Jak to je s tvrzením ministra Ratha o návodu na krácení daně?

„Pokud stresovanému člověku dojdou odborné argumenty, uchýlí se často k podpásovým úderům. Jeden předvedl ministr zdravotnictví David Rath. Ve sporu s lékárníky už nevěděl, jak by ospravedlnil své vadné kroky. A tak zaútočil obviněním Č. lékárnické komory, “ píše Pavel Vítek v komentáři Zdraví.Euro.cz…

Pokud stresovanému člověku dojdou odborné argumenty, uchýlí se často k podpásovým úderům. Jeden předvedl ministr zdravotnictví David Rath. Ve sporu s lékárníky už nevěděl, jak by ospravedlnil své vadné kroky. A tak zaútočil obviněním České lékárnické komory, že si platí komunikační agenturu z peněz, která získává od svých členů v rozporu se zákonem.

Na najmutí komunikační agentury má každý právo. Pokud chce odborník, například lékárník, vysvětlit podstatu složité věci veřejnosti, setká se většinou s nepochopením. Myšlenky prostě neformuluje pro laiky v dostatečně stravitelné formě. Odborníci na komunikaci a média, na rozdíl od zdravotníků, tvoří ceny za své služby ve zcela svobodném konkurenčním prostředí.

A tak se stává, že ti opravdu dobří nejsou zrovna levní. Organizace, jakými jsou Česká lékárnická komora případně Grémium majitelů lékáren, mají sice provozní rozpočty, ale ty nepočítají s vysokými náklady, které musí vydávat na to, aby mohly rovnocenně komunikovat se státními úředníky, kteří si obdobné služby zajišťují z peněz generovaných i z jejich daní.

V takové situaci požádaly Česká lékárnická komora a Grémium majitelů lékáren své členy, zda by nepřispěli na obhajobu svých zájmů a zájmů svých pacientů. Jelikož na činnost agentury chtěli přispět i zaměstnanci lékáren, obrátili se obě organizace na mne.

Dostal jsem za úkol najít nejvhodnější způsob, jak celou věc administrativně, ale i prakticky vyřešit. Jelikož příspěvky jednotlivých zaměstnanců lékáren byly přislíbeny ve stokorunových hodnotách, bylo by náročné smluvně zajišťovat i jejich individuální přijetí, neboť náklady na administrativu a poplatky bankám by do značné míry tyto příspěvky spotřebovaly.

Krom toho jsem daňový poradce a mojí prací je provádět věci tak, aby měly co nejnižší daňový dopad. Těmto metodám se běžně říká daňová optimalizace. Byť se asi nelíbí těm, jež by naše daně utrácejí, jedná se o metody činěné zcela v mezích zákona.

Proto jsem lékárníkům doporučil, aby v případech, kdy se na agenturních nákladech zaměstnavatele – majitele lékárny – chtějí podílet i jeho zaměstnanci, učinili se zaměstnavatelem dohodu o tom, že jim sníží hrubou mzdu v předem dohodnuté výši. Uspořené náklady pak zaměstnavatel použije na financování činností ve shodě se zájmy zaměstnanců, kteří takto budou částečně nést zvýšené náklady zaměstnavatele.

Jelikož pravidla pro výši výše hrubé mzdy určují pouze mzdu minimální je její konkrétní výše dána dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nic právně nebrání tomu, aby se obě strany dohodli o snížení mzdy z jakýchkoliv důvodů. Stát má pak právo na odvody z mezd, které odpovídají skutečné výši hrubých mezd. To, jak zaměstnavatel použije prostředky uspořené na mzdových nákladech, je již věcí gentelmanské dohody.

Oproti situaci, kdy by zaměstnanec sám za sebe přispíval na činnosti pro zaměstnavatele z čisté mzdy, má výše uvedený postup samozřejmě řadu výhod. Z pohledu státu je jistě nepříjemný. Jedno je však jisté. Jde o zcela legální způsob dosažený svobodnou dohodou dvou subjektů, do něhož stát nemůže zasáhnout.

Kdyby si stejným způsobem zaměstnanci se zaměstnavatelem dohodli, že formou snížení platů budou účastni na nákladech spojených třeba s vybavením denní místnosti pro zaměstnance, jednalo by se též o legální způsob, avšak uspořené prostředky by v tomto případě nebyly použity na vyvracení nepravdivých argumentů šířených za stejné peníze představiteli státu.

Návod, jak takové věci řešit, mi dal samotný stát. Vždyť co jiného než dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o výši a způsobu rozdělení, ale i zdanění odměňování zaměstnance, je například příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění?

Od ministra Ratha by bylo moudré, kdyby se v rámci své odbornosti věnoval svojí práci a dělal by ji tak, aby si výdaje za poradce, agentury a právníky mohly ušetřit obě strany. Jestli jako lékař rozumí farmacii tak jako daním, chápu protesty lékárníků proti jeho počínání ještě více, než před tímto jeho výstupem.

Pavel Vítek, www.Zdravi.Euro.cz

autor je daňový poradce

Článek nemusí vyjadřovat názor redakce.

Jak to je s tvrzením ministra Ratha o návodu na krácení daně?
Ohodnoťte tento článek!