Jak hledat rezervy ve zdravotnictví

Často je slyšet hlasy nejrůznějších expertů na zdravotnictví o potřebě hledání vnitřních rezerv v systému veřejného zdravotnictví. Málo je ale slyšet konkrétní návrhy, jak a kde tyto rezervy hledat, píše poslanec Václav Votava…

Často je slyšet hlasy nejrůznějších expertů na zdravotnictví o potřebě hledání vnitřních rezerv v systému veřejného zdravotnictví. S tím lze než souhlasit. Málo je ale slyšet konkrétní návrhy, jak a kde tyto rezervy hledat.

Před časem jsem ve Sněmovně navrhoval uložení povinnosti zdravotním pojišťovnám zasílat pojištěncům jednou ročně výpis poskytnuté péče, kterou za ně pojišťovna uhradila.

Určitě by to nebyl všespásný krok, ale považuji to za jednu z dílčích možností, jak zlepšit kontrolu poskytnuté zdravotní péče, jak hledat ony rezervy. Domnívám se, že problém falešně vykazované zdravotní péče tu stále je a nikdo ani není sto kvalifikovaně odhadnout, v jakém rozsahu se to děje.

Z příkladů, které mi popsali ve svých dopisech rozhořčení občané, můžu jen usuzovat, že to není zase až tak ojedinělý jev. Osobně si lékařů velice vážím, ale tak, jako jsou nepoctiví někteří obchodníci či podnikatelé, tak jsou bohužel takoví jedinci i v řadách lékařů.

Několik perliček ze života

Zmíním několik perliček – jedna pacientka mi třeba popsala případ, kdy jí její nový zubař udělal „na papíře“ 17 zubních plomb za půl roku. Jiný člověk mi napsal, že poté, co si sám vyžádal výpis, se nestačil divit, kolik infarktů prodělal a že je zázrak, že ještě vůbec žije.

Pojišťovny se však tomuto způsobu kontroly brání. Nejčastěji argumentují nákladností zasílání výpisu. Pro představu – zasílání výpisu jednou za rok představuje náklad na jednoho pojištěnce do 40 korun.

Přitom výdaje na zdravotní péči pro jednoho pojištěnce činí za rok bezmála 15 tisíc korun. A co třeba přestat posílat vcelku zbytečný časopis Pohoda a ušetřené peníze použít na výpisy? Co třeba snížit vlastní provozní náklady pojišťoven?

Určitě by byla na místě osvěta

Pan ředitel Pokštefl je člověk z praxe a věřím mu, že ne všichni klienti mají o spolupráci s pojšťovnou zájem. Zároveň ale dodává, že jejich přístup „podporuje podivné praktiky lékařů v účtování poskytnutých služeb“. Pak by ale byla namístě osvěta.

Jiný pohled na věc také bude mít pojištěnec, za kterého platí pojistné stát, nebo jeho zaměstnavatel. Jiný naopak živnostník či podnikatel, který moc dobře ví, jaké částky za sebe a své zaměstnance do systému posílá.

Je nutné vytvořit tlak na některé lékaře

Jde i o princip. Nedovedu si vybavit jiný smluvní vztah mezi příjemcem služby a jejím zprostředkovatelem, na jehož základě by se klientovi za přeplacené služby nedostalo nějaké zpětné kontroly či vyúčtování.

Veřejné zdravotní pojištění však takto funguje. A o svém právu bezplatně „nahlédnout do svého účtu“ ví jen pramálo pojištěnců. Nebylo by proto na místě změnit možnost vyhotovení přehledu na pojištěncovo požádání raději na každoroční povinnost zdravotní pojišťovny zasílat přehled všem klientům?

Koneckonců, i kdyby na nesrovnalosti zareagovali jen někteří, už vědomí, že výpis dostane každý pacient, by vytvářelo tlak na nepoctivé lékaře.

Vedle kontroly by pro občany bylo zároveň i poučné vidět, kolik taková „bezplatná zdravotní péče“ vlastně stojí.

Možných řešení se nabízí několik

Možných legislativních řešení je několik. Především by však měla být taková, aby co nejméně omezovala pojištěnce. Zdravotní pojišťovny a zdravotničtí pracovníci tu jsou pro ně. Ne naopak.

