Jsme zdravější, nebo je to jen iluze?

Zlepšil se zdravotní stav obyvatel České republiky od změny režimu v listopadu 1989, nebo je stejný? Na co nejvíc umíráme a co dělat pro to, aby tomu tak nebylo? A co ovzduší, hluk – jsme na tom lépe, nebo hůř?…

„Zdravější jsme. Je to proto, že se zlepšilo zdravotní chování obyvatel. Více nám na našem zdraví záleží a více si uvědomujeme, že ho do značné míry můžeme ovlivnit tím, jak žijeme,“ říká docent Jaroslav Kříž, ředitel Státního zdravotního ústavu. Statistika mu dává za pravdu. Ve srovnání s rokem 1989 žijeme v průměru o tři roky déle. Tehdy byl průměrný věk 71,75 roku, z toho muži se dožívali 68,1 a ženy 75,4 let. Loni už průměrný věk stoupl na 74,75 roku u mužů na na 71,4 a u žen na 78,1 roku. „Na prodloužení věku má nemalou zásluhu lékařská věda, která dnes už umí mnohé nemoci dříve neléčitelné vyléčit, dále medicína transplantací orgánů a nové léky,“ soudí David Rath, prezident České lékařské komory. S tím souhlasí i Kříž, ale dodává, že prospěla i změna jídelníčku. „Jíme více zeleniny, ovoce, celozrnného pečiva a naopak méně živočišných tuků. Zlepšila se i čistota ovzduší a ubylo dýchacích potíží, zejména v průmyslových aglomeracích na severu Čech, Ostravsku. Také více i sportujeme.“ Kříž ale soudí, že to se netýká všech lidí. „Některé skupiny obyvatel, kvůli tomu, že se dostaly do ekonomických potíží, mají ke zdrojům zdravé výživy daleko, protože z kila vepřového se najedí víc než z kila paprik,“ říká Kříž. „Třetina národa kouří, neklesá ani spotřeba alkoholu, téměř tři pětiny lidí nad dvacet let a 15 procent dětí mají nadváhu. To je do budoucna velmi varující.“ Psycholog Jan Bárta považuje zlepšené zdraví obyvatel jen na základě delšího průměrného věku za iluzi. „Budou-li se lidé honit za peněz, jako v posledních deseti letech, pak stoupne stresová zátěž a mnozí se takového věku vůbec nedožijí, protože umřou na infarkt nebo mrtvici. Paradoxně pak ti, kteří jsou ve vysokém věku a lékaři jim věk úspěšnou léčbou prodlouží, budou národu prodlužovat průměrný věk.“ Že stresová zátěž stoupá, potvrzuje iprofesor Jiří Raboch, předseda Psychiatrické společnosti a přednosta psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. „V důsledku psychických potíží ročně vyhledá poprvé psychiatra čtvrt miliónu lidí. Za tímto prvním kontaktem pak následují další, podle náročnosti léčby. Psychické poruchy postihnou v průběhu života asi polovinu lidí.“ Kříž si myslí, že k tomu, abychom byli zdravější, by pomohly i pravidelné preventivní prohlídky. „Přestože jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, zatím se nevžily tak, aby na ně lidi pravidelně chodili.“

Co dělat pro zdraví

* nekouřit a nepít nadměrně alkohol

* nebýt obézní a víc sportovat, denně ujít minimálně 10 tisíc kroků

* jíst hodně zeleniny, ovoce, bílého masa a méně červeného masa, živočišných tuků a dortů

* vyhýbat se stresům a denně si udělat čas na odpočinek

* chodit pravidelně na preventivní prohlídky

Normální je nekouřit

V ČR zemře na nemoci spojené s kouřením ročně asi 22 000 osob, tedy zhruba 60 denně. Ročně je v ČR hospitalizováno pro nemoci z kouření v průměru 66 tisíc osob. Tři milióny kuřáků ročně vykouří asi 22 miliard cigaret, to je přibližně 2200 cigaret na hlavu. Profesor Zdeněk Dienstbier, předseda Ligy proti rakovině, tvrdí, že když člověk vykouří 200 tisíc cigaret (jedna krabička za den po 28 let), je u něj riziko rakoviny plic 30 až 50krát větší než u nekuřáka. Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer proto soudí, že přestat kouřit je zásadní problém jak z ekonomického, tak z lékařského hlediska. „Normální je nekouřit. Rozumný člověk nekouří,“ řekl ministr.

Připravil Václav Pergl, Právo, 30.04.2001

Ohodnoťte tento článek!