Přejít na obsah

Improvizace: ČR nemá systém vzdělávání pracovníků pečujících o lidi s demencí

zpět
24.4.2015
senioři, stáří
zvětšitsenioři, stáříZdroj: Shutterstock

senioři, stáří | Zdroj: Shutterstock

 

Odborná péče o pacienty s demencí je kvůli absenci specializovaného vzdělání ošetřovatelů na velmi nízké úrovni. Shodují se na tom odborníci. A to i přesto, že v České republice žije s touto nemocí již 140 000 lidí a jejich počet každoročně stoupá. Situaci komplikuje zejména fakt, že v této oblasti možnost odborného vzdělání prakticky není k dispozici.

TISKOVÁ ZPRÁVA Alzheimercentra, o. p. s.

„Péče o pacienta s demencí se ve školách nevyučuje a dostupnost odborné péče je velmi problematická. Mnohde se poskytuje tak, jak kdo umí, nebo spíše neumí. Zatímco u pacienta s nádorovým onemocněním by byla nehoráznost, ošetřoval-li by jej laik bez kvalifikace, u pacienta s demencí se to má tak nějak samo sebou a ošetřovatelský proces v podstatě neexistuje. Nám proto nezbylo nic jiného, než abychom začali vzdělávat své pracovníky sami,“ vysvětluje Jaroslava Jůzová, ředitelka Alzheimercentra o.p.s.

Léčba neexistuje, pomoci může správná péče

Účinný lék na Alzheimerovu chorobu, potažmo demenci, je prozatím v nedohlednu. I proto dnes prim hraje především kvalitní a odborná ošetřovatelská péče, která jako jediná dokáže prodloužit život pacientů s demencí v daleko vyšší kvalitě. Důvodů jejího nedostatku je více, odborníci se ale shodují, že hlavními jsou zejména neexistující systém odborného vzdělání a nedostatečná výše úhrad ze strany zdravotních pojišťoven.

Jednotlivá zařízení se s nedostatkem vzdělaných ošetřovatelů setkávají již při hledání nových pracovníků. „Na pohovory k nám chodí lidé, kteří nemají odpovídající kvalifikaci. Není divu, když ji nemají kde získat. Pokud vidíme v uchazeči potenciál, přijmeme jej a teprve u nás se mu dostane řádného vzdělání prostřednictvím série školení,“ říká paní Jůzová, která za tímto účelem vytvořila celkový koncept vzdělávání zaměstnanců.

Alzheimercentra jako jediná v ČR mají profesionální koncept péče

V jeho rámci dostávají svou vlastní učebnici sepsanou na míru Alzheimercentru. Ta mají, rovněž jako jediná v ČR, zpracovanou celkovou koncepci péče o pacienta s demencí, dle které v každodenní praxi postupují.

„Špičková kvalitní péče je nekončící proces od kontrolních mechanismů po vzdělávání zaměstnanců. Například tento a další měsíc se každý týden sjíždí postupně všichni zaměstnanci z celé republiky do jihlavského Alzheimercentra a absolvují vzdělávání v oblasti koncepce péče o pacienty. Učit se jezdí nejen ti, kteří jsou v první linii péče, ale i ti ostatní. Všichni musí vědět, co se dělá a proč,“ vysvětluje paní Jaroslava Jůzová, autorka koncepce péče a vedoucí školitelka.

V plánu jsou i další vzdělávací akce a především ověřování nabytých znalostí jak v teorii, tak v praxi. „Jde o jediný projekt vzdělávacích dnů v České republice v oblasti demence v tomto rozsahu. Jedinečný je jak množstvím proškolených osob, tak obsahem školení. „Hlavním výsledkem by ale měla být především špičková péče poskytovaná erudovanými zaměstnanci, kterou pocítí pacienti Alzheimercenter,“ dodává paní Jůzová.

Kvalitu péče ovlivňují i úhrady zdravotních pojišťoven

Nejenom chybějící vzdělání ošetřovatelů, ale i výše úhrad zdravotních pojišťoven za poskytovanou péči mají vliv na výslednou kvalitu služeb, které nemocní demencí v posledních stádiích svého života dostávají.

„Při pohledu na statistiky pojišťoven se sice celková suma vynaložena na péči o nemocné demencí zdá být vysoká, ale pokud to vydělíme, vychází na jednoho pacienta 60 Kč denně – to odpovídá aplikaci jediné injekce. Zdravotní stav pacientů v pokročilém stádiu demence ale vyžaduje komplexní a vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči, která denně stojí stovky korun jak na mzdách personálu, tak na zdravotnickém materiálu. Málokdo si uvědomuje, že se jedná o umírající pacienty, jejichž problém nelze řešit laickou pomocí. V těchto případech jsme jasně za hranicí sociální péče. Logicky vzato je jasné, že většině pacientů se nedostává potřebné péče. Prakticky se nedá mluvit o ošetřovatelském procesu. Ne každé zařízení je totiž ochotné tyto náklady hradit z vlastních rezerv,“ upozorňuje Jaroslava Jůzová.

