Jiří Lukeš: Stát málo tlačí poskytovatele péče k zvýšení produktivity a efektivity

27. 9. 2011 8:28
přidejte názor
Autor: Redakce
České zdravotnictví si stěžuje na nedostatek peněz, zároveň rostou platy lékařů. Reforma zdravotnictví Leoše Hegera přitom nenutí především poskytovatele péče, aby ošetřili více pacientů a prováděli přesnější diagnózy, říká ředitel tuzemské pobočky nadnárodní firmy B Braun Jiří Lukeš.


Zavedení standardů a nadstandardů podle něj do systému veřejného pojištění zatím příliš mnoho peněz nepřinese.

E15: Firmy, které se pohybují ve zdravotnictví, zpravidla hodně investují do inovací, do základního výzkumu a vývoje. Kolik prostředků vynakládá vaše firma?

Zejména v posledních letech podíl výdajů do inovací a výzkumu výrazně zvyšujeme. Předloni jsme investovali 140 milionů eur, loni přes 155 milionů. Další velkou oblastí, kde strategicky vynakládáme prostředky, jsou nové továrny. Chceme přinášet pacientům a zdravotníkům skutečně nové zdravotnické prostředky, nová léčiva. Peněz ve zdravotnictví není nikde na světě nazbyt, takže musíme zvyšovat efektivitu a produktivitu práce. Investujeme do výrobních technologií, do logistiky. Třetím důvodem inovací je ochrana pacientů a zdravotnického personálu. Říká se, že nemocnice je to vůbec nejnebezpečnější pracoviště. To znamená, že třetí velkou oblastí, kam investujeme, jsou bezpečné zdravotnické prostředky a technologie snižující rizika pro pacienty a zdravotníky.

E15: Jste tedy nuceni zvyšovat efektivitu a produktivitu. Chová se podobně i české zdravotnictví?

U poskytovatelů péče, tedy nejen u nemocnic včetně těch soukromých, ale i u specialistů v ambulancích a u praktických lékařů, tady vidím další rezervy celého systému. A bohužel v nyní schvalované zdravotnické reformě postrádám právě tlak na to, aby se poskytovatelé péče chovali produktivně a efektivně. Přitom jsou zde požadavky na další peníze, ať už zvýšením pojistného, zrušením pojistných stropů a podobně, které by zdravotnictví získalo na úkor jiných rezortů.

Je jistě v pořádku, že rostou platy lékařů. Systém by ale měl požadovat, aby ošetřili více pacientů a prováděli přesnější diagnózy. Až na několik málo výjimek, jako jsou elektronické aukce léčiv či snaha zlevnit léky zavedením generik, tlak na zvýšení produktivity a efektivity v reformě nevidím. Je pravda, že se pojišťovny snaží přimět nemocnice k tomu, aby snížily počty lůžek. Zároveň chtějí zavést systém úhrad za odvedenou práci, tedy za výkony nebo diagnózy, a nikoli za paušály. Jenže v reformě o tom není ani slovo. Nyní se pojišťovny s poskytovateli péče nedohodly, takže platby bude muset formou vyhlášky řešit ministerstvo. Třeba na poskytovatele zatlačí, zvýší podíl plateb za výkon a paušály omezí.

E15: Souhlasíte s názorem některých účastníků konference, že stanovení standardu a nadstandardu bude obtížné?

Zatím to vypadá na první krůčky, kdy ministerstvo opatrně hovoří o prvních zákrocích a zdravotnických prostředcích, které by do nadstandardu měly spadat. Mělo by to být to, co přináší spíše komfort nebo - chcete-li - luxus, tedy přidanou hodnotu k stávajícím, běžně realizovaným výkonům. Pomocí nadstandardu by se daly upravit existující vztahy pohybující se v šedé zóně, kdy už pacienti na některé zákroky přispívají. Mám na mysli například příplatky hrazené prostřednictvím různých nadací.

E15: Firma B Braun je nadnárodní, máte zkušenosti z mnoha zemí. Mělo by se ministerstvo při definici standardu a nadstandardu inspirovat v zahraničí?

Ministerstvo situaci v zahraničí jistě zná. Problém je v tom, že jednotlivé systémy jsou velmi různorodé. Zdá se, že úřad Leoše Hegera a vládní koalice nehodlají kopírovat zkušenosti z ciziny, ale hledají vlastní cestu. Máme zde systém, který je solidární, a nyní se hledá míra zapojení pacienta. Jeho dosavadní role byla mizivá a spočívala spíše v restrikcích, regulacích. To jsou ony poplatky u lékaře či doplatky za léky. Ministerstvo si uvědomuje, že společnost nechce připustit to, aby lidé s vyššími příjmy měli zvýhodněný přístup k standardní léčbě. V její dostupnosti by si měli být v Česku všichni pacienti rovni.

E15: Dotkne se zdravotnická reforma vašeho byznysu? Například farmaceutické firmy kritizují elektronické aukce na léky.

Určitě. Definování nadstandardů umožní vstup skutečně dražších výrobků, které přinášejí určitou nadhodnotu. Na trhu tyto produkty sice již jsou, ale nemohou konkurovat oněm standardním. Mám na mysli například technologie umožňující rychlejší rehabilitaci, které zkracují dobu pobytu v nemocnici.

E15: Očekáváte, že nadstandardy přinesou do systému veřejného pojištění výraznou finanční injekci?

Vzhledem k tomu, že se k nadstandardům zatím přistupuje velmi opatrně - což považuji za správné -, tak v příštích několika letech žádný zvláštní vliv na ekonomiku systému neočekávám. Budou to o tři až čtyři řády nižší čísla, než jaké jsou celkové výdaje českého zdravotnictví.

E15: Vedle výroby zdravotnických prostředků či vývoje technologií poskytujete i péči. Mám na mysli vaše dialyzační střediska. Lze v tomto směru uvažovat o nadstandardu?

Jde o chronické a velmi vážné onemocnění. U základní dialyzační péče si zavedení nadstandardů nedovedu představit. Může ale být zavedeno třeba to, aby si pacient určil termíny, kdy bude dialyzován, měl více soukromí nebo mohl průběh dialýzy aktivněji využít. Tady nadstandardy vzniknout mohou. Samozřejmě je tu i oblast výživy či fyzioterapie. Nadstandardy si umím představit také v oblasti lázeňské péče.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?