad Labem. S vleklými problémy zápěstí navštěvuje ortopeda v ambulanci bez smluv se zdravotními pojišťovnami mimo jiné i proto, že tu nemusí čekat dlouho v čekárně.

Nejsou to tedy zdaleka jen stomatologové a estetická chirurgie, ale i docela běžné obory péče, které dnes dokážou najít klienty platící z vlastní kapsy.

Pozoruhodným příkladem toho, za co jsou pacienti ochotni platit, je Stránského centrum péče o hudebníky. Funguje necelý rok a Stránský si ho pochvaluje. Přitom odborníci na nemoci z povolání nepovažují péči o hudebníky v Česku za nijak nedostupnou. Specializované zařízení je tak podle některých odborníků zbytné.

„Problémy hudebníků lze řešit na odborných odděleních – neurologie, ortopedie, ORL. Ta jsou běžně dostupná na poliklinikách a na špičkové úrovni například ve fakultních nemocnicích. Není rozdílu mezi karpálním tunelem (vzniká například přetížením zápěstí – pozn. red.) u hudebníka nebo horníka, co se týká diagnostiky a léčby,“ poznamenal Josef Pavel, odborník na nemoci z povolání Ústřední vojenské nemocnice. S tím, že hudebníkům stačí běžná péče, Stránský nesouhlasí, místo přebíhání mezi jednotlivými ordinacemi se podle něj má léčit „celý pacient“. Našel dost hudebníků, kteří se nechají hýčkat komplexní péčí v jeho centru. „Hudebníci jsou za něj vděční, některým profesionálům jsme doslova zachránili kariéru,“ tvrdí Stránský.

Některé komerční kliniky se primárně soutřeďují na cizince. Ti sice mohou jít k jakémukoli lékaři a u většiny by pravděpodobně zaplatili méně než v klinice zaměřené na přímo platící klienty, oceňují ale jazykovou vybavenost, komfort a připravenost na kulturní odlišnosti. Pro Američany je například průměrný český lékař málo komunikativní.

Funkční soukromníci

Na cizince pobývající v Praze cílí mimo jiné klinika Canadian Medical Care (CMC), která patří do silného zdravotnického holdingu Euroclinicum. „Kardiologie, gynekologie, onkologie – to jsou obory, které klienti poptávají a potřebují čím dál víc. Jinak nabízíme standardní ambulantní péči v plném rozsahu,“ říká manažerka CMC Alice Demianičová.

Klinika poskytuje péči ve čtyřiceti různých odbornostech, chlubí se spoluprací se zkušenými lékaři a také certifikátem kvality. S ročními tržbami přes 118 milionů v roce 2013 se řadí mezi větší polikliniky. „Naše příjmy od českých zdravotních pojišťoven tvoří pouze čtyři procenta z celkových příjmů,“ doplňuje Demianičová. Na rozdíl od mnohých zařízení závislých na zdravotním pojištění si na krizi nestěžuje. „CMC je privátní zařízení, proto musí vykazovat kladný hospodářský výsledek a ten taky vykazuje,“ konstatuje Demianičová. Klinika rozšiřuje obě své pobočky.

Další kliniky se zase zaměřují na firemní klienty, kteří si u nich objednávají péči, již musí svým zaměstnancům zajistit ze zákona, případně služby, které svým lidem dávají jako benefity.

V České republice platí pacient poměrně nízkou spoluúčast. Komerční ambulance a kliniky jsou jednou z mála příležitostí, jak do zdravotnictví dostat peníze od movitějších lidí, kteří mají zájem o nadstandardní služby. Cena vyšetření lékařem se pohybuje řádově mezi 500 a třemi tisíci korunami, komplexní klientské programy péče na poliklinikách vyjdou na několik tisíc korun měsíčně.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?