Jsou prohlídky dostatečné?

Bylo by opravdu potřebné, aby u žáků alespoň od 10 let věku a u mladých lidí byly preventivní prohlídky každý rok. Na to by pojišťovny měly dát peníze…

Dá se při současném systému prohlídek dětí zabránit podobným nestěstím, jaké se odehrálo v Karviné? „Dříve byly preventivní prohlídky každý rok, nyní jsou co dva roky. Byly prohlídky při odchodu ze základní školy, při nástupu na střední školu, při ukončení střední školy. Jenže pojišťovny šetří a už i vstupní a výstupní prohlídky odpadly. Není to dobré. Bylo by opravdu potřebné, aby u žáků alespoň od deseti let věku a u mladých lidí byly preventivní prohlídky každý rok. Na to by pojišťovny měly dát peníze, protože když se něco v období puberty zanedbá, může to mít závažné důsledky,“ řekla Právu dorostová lékařka z Ostravy, která si nepřeje zveřejnit jméno. Opodstatněnost svého názoru ilustrovala na případu své pacientky. „Ta dívka je nyní po operaci páteře. Kdyby se na to přišlo dříve, možná to nemuselo dojít až tak daleko,“ dodala. Také dětská a dorostová lékařka MUDr. Eva Dolanová z Frýdku-Místku má podobný názor. „Myslím, že preventivní prohlídky dětí a mladých lidí ve věku od 11 do 19 let by měly být každým rokem. Jednou za dva roky je málo, organismus v pubertě se rychle vyvíjí, prodělává velké změny a z vlastní zkušenosti vím, že na některou věc se přijde později, než bych si jako lékařka přála,“ sdělila Dolanová. Plzeňská lékařka pro děti a dorost Dagmar Valečková si však nemyslí, že by dorostové prohlídky jednou za dva roky byly nedostatečné. „Pokud by se jednalo, jak se uvádí v ostravském případu, o vážnou srdeční vadu, byla by jistě dávno diagnostikována a dívka by musela být osvobozena od tělocviku. Takovéto případy kolapsu se však velmi často stávají po nějakém infektu,“ řekla svůj názor. Že ani nejdůkladnější prohlídky nemusí odhalit všechna zdravotní rizika, je přesvědčen i primář dětského oddělení českobudějovické nemocnice Ladislav Smrčka. Podle něj existuje řada dětských onemocnění, ať už vrozených, nebo během života získaných, která se neprojevují žádnými příznaky. „Osobně jsem se už setkal s tím, že pacient zcela náhle zemřel. Příznaky některých, především srdečních vad jsou buď minimální, že nejdou zjistit, nebo vůbec žádné,“ poznamenal primář.

Právo, 13.10.2001

Ohodnoťte tento článek!