Ing. Daniel Horák: Proklientský přístup je naší firemní DNA

13. 2. 2018 7:12
přidejte názor
Autor: Redakce
Ve zdravotnictví se Ing. Daniel Horák pohybuje již řadu let. Působil ve vedení gigantů, jako jsou Pfizer PCH či Johnson & Johnson. Již pátým rokem je ředitelem společnosti Česká lékárna holding, a.s., která vlastní řetězec lékáren Dr.Max. Pod jeho vedením se společnosti enormně daří. Kam podle něj spěje trh s léčivými prostředky a jaké jsou firemní vize pro následující období?


Letošní hodně propíranou novinkou jsou eRecepty. Jak se s nimi lékárníkům pracuje a jaká je proporce tradičně vystavovaných papírových receptů vůči elektronickým?
Příjem eReceptu je u Dr.Max bez problémů. Pracujeme s nimi v celé síti už od roku 2014. Od začátku ledna převažují eRecepty nad těmi papírovými.

Objevují se problémy a dotazy stran eReceptů i od pacientů ve vašich lékárnách?
Někdy jsou znejistělí, ale to je tím, jaký odpor se vůči eReceptu zdvihl u lékařů a pak v médiích. Pro pacienty je eRecept užitečný, protože snižuje riziko chyby. Cítili jsme povinnost vyslat uklidňující signál, a proto jsme zahájili vysvětlovací kampaň, včetně televizních spotů. Chtěli jsme ji spustit 1. ledna, ale nakonec odstartovala později, protože osud eReceptu byl kvůli vyvolané hysterii ještě zkraje roku nejistý.

Registr předepisovaných léků, u nichž hrozí riziko zneužití, upravuje zákon, který ale v praxi dosud nefunguje. Vidíte to jako problém?
Co nejpřísnější regulace u zneužitelných léků je na místě. Je fakt, že stále není dořešen elektronický recept na opiáty, ale používat tuto agendu jako argument proti eReceptu je nesmysl, protože ten aspoň vytváří předpoklad k tomu, že bude falešných receptů minimum. Garantovat pravost bez elektronické preskripce nejde.

Lékárníci si stěžují na nedostatečnou regulaci trhu…
Na to si nestěžují lékárníci, ale velmi úzká skupina lékárníků – majitelů ovládajících komoru. Úplně všichni lékárníci s tím mají společné jen to, že tyto aktivity platí. Členství v komoře je u nás na rozdíl od Slovenska povinné. Ve skutečnosti nejde o potřebu regulace, ale o to, že někteří lékárníci-majitelé by chtěli být zároveň podnikateli a měli tak výhody z tvorby zisku, ale zároveň by rádi čerpali benefity neziskového sektoru, to znamená zregulovali prostředí tak, aby měli dostatek pacientů
bez ohledu na kvalitu svých služeb. Každá regulace znamená menší soutěž. A přitom je to právě soutěž, z čeho má prospěch pacient.

Profesi lékárníka mnozí lidé chápou jako prodavače. Co jsou hlavní problémy, kromě podcenění profese, s nimiž se musí lékárníci potýkat?
Žijeme v konzumní době, což se odráží v přístupu klientů napříč obory. Přes proměny společnosti i našeho oboru se ale profese lékárníka v jádru nezměnila. Pořád vydává léčiva a další přípravky a poskytuje odborné poradenství. Frustrace, kterou u některých lékárníků vnímám, se do značné míry rodí už na fakultách, které studenty připravují na současnou farmacii s její totální orientací na klienta nedostatečně. Pořád mám pocit, že se příliš ohlížejí do minulosti, kdy byl lékárník za skleněnou přepážkou pánem situace. Nemusel bojovat o klienta, neřešil konkurenci ani trh, protože neexistovaly. Veřejné lékárny se také potýkají s úbytkem příjmů, protože zrušený regulační poplatek nebyl plně kompenzován a úhrady erodují. Negativně pociťují i to, že v rámci státní lékové politiky se investuje jen do nových léčiv, z čehož mají prospěch jiní. Obrovským problémem jsou nedostatek farmaceutů na pracovním trhu a růst nákladů, především nájmů. Podle mě musí dnešní lékárníci brát mnohem víc na zřetel volný prodej. Někteří se tomu brání s tím, že tak neuplatní svou odbornost. Nesouhlasím – stále významnější roli totiž hraje samoléčba, a proto musí lékárník vědět, co v jejím rámci pacientovi doporučit. Další poměrně razantní změnu představuje on-line prodej, ale tady jde spíš o novou příležitost.

Lékárník i farmaceutický laborant by měli umět také připravit individuální přípravky. Procházejí vaši lékárníci nějakým školením či certifikací a sledují novinky? Jak se o nich dozvídají?
Už byla řeč o autoritě lékárníka – tu lze posilovat jen péčí o jeho odbornost. Troufám si tvrdit, že ve srovnání s ostatními máme nejdokonalejší vzdělávací systém reprezentovaný Akademií Dr.Max. Je otevřený i zdravotnickým profesionálům mimo síť Dr.Max. Každoročně projdou Akademií desetitisíce účastníků. Spolupracujeme s odbornými společnostmi i kapacitami v oboru. Pokud jde o individuální přípravu, laboratoř v každé lékárně předepisuje zákon, ale my máme navíc k dispozici mimořádné zázemí dvou centrálních laboratoří, kde si klasickou farmacii mohou vyzkoušet i studenti v rámci odborných stáží.

Lékárník musí být milý a empatický. Do lékárny přicházejí lidé nemocní a mohou mít špatnou náladu. Rozvíjíte i tyto tzv. měkké dovednosti?
Proklientský přístup je součástí naší firemní DNA. Systematicky své dovednosti rozvíjíme na základě vlastních mystery shoppingů. Není náhoda, že se lékárny Dr.Max staly v uplynulých letech nejdůvěryhodnější značkou v oboru. Několik nezávislých průzkumů, zároveň vyhodnotilo servis lékáren Dr.Max jako nejlepší v Česku.

V prosinci jste koupili firmu A & D Pharma, která vlastní 600 lékáren Sensiblu a Punkt a také velkoobchodní firmu Mediplus. Lékárenský řetězec se tak stal jedním ze čtyř největších v Evropě. Jaké jsou vaše další plány?
Těší nás, že se původně český koncept daří úspěšně exportovat. Letos chceme v Česku expandovat o desítky lékáren a udržet tempo růstu e-shopu v řádu stovek procent. Pokud jde o celou Evropu, vize je tři tisíce lékáren do tří let. A loňské akviziční úspěchy dokazují, že to není nereálné, protože dvou tisíc lékáren v rámci Evropy bychom měli dosáhnout už v prvním pololetí.
Děkuji za rozhovor.

Mgr. Denis Drahoš

1)
poznámka

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?