Nejaktivnější je v boji s alzheimerem Francie

50 – 65% všech případů demence způsobí Alzheimerova choroba. Přestože samotná nemoc je neléčitelná, při správné péči může být délka i kvalita pacientova života výrazně prodloužena. Bohužel v České republice neexistuje žádný oficiální systémový plán rozvoje péče o tyto pacienty. A to ani přesto, že boj proti Alzheimerově chorobě je součástí politiky Evropské unie. Ta mimo jiné vydala dokument, kterým žádá všechny členské státy, aby zařadily Alzheimerovu chorobu mezi priority ve zdravotnictví a vytvořily akční plány.

Nejaktivněji se k řešení problému s demencí postavila Francie a vytvořila Plán Alzheimer, na který ročně vynaloží 1,6 mld. Eur. Významnou součástí plánu je také podpora a rozvoj vzdělanosti pečujících. V České republice dala vláda v roce 2010 pokyn Ministerstvu zdravotnictví k vypracování vlastního Plánu Alzheimer. Od té doby proběhla řada jednání a návrhů, konečná podoba plánu však prozatím není. U nás se přitom vyučují obory, jako je například Ošetřovatelství v geriatrii, u kterých by se specializace na péči o nemocné demencí přímo nabízela.

Nevhodné ústavy i náročná domácí péče

Pacienti s demencí jsou často umisťování na oddělení, která nemají pro tuto nemoc dostatečně vzdělaný personál. V důsledku své nemoci bývají často hádaví, zmatení nebo mají paranoidní obavy ze spiknutí proti jejich osobě. Pro nevyškolené ošetřovatele je pak časově i psychicky náročné těmto stavům porozumět a čelit. Přestože se v lepších zařízeních nemocným dostává alespoň relativně dobré fyzické péče, po psychické stránce strádají. Nemoc se u nich proto rychleji rozvíjí do nejtěžšího stadia, které končí úmrtím.

„Ani řada specializovaných ústavů nemá pro lidi s Alzheimerovou chorobou vhodné podmínky. Už samotné mříže na oknech svědčí o nepochopení těchto pacientů. Výjimkou není zamykání na pokojích, čímž je omezována jejich osobní svoboda. Ošetřovatel, ač s velkou praxí, se stará i o více než 20 pacientů. V takovém případě se správné péče nedostane ani jednomu z nich,“ říká Jaroslava Jůzová.

Až 75 % všech pacientů s demencí je v domácím ošetřování svých blízkých. Taková péče je však značně psychicky i fyzicky náročná. S vývojem nemoci se příbuzní musí neustále přizpůsobovat novým a náročnějším situacím. V posledním stadiu potřebuje nemocný téměř nepřetržitý dohled. Není proto výjimkou, že příbuzným se hroutí osobní život nebo se dostávají do finančních potíží. Situace často končí umístěním nemocného do nevhodného ústavu, čímž se kruh neodborné péče uzavírá.


Komentovat článek: Improvizace: ČR nemá systém vzdělávání…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

1 nejnovější komentář k článku Improvizace: ČR nemá systém vzdělávání…

Komentáře

1 komentář
Janečková Hana Systematické vzdělávání v ČR existuje  | 29. 04. 2015 00:51

Ucelený vzdělávací program v péči o člověka s demencí nabízí již 15 let Diakonie ČCE, nyní Diakonická akademie s.r.o. Vzdělávací program má akreditaci MPSV, trvá celkem 4 týdny (cca 160 hod.), má část teoretickou (zahrnující poznatky z oblasti medicíny, psychologie, sociální péče, ošetřovatelství a rehabilitace, různých metod aktivizace, individuálního plánování, komunikace i manažmentu). Výstupem je samostatná práce účastníků kurzu založená na zpracování individuálního plánu konkrétního člověka z vlastní praxe, realizace plánu a zhodnocení výsledků. Celý půlroční program je zakončen obhajobou této závrečné práce a zkouškou z teoretických znalostí. Kurz byl od samého počátku připravován ve spolupráci s Českou alzheimerovskou společností a přednášejí v něm významní odborníci z praxe s bohatými zkušenostmi. Diakonie ČCE takto vzdělala již stovky pracovníků z oblasti péče o člověka s demencí.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné