I délkou života se postupně vracíme do Evropy

Fakt, že se Češi mají šanci dožít vyššího věku, je vykoupen problémy, které stárnutí populace přinese. Dnes narozené děti v České republice mají naději dožít se o pět let vyššího věku…

než tomu bylo o třicet let dříve. V posledních deseti letech jde křivka strmě vzhůru, třebaže hodnot nejvyspělejších států ještě nedosahujeme. Střední délka života 71,4 let pro muže a 78,1 pro ženy, zveřejněná v minulých dnech Českým statistickým úřadem, však signalizuje náš postupný návrat do Evropy.

Ještě v roce 1960 jsme, co se týká střední délky života, byli na stejné úrovni jako ve vyspělých zemích světa, ale v roce 1989 už jsme se dostali na jednu z nejhorších pozic v Evropě,“ říká demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty UK. Střední délka života se sice mírně prodlužovala, rozdíly mezi námi a vyspělými státy se ale neustále prohlubovaly, stejně jako v ostatních východoevropských státech. Muži přitom na tom byli ještě hůř, protože jejich střední délka života v podstatě od roku 1960 do roku 1989 stagnovala. „Muži více umírají na nemoci oběhové soustavy, které jsou hodně závislé na prevenci, na stylu života, který je ovlivněn stravou, cvičením či vitaminy. Hodně to ovlivňoval stres, protože muži za minulého režimu viděli malou možnost profesionální volby. Často museli dělat něco, co je netěšilo. A to jejich zdrávi silně negativně ovlivňovalo, neboť muži jsou hodně závislí na ekonomických podmínkách, což znamená finanční zajištění a uspokojení v práci,“ tvrdí Dzúrová. Zeny se přitom za dob totality nepropadly tak hluboko mimo jiné i proto, že jsou závislejší na sociálním prostředí, větší uspokojení nacházejí v rodině. A ta ostatně byla minulým režimem hodně podporována. Tento důvod potvrzuje i vývoj po roce 1990, kdy se sice ženám rovněž prodlužuje střední délka života, ale u mužů nastal obrovský skok. „Vysvětlujeme si to zejména tím, že se jim otevřely nové možnosti.“ říká Dzúrová.

Socioložka Jana Dufková z Filozofické fakulty UK vidi příčiny v celkové změně životního stylu: „Uvádí se, že délku života ovlivňuje z dvaceti procent úroveň zdravotnictví, z dvaceti procent stav životního prostředí a z šedesáti procent životni styl. Za posledních deset let lidé změnili stravovací návyky, stále více lidí se věnuje rekreačnímu sportu. Na druhé straně je pravda, že sice zmizel stres daný tlakem minulého režimu, i když na druhé straně se naopak objevují jiné druhy stresu, například strach o práci.“ Potěšitelný fakt, že se Češi mají šanci dožit stále vyššího věku, je však vykoupen problémy, které stárnuti populace přinese. Lidé budou muset odcházet do důchodu ve vyšším věku, což bude pro někoho pozitivní, pro někoho vsak příliš náročné. „Zvýšení důchodového věku zároveň ale sníží možnosti pracovního uplatnění lidem po padesátce, zvýší se napěti ve vztazích mezi generacemi. Určitě dojde i ke změnám hodnot v tom smyslu, že pomalu skončí kult mládí a hodnotou se stane aktivně prožívané stáří. Tento trend se již v posledních deseti letech objevuje,“ vypočítává Dufková.

Čeští důchodci se podle přednosty l. geriatrické kliniky VFN Jiřího Neuwirtha začínají blížit americkému ideálu, kdy si penzisté užívají důchodu ve fyzické a duševní svěžesti. „Zdravotní stav populace seniorů v ČR se začíná zlepšovat. Existuje sice stále mýtus, že pěstování zdravého životního stylu už ve stáři nemá cenu. Ale to je překonaná teorie. Američané věří tomu. že i staré tělo dokáže příznivě zareagovat na nově zahájený zdravý styl života, a pěstuji ho. Jejich zdravotní stav se pak skutečně lepší.“

Ohodnoťte tento článek!