Hyde Park: současný stav úhrad léků není vhodný

„Je smutné, že ministerstvo zdravotnictví nám na jedné straně vyčítá enormní nárůst úhrad za léky a na druhé straně odkazuje pacienty na možnosti, které by měl povolit revizní lékař. Tento způsob není možný,“ píše ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček v reakci na včerejší příspěvek Josefa Mrázka ze Svazu pacientů…

Výkoný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček reaguje na včerejší příspěvek Josefa Mrázka ze Svazu pacientů (viz Gajdáček pravděpodobně neumí číst).

V systému veřejného zdravotního pojištění nemůže být zdravotní pojišťovna a ani lékař tím arbitrem, který rozhoduje o tom, jaký doplatek bude či nebude pacient doplácet.

Je smutné, že ministerstvo zdravotnictví nám na jedné straně vyčítá enormní nárůst úhrad za léky a na druhé straně odkazuje pacienty na možnosti, které by měl povolit revizní lékař. Tento způsob není možný.

Pokud se i Ústavní soud vypořádal s problematikou výkladu § 16 zákona 48/97Sb tak, že v dané věci není možné uvedený paragraf aplikovat, nelze chtít, aby zdravotní pojišťovny postupovaly jinak.

Je pravdou, že současný stav není především pro chronické pacienty vhodný. Právě proto již byly iniciovány pozměňovací návrhy zákona 48/97Sb ze strany některých poslanců či senátorů naposledy ve prospěch diabetiků. To jen dává za pravdu zdravotním pojišťovnám, že současný stav není trvale udržitelný.

CO ŘÍKÁ § 16 zákona 48/1997Sb :
(1) Příslušná zdravotní pojišťovna hradíve výjimečných případech zdravotní péči,jinak zdravotní pojišťovnou nehrazenou,je-li její poskytnutí z hlediska zdravotníhostavu pojištěnce jedinou možností zdravotní péče.

(2) S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečíz prodlení, je poskytnutí zdravotní péčepodle předchozího odstavce vázáno napředchozí souhlas revizního lékaře.

Chceme – li však situaci opravdu řešit, navrhujeme kroky, které jsme nedávno zveřejnili na společné tiskové konferenci a které jsou definovány níže.

Na webových stránkách Svazu pacientů jsou v odpovědích na aktuální anketu: „VZP a ostatní zdravotní pojišťovny již nechtějí plně hradit léky i u jediné možné léčby. Co říkáte dramatickému zvýšení spoluúčasti nemocných na léčbě za této Vlády?“ odpovídá 52%, že je nutno novelizovat zákon. Dávají nám tak za pravdu.

DÁLE ČTĚTE:
Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Zákon 48/1997Sb.

Zásadně nesouhlasíme s vyjádřením Svazu pacientů, že na vině jsou zdravotní pojišťovny.

Za zdravotní politiku zodpovídá stát. Ministryně zdravotnictví neustále poukazuje na to, že žádné doplatky ani spoluúčast nepřipustí a tato kauza je důkazem pravého opaku.

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POVAŽUJÍ ZA NEZBYTNÉ

– urychleně jmenovat kategorizační komisi, jejíž složení bude odrážet podíl odpovědnosti na konečném cíli,

– předem pro kategorizační komisi definovat jasné zadání,

– do její činnosti a závěrů administrativně ani exekutivně nezasahovat nebo změny provedené ve výjimečných případech vždy zdůvodnit,

– definovat rozsah péče hrazené ze zdravotního pojištění a neponechávat tuto „limitaci“ ani na lékařích a ani na pojišťovnách,

– motivovat pacienty i lékaře k racionálnímu nakládání s léky (rozumná spoluúčast pacientů, pravidla pro účelnou farmakoterapii),

– realizovat změnu cenotvorby léčiv (ministerstvo financí-degresivní marže, patba za výkon v lékárně, stanovení max. cen)

Ing. Jaromír Gajdáček, www.Zdravi.Euro.cz

výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR

REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz:

Uživatel: Pavel Vepřek, předseda sdružení Občan

Peníze, které vkládáme do veřejného zdravotního pojištění jsou omezené a nikdy nemohou stačit na zajištění veškeré myslitelné péče. Proto potřebujeme

„kategorizaci“ péče i léčiv, která přednostně pošle naše společné peníze tam, kde přinesou největší užitek. Zatímco vymezení rozsahu péče, na kterou se chceme všichni vzájemně solidarizovat, je ještě v plenkách, výše úhrady léků z veřejného zdravotního pojištění určuje ministerská vyhláška. Předmětem kritiky není, že se tak děje, ale jak se to děje.

To, že zdravotní pojišťovny volají po přesnějším nastavení pravidel fungování zdravotního systému, včetně procesu kategorizace, můžeme jako občané jenom přivítat. Peníze, se kterým pojišťovny hospodaří nejsou jejich peníze, ale naše. Proto volání: „Jen ať ty pojišťovny nesedí na penězích a platí“ se dobře poslouchá, ale jeho vyslyšení znamená, že nám stát vzápětí zase sáhne do našich peněženek.

Uživatel:Centrum pro zdravotně postižené v Ústí n.L., czpusti@quick.cz

Nevím, kdo je na vině. Jen vám mohu zodpovědně říci, že pracuji pro zdravotně postižené 15 let, a to, co zažívají každý měsíc, kdy nechávají ze svých důchodů 6-6,5 tis. několik set v lékárně, si umíte možná představit. Řeší,jestli si koupí o rohlík více – lapidárně řečeno. Vyspělý stát by neměl chtít od lidí,kteří celý život pracovali, kolikrát i přes zdr.postižení, aby si na léky připláceli. Nemají na to.

Neustále něco srovnáváte s EU, zapomínáte ale vždy mluvit především o mzdách a důchodech těch vyspělých Evropanů!!! Kde jsou stále ty peníze? Lékaři+sestry mají malé platy, stěžují si. Skutečně ze svých mezd asi nezbohatnou nikdy, přitom v podvědomí lidí je to elita! Ale bez peněz. Zaměstnanci ZP pracují v luxusním prostředí a jejich mzdy také nejsou nízké. Tak kde je problém? Hledejte ho, nalezněte ho, pojmenujte ho. Neustále berete peníze jen od těch,co mají nezaslouženě nejméně. Stydím se. Nejsem filantrop, ale vzdělání a zdravotní péče by měla být v zájmu státu, národa a zdarma. Je to tak i na Kubě….a my se cpeme do vyspělé EU.

Ohodnoťte tento článek!