Dovedu si proto například představit kombinaci povinného jednoročního zasílání přehledu zdravotní péče s povinností lékaře poučit pacienta, že má právo žádat, i zpětně, aby mu bylo o jeho návštěvě ve zdravotnickém zařízení a poskytnutém úkonu vystaveno potvrzení.

Lze hledat i úspory v nákladech na zasílání – velké možnosti určitě do budoucna skýtá elektronická pošta. Občan by také mohl mít možnost zasílání výpisu prostě odmítnout. Cest k řešení, které by přineslo největší efekt, je jistě mnoho. Diskusi na toto téma se rozhodně nebráním.

Václav Votava, poslanec Parlamentu ČR, Tachovský deník

REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz:

MUDr. Vratislav Kraus

Rovněž si myslím, že by bylo účelné namísto časopisu Pohoda posílat pojištěncům VZP roční výpisy o čerpání prostředků ze systému pojištění.Ale to je zoufale málo! Proč nemají tyto bohulibé instituce zveřejňovat své hospodaření ročně pro své pojištěnce? Jestli se nemýlím, v řadě zemí EU to tak je !Každý zdravotník ví,že v našich nemocnicích, LDN a jiných ústavech je delší doba pobytu nemocných nežli je nutné a řada pacientů je tam hospitalizována ze sociálních důvodů poté,co byla jejich zdravotní problematika vyřešena. Čerpají nákladnou a zbytečnou zdravotní péči /pobyt za l měsíc v ústavu formou lůžkodne stojí VZP 25000 kč/přestože by jim stačila běžná ošetřovatelská resp. laická pomoc doma!! DD a ÚSP praskají ve švech,na umístění se čeká měsíce. Je tomu tak proto, že jejich příbuzní-většinou vlastní děti,jsou ekonomicky činné,musejí si držet zaměstnání a pracovat na svém důchodu! Podmínky k tomu, aby se vyplatilo starat se o své příbuzné musí vytvořit tento přiblblý stát, potažmo Vy, pane poslanče Votavo, parlamentní zástupce občanů! Spoléhat na morálku ve státě,kde vše rozhodují peníze je hloupost! Kdyby pojišťovna dala pečujícímu za ošetřování doma polovinu částky, kterou jsem uvedl výše a ministerstvo pana Škromacha by ošetřování počítalo do důchodu,mnoho rodin by se o své příbuzné postaralo doma. Nenechávali by své staré rodiče trpět v cizím prostředí nemocnic a ústavů a nedávalo by své mentálně postižené do ÚSP,za jejichž přebujelost jsme institucemi a celebritami EU oprávněně kritizováni!Peníze by měly jít za pacientem a jeho rodině za jeho ošetřování! V nemocnicích a ústavech by tak „fyziologickým způsobem“zanikla nebo byla reprofilizována lůžka a nemuselo by být násilné a přiblblé rušení shora. Pojišťovny by se během pár roků oddlužily.Dobře o tomto problému vědí!Po několika revizích finančně potrestaly-hádejte koho? No přece LDN kde leží většinou tito čekatelé na DD nebo jiné soc.zařízení!Absurdita na n-tou! Dalším důvodem,proč se málokdo chce starat o své příbuzné doma je skutečnost,že hospitalizovaný pacient je střadatelem důchodu,který mu jde na konto a za pobyt v nemocnici nic neplatí. Za rok pobytu v ústavu nastřádá klidná,dementní babička kolem 100 000 Kč. Na Vánoce si ji příbuzní i s penězi vyzvednou příbuzní pod stromeček,naspořené penízky zinkasují.A po Novém roce-šup s babičkou zpět do ústavu! Musejí přece chodit do zaměstnání,babička nemůže zůstat 9-l0 hodin doma sama!Toto je v ČR běžná praxe! A ti,kteří by se chtěli o babičku starat přes vše výše uvedené? Maximální částka přiznávaná za bezmocnost je 1200 Kč.Museli by trkat,aby tak činili! To jsou mé náměty k přemýšlení pro pana poslance Votavu-on má možnost v parlamentu tuto praxi měnit!Já obyčejný lékař nikoliv!

Ohodnoťte tento článek!