Hyde Park: Jak se žije lékařům v malých obcích?

Přinášíme první díl nového seriálu Hyde Park, kde dáváme prostor vašim osobním názorům. Tentokrát jsou tématem lékařské praxe v malých obcích. Praktický lékař Bohumír Šimek z Kremže na Českobudějovicku popisuje problémy, které musí vzhledem k současnému systému financování řešit….

MUDr. Bohumír Šimek, praktický lékař z Kremže na Českobudějovicku, se zajímá o problematiku financování zdravotnictví z osobních důvodů. Vede soukromou ordinaci a potýká se s řadou problémů, které pociťují i ostatní privátní praktici v malých městech či vesnicích. Problémy provozování soukromé praxe popsal doktor Šimek na výzvu Zdraví.Euro.cz:

Klientela mojí ordinace vznikla „uloupnutím“ z rozsáhlého počtu pacientů mého kolegy, který zde pracoval na obvodě dlouhá léta. Do ordinace mu přicházelo denně kolem sta pacientů a denně měl kolem deseti návštěv, což je obtížně zvládnutelné a zákonitě vede k určitému počtu nespokojených pacientů.

Odvážil jsem se k tomu, protože mám jako základ svého vzdělání atestaci z interny, atestaci ze všeobecného lékařství, jsem odborníkem na myoskeletární medicínu absolvováním dlouhodobého kurzu manuální medicíny.

Mám vzdělání v homeopatické medicíně a snažím se sledovat novinky v medicíně zejména v oboru léčby hypertenze a rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Jako praktický lékař pracuji od poloviny sedmdesátých let.

Mrtvé duše

Začít od nuly jako já, to není jen problém malé klientely a nízké odměny. Největším problémem je, že mi nebyl administrativně přidělený územní obvod. Moje klientela vznikla prostým odchodem pacientů od mého kolegy.

To znamená, že moje klientela se skládá jen z pacientů, kteří něco ode mne potřebovali. V každém územním obvodu se nachází určitý počet „mrtvých duší“, které lékařskou péči vůbec nevyužívají. Důvody mohou být různé.

Tyto „mrtvé duše“, které nečerpají žádnou péči, ve všech územně určených obvodech ředí náklady na zdravotní péči k nižšímu průměru. Ale tito pacienti, tím že lékařskou péči sami nevyhledávají, se samozřejmě u mne nezaregistrovali.

Svou ordinaci jsem rozjížděl v naději, že naši politici v tomto státě skutečně budou chtít obnovit přirozené kapitalistické vztahy, ve kterých schopnější se snadno uživí. Bohužel za vlády ODS byl u nás ve zdravotnictví petrifikován socialismus se všemi nepřirozenými direktivními mechanismy.

NAPIŠTE NÁM!:
Jaké problémy musítepři provozování lékařsképraxe řešit vy?
Jak se současný systémfinancování zdravotnictvípromítá do vaší každodenní práce?Napište nám své názory!
i.blahova@sanomamag-praha.cz.

V této věci je můj problém trojí. Jen některé pojišťovny si všimly, že ač vysoce překračuji průměrné náklady na léky, že moje celkové náklady jsou podprůměrné.

Druhý problém tkví v tom, že moje praxe, přestože se stále naplňuje, dosud zdaleka není naplněna. Tudíž mám čas se věnovat svým pacientům a čas provádět řádné preventivní i dispenzární prohlídky, na které jsem dříve čas nikdy neměl.

Třetí problém je spíše osobní. Patřím mezi ty, kteří se snaží jezdit na všechny hodnotné vzdělávací akce a sledovat vývoj v medicíně. Vím proto, že kvalita léčby a eventuelně její luxus jsou finančně nákladné a je chybou systému, pokud je hradí pacientův lékař v podobě „regulačních mechanismů“ a nikoliv pacient, který tuto léčbu samozřejmě žádá.

I když statiny u zdravého člověkasnižují riziko infarktu, psát je nesmíme.Musí si je pacient hradit sám. To beru.Ale že musím pacienta s vrozenouhypercholesterolemií „bez rizika“bezdůvodně odeslat ke specialistovi,to nechápu.

Náklady na léky: o 25% více než je okresní průměr

Proto mnozí z nás, aby nebyli pokutováni, jsou nuceni zamlčovat kvalitu a luxus léků před pacienty. Ti z nás, kteří chtějí být spravedliví ke všem pacientům a nepředepisovat tyto léky jen vybraným pacientům, překračují okresní průměry a jsou za to pokutováni.

Osobně považuji za normální mít možnost informovat pacienta o možnostech léčby, zda chce léčbu luxusnější nebo levnější. Ale ten rozdíl musí platit samotný pacient a nikoliv jeho lékař!

Přiznám se, že ani moji pacienti moderní léčbu dosud nasazenu zcela nemají. Snažím se psát co nejlevnější ještě kvalitní léky, léky s nižším komfortem pro pacienta. Ale přesto v nákladech na léky překračuji o 25% okresní průměr.

Statiny, léky podstatně prodlužující život pacienta a významně snižující riziko infarktu myokardu píšu jen v sekundární prevenci a u diabetiků. Ale víme, že významný profit je i pro každého zdravého člověka.

I když u zdravého člověka snižují riziko infarktu, psát je nesmíme. Musí si je pacient hradit sám. To beru. Ale že musím pacienta s vrozenou hypercholesterolemií „bez rizika“ bezdůvodně odeslat ke specialistovi, to nechápu.

Nebo: Každý ví, že v dnešní době roste počet depresivních pacientů. Moderní antidepresiva jsou drahá. Budu-li je psát, budu pojišťovnami za to pokutován. Budu-li je psát s označením „Hradí nemocný“, může si stěžovat pacient, že mu je má pojišťovna hradit.

Dilema jsem navrhnul k řešení jedné z pojišťoven (raději neuveřejňuji které, abych mohl dále pracovat) a odpovědí bylo mlčení. Když mi řešení nenabídli ani po dvou týdnech, zavolal jsem si o něj sám. Odpověď? Pokud překročím náklady, budou mi strženy peníze v rámci regulačních mechanismů.

Pokud mi bude nějaký revizní lékař tvrdit, že mohu psát stará levnější antidepresiva, odpovím mu, že je v tom propastný rozdíl. Je to, jako bych pozval dva lidi na oběd, jednomu dal suchý chleba a druhému prezidentskou hostinu a pak jim tvrdil, že se oba dobře najedli.

Uzavírám: Pojišťovny si zjednodušily práci a tíhu ekonomických problémů přenesly na nás. Každou chybu a každý nedostatek zaplatíme my. Přirozená samoregulace je vyloučena. A to je chyba.

Mám již penzijní věk a malého kluka, a tak budu muset pracovat, dokud mi budou síly stačit. Ale neočekávám, že se dožiji obnovy důstojnosti našeho lékařského stavu.

www.Zdravi.Euro.cz

Ohodnoťte tento článek!