I dvacetikorunou se prolomí bariéra

„Občané oprávněně poukazují na to, jaké správní budovy si zdravotní pojišťovny postavily, v jakých autech jezdí jejich vrcholní zaměstnanci,“ píše mimo jiné ve svém článku ministryně zdravotnictví Milada Emmerová…

Tlak na připlácení za zdravotní péči sílí. Ve hře je zvýšení spoluúčasti – přidávání peněz do systému, v němž je jich dost, ovšem subjekty, které s nimi hospodaří, tak činí špatně.

Občané oprávněně poukazují na to, jaké správní budovy si zdravotní pojišťovny postavily, v jakých autech jezdí jejich vrcholní zaměstnanci. A že se tak děje za prostředky z veřejného solidárního zdravotního pojištění.

Lidé také oprávněně poukazují na drahotu mnohých léků. A stejně tak oprávněně kritizují nejrůznější „sponzorské dary“, které v některých ordinacích a nemocnicích dnes musejí dávat, ačkoliv takovou praxi žádný zákon neumožňuje.

Na druhé straně s sebou občané nechávají docela snadno manipulovat. Třeba výroky předsedy zdravotnických odborů Jiřího Schlangera nebo výkonného ředitele Mezinárodní asociace farmaceutických firem Pavola Mazana a dalších, kteří si ve zdravotnictví zařídili, mimo jiné, především dobrý byznys.

Což by samo o sobě nakonec nebylo nic až tak špatného, kdyby ovšem i při tom byznysu zůstal v centru hlavní pozornosti pacient, a nikoliv jen jeho peněženka.

Ale k čemu směřují dehonestující výroky jako „Emmerová a její rudí bratři … chtějí zavádět zdravotnictví socialistického typu“, nebo farizejské hanění generických léků?

Podobných příkladů bych přitom uměla vzpomenout na desítky. Protože, je-li to třeba, použije se proti mým záměrům, ale i proti mně úplně všechno. Neboť já na ministerstvu reprezentuji proudy, které nejsou určitým kruhům ve zdravotnictví příjemné.

Takže k čemu to všechno směřuje? Nenechte se poplést – směřuje to k Modré šanci. K tomu, abyste platili, a to čím dál tím víc. Ony poplatky, dnes třeba z tripartity vzešlé požadavky na platby za „hotelovou službu“ při pobytu v nemocnici, nebo platby za recept, vypadají možná docela nevinně.

Ale ve skutečnosti jde jen o prolomení psychologické bariéry. A jakmile jednou platit začnete, už nikdy nepřestanete. Naopak. Za chvíli to nebude 20 Kč, ale stovka, potom třeba 200 Kč… a pak už to budou individuální účty tak, jak je navrhuje ODS.

Z této praxe vzejde spousta občanů, kteří si kvalitní a dostupnou zdravotní péči prostě nebudou moci dovolit. Takže se i v Česku nadějeme sociální eutanazie po slovenském „vzoru“.

Milada Emmerová, ministryně zdravotnictví

Právo

REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz

MUDr. František Trkan, út 26.4.2005 12:00

Platby ve zdravotnictví jsou nutností. Ten kdo ze zdravotníků má alespoň trošku otevřené oči, tak vidí jak je naše zdravotnictví zneužíváno,což bylo již mnohokrát vypočítáno a publikováno.

Vážená paní minystrině, stoupněte si před jakoukoliv okresní, či regionální nemocnici a najděte pacienta kolem 50 let, který bere méně než 6 léků. To, že je to špatně Vás už učili na fakultě.

Nesvádějte to ale na lékaře!Ani zdravotní knížky nepomohou.Pacienti chodí k mnoha lékařům a nepřiznají, že byli někde jinde. Léky ovšem berou.

MUDr. Milan Novák, út 26.4.2005 21:15

Prolomení psychologické bariéry. Správně. Přesně o to běží. Jenže jinak, než to myslí doc. Emmerová. Prolomení v pozitivním smyslu. V normálních zemích je to běžné. Jak dlouho chceme zůstat abnormní? Už jsme byli tolik desítek let. Nestačilo to už? 2/ Platba za hotelovou službu je špatně? Stravování pacienta za solidární peníze je naopak v pořádku, zvlášť když máme vítr v kapse? Co tomu říká zdravý rozum? 3/ Výraz „sociální eutanázie“ ve vztahu ke slovenské reformě je stejně dehonestující, jako zmínění „rudí bratři“. Na rozdíl od rudých bratrů ale nepravdivý.

MUDr. Richard Irgl, út 26.4.2005 23:31

Asi se někdo pomátl. Kdo??? Hádejte – všude dokola v okolních státech (EU) se u lékaře platí – tedy pardon, je zavedena spoluúčast na léčbě, i ti němečtí „socialisté“ (Uli Schmidt + Gerhard Schroeder) kapitulovali před rostoucími náklady na zdravotní péči a za rok 2004 byli poprvé v plusu 3 mld EUR a tedy bez deficitu… my jsme asi bohatší, chytřejší, my prostě vímě jak na to? Ne – jsme rudí, zkrátka kdo byl „u nich“, má navěky v mozku tu červenou kostku… Však zdravotníci (a nejen lékaři) a pacienti s RS a Alzheimerem ještě nějaký rok vydrží, a když ne, jejich chyba… Měli být trpělivější. Poznámka o „modré šanci“ ODS je opravdu na místě – raději než kráčet ve šlépějích SPD a jiných chytřejších, raději nahrát na smeč neprověřeným experimentům tohoto typu – vážená paní ministryně, toto je velmi dobré podání, které si Julínek pravděpodobně ani nezasloužíl. Jeho smeč příjde co nevidět a pak nám dopomáhej Váš třídní protivník Bůh.

Ohodnoťte tento článek!