Jak vyřešit situaci ve zdravotnictví?

Někdo hovoří o systémové chybě financování zdravotnictví, jiný o špatném zákoníku práce. Kde jsou kořeny problému, však není tak těžké zjistit – stát neinvestuje do zdravotnictví tolik, kolik od něho žádá péče…

Od doby, kdy Lékařský odborový klub a jeho tehdejší předseda David Rath zaplňovali přední stránky novin, uplynulo mnoho vody. Nyní o nich již není tolik slyšet, ale situace ve zdravotnictví se změnila pouze k horšímu. Někdo hovoří o systémové chybě financování zdravotnictví, jiný o špatném zákoníku práce. Kde jsou kořeny problému, však není tak těžké zjistit – stát neinvestuje do zdravotnictví tolik, kolik od něho žádá péče. Lékaři přestávají mít o některé profese zájem. Bez vzletných přívlastků tak hrozí jejich nedostatek. Ta chvíle může přijít velmi, velmi brzo.

Nymbursko – Pacienti dosud nějaké omezení léčebné a lékařské péče sami na sobě příliš nepocítili. Otázkou zůstává, jak dlouho bude stávající stav udržitelný. Mnozí lékaři, hlavně ze státních nemocnic, poukazují na nepoměr mezi jejich kvalifikací a ohodnocením. Specialisty, kteří by měli sloužit obrovské množství přesčasových hodin, nedokáže státní zdravotnické zařízení patřičně ohodnotit. Podle nového zákoníku práce by dosavadní práci jednoho lékaře mělo dokonce zastávat lékařů více. Ředitelé nemocnic připouštějí, že na zřízení většího počtu pracovních míst nemají dostatečné množství finančních prostředků. Mnoho lékařů je unavených, frustrovaných, deprivovaných. Možnost selhání lidského faktoru se ze dne na den zvyšuje. Ministr zdravotnictví Fišer tvrdí, že situace je „řešitelná“. Management státních nemocnic, aby zajistil jejich chod, porušuje zákon, falšuje mzdové výkazy a vymýšlí systémy, jak obejít legislativu. Všichni si uvědomují jediné – pokud nepoplyne do zdravotnictví více peněz, jeho stav se nezlepší.“ Řešení je jednoduché. Více peněz do zdravotnictví. Složitější je ovšem to, jak je získat. Jednou z cest je finanční spoluúčast pacientů. Bez té se nakonec stejně neobejdeme,“ zamyslel se nad možným východiskem senátor Jiří Liška. „Zvýšit pojistné je politicky nepopulární a stále zůstává otázkou, jestli by to situaci vyřešilo,“ domnívá se okresní zdravotní radová Helena Syrovcová. Ředitelé nemocnic se snaží různými způsoby vyhovět liteře zákona. V Městci Králové například zavedli systém, který vzdáleně připomíná zakázaný „švarc-systém“, kdy nemocnice najímá lékaře jako živnostníky, podnikatele ve zdravotnictví. To umožňuje vedení lépe odměňovat odborníky a specialisty. „Všichni dobře víme, k čemu nový zákoník práce přispěl – v podstatě ke zvýšení zaměstnanosti. Musíte mít více lékařů na post, který jste dříve mohl obsadit jedním. Ovšem zákoník práce vám umožňuje i jinou věc – lékaře můžete mít buď v zaměstnaneckém poměru, nebo ve smluvním poměru. My máme například podstatně méně lékařů v zaměstnaneckém poměru, než těch, které máme ve smluvním poměru. Lékaře ve smluvním poměru, tedy vlastně soukromého podnikatele, nikdo nelimituje, kolik hodin může odpracovat,“ podotýká ředitel městecké nemocnice Otakar Mareš. Potíže s novým zákoníkem práce přiznává i šéf nymburské nemocnice Miroslav Lapeš: „Zákoník práce je v části limitování přesčasové práce a pohotovostní služby nadčasový, protože v současné době není dostatek lékařů, kteří by pokryli požadavky rozsáhlé zdravotní sítě.“ Narozdíl od představitelů lékařských odborových komor a klubů v okrese, Roberta Petra a Luboše Zimoly, se manažeři zdravotnických zařízení nedostatku lékařů nebojí, třebaže připouští, že po připojení republiky k Evropské unii může dojít k tomu, že české lékaře budou nahrazovat lékaři odjinud, například východní Evropy. Oba ředitelé mají spíše odlišný pohled na budoucnost systému. „V sousedním Německu funguje systém tak, že pokud má pacient potíže, volá rodinného nebo praktického lékaře a ten zajistí potřebné, nebo ho ošetří. Potom počty lékařů, kteří slouží v nemocnicích, nemusí být tak vysoké. U nás zajišťuje péči lékařská služba první pomoci, nebo pacienti vyhledají pomoc přímo v nemocnici u lékařů sloužících pohotovostní službu, i pokud se jedná o potíže, které nejsou akutní a trvají třeba i několik dní. Forma úhrady neakutní péče v době pohotovostní služby není v našem právním řádu řešena, což je chyba,“ vidí problém nymburský ředitel Lapeš. Městecké nemocnici se nyní povedlo přilákat díky zvolenému systému ohodnocení do svých řad mnoho schopných odborníků. Nymburk se tomu pochopitelně brání, ale nemá mnoho účinných prostředků. „Ve státní nemocnici nelze volit systém ohodnocení, ten je daný příslušným zákonem o platu. Je to dnešní realitou, že tlak na peníze je v celé společnosti velký a samozřejmě mnozí podlehnou možnosti vyššího výdělku, který může nabídnout nestátní zařízení. Někteří odborníci, kterým jejich vyšší kvalifikaci uhradila nymburská nemocnice, odešli, ale byli nahrazeni jinými, mnohdy zkušenějšími, kteří péči na požadované úrovni jsou schopni bezesporu zajistit a i rozšířit spektrum výkonů,“ uzavírá Lapeš.

MICHAL PLAVEC, Nymburský deník, 27.4.2002

Ohodnoťte tento článek!