Julínkova reforma zdravotnictví narazila na ústavu

Titulní obrázek

Ani na středečním jednání koaliční komise k reformě zdravotnictví nepředložili zástupci ministerstva očekávaný zákon, který měl popsat jak budou zdravotní pojišťovny převedeny na akciové společnosti. Podle Julínkovy informace pro klub ČSSD přitom měla VZP zůstat státu, ostatní pojišťovny by byly převedeny firmám, případně by byly prodány…

Cesta Tomáše Julínka se komplikuje. Jeho záměr transformačního zákona pro pojišťovny je v kolizi s ústavou. A bez transformačního zákona mu lidovci a zelení reformu neschválí.

Ani na středečním jednání koaliční komise k reformě zdravotnictví nepředložili zástupci ministerstva očekávaný zákon, který měl popsat jak budou zdravotní pojišťovny převedeny na akciové společnosti. Podle Julínkovy informace pro klub ČSSD přitom měla VZP zůstat státu, ostatní pojišťovny by byly převedeny firmám, případně by byly prodány.

Privatizace pojišťoven má být klíčovým bodem celé reformy.

Ministerští úředníci koaliční komisi vysvětlili, že zákon bude hotov až v pondělí. Je to šibeniční termín, protože reformní zákony má projednat už příští středu vláda.

Kdyby nebyly veřejnoprávní

Julínkovi právníci musí do té doby vyřešit zásadní problém. České zdravotní pojišťovny jsou veřejnoprávními organizacemi, podobně jako například Česká televize, církve, univerzity, nebo kraje. Proti jejich privatizaci stojí ústava.

Technicky to není vážný problém. Pojišťovny mohou založit dceřinou akciovou společnost. Do ní se převedou všechny aktivity i majetek. Akcie se pak prodají zájemcům v aukci, nebo se předají státu.

Právně to však není možné. Převádět majetek může jen majitel a také akcie musí mít vlastníka. Pojišťovny však majitele nemají.

Nejsme na Slovensku

„Jedinou schůdnou cestou je tedy zestátnění pojišťoven,“ vysvětluje právník Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala. Upozorňuje však, že zestátnění brání velmi účinně ústava. Stát musí prokázat, že vyvlastňuje ve veřejném zájmu, zároveň smí majetek převzít pouze za náhradu. To by znamenalo učinit nesmyslnou operaci, při které by stát zaplatil cenu za pojišťovnu samotné pojišťovně.

Teprve zestátněné pojišťovny by mohly být převedeny na akciové společnosti a prodány.

Podle Fialy se ministerstvo dostalo do slepé uličky tím, že chtělo napodobit slovenský příklad. Pro Slováky však nebylo obtížné převést na akciovou společnost státní VZP ani ostatní pojišťovny, které byly příspěvkovými organizacemi ve vlastnictví státu.

Odbory: máme alternativu

Julínkovy legislativní potíže potěšily jeho odpůrce mezi odboráři. Ti ve čtvrtek oznámili, že chtějí jiné řešení. „Situace je velmi nejistá, a proto ji chceme podrobně sledovat,“ vysvětlil smysl akce předseda zdravotnických odborů Jiří Schlanger. Připomněl, že vedle transformace pojišťoven není jasné ani to, jaký bude osud univerzitních nemocnic. Právě jejich zaměstnanci protesty odborářů nejvíc podporují.

„Nechceme ale pouze bořit,“ tvrdí Schlanger. Proto již příští týden předloží konkurenční plán na transformaci pojišťoven. Měly by zůstat veřejnoprávní, odpovědnost za ně by však mohli převzít odbory a zaměstnavatelé. „Podíly v pojišťovně by se rozdělily v rámci společenské smlouvy,“ vysvětluje šéf odborů. Veškerý zisk by se ukládal do rezervního fondu a majitelé by směli své podíly předat pouze ostatním vlastníkům pojišťovny.

Návrh odborů může být důležitým argumentem při další reformní debatě. Při jednáni na koaliční komisi totiž zelení i lidovci doporučili, aby se prozkoumaly další varianty pro transformaci pojišťoven.

Podnikatelé: nic proti družstvům

Proti totiž nejsou ani zaměstnavatelé. „S panem Schlangerem máme na reformu zásadně odlišná stanoviska, ale v tomto případě se dostáváme blízko,“ potvrzuje prezident Unie zaměstnavatelských svazů Pavel Dušek.

Na rozdíl od odborů nemá nic proti převodu na akciové společnosti, stát by k tomu však měl pouze najít právní cestu a nechat na pojišťovnách, jestli se po ní chtějí vydat. Zároveň by měl nabídnout alternativu. „Pojišťovny jsou placeny z příspěvků občanů a zaměstnavatelů. Měli by tedy spolurozhodovat o jejich osudu,“ říká Dušek.

Předem ho neodsuzují ani manažeři pojišťoven. „Ten návrh mi připomíná jakési družstvo,“ míní generální ředitel pojišťovny Metal Aliance Vladimír Kothera. Také podle něho není důvod, aby vedle akciových společností nevznikla právě taková vlastnická forma, známá například ze Švýcarska.

Druhá cesta pro nemocnice

K dispozici už je také alternativa k zákonu o univerzitních nemocnicích. Experti menších koaličních stran požadují, aby zároveň vznikl zákon o neziskových zdravotnických společnostech. Pak by se mohly univerzity rozhodnout, jestli chtějí mít ze svých nemocnic akciové, nebo neziskové společnosti.

Odborníci KDU-ČSL a Zelených proto začali zkoumat návrh zákona o neziskových společnostech, který už v roce 2005 připravil právní expert ČSSD Zdeněk Koudelka. Se svým návrhem tehdy neuspěl u předsedy Jiřího Paroubka, který dal přednost radikální variantě Davida Ratha. Rathův zákon nakonec zrušil Ústavní soud.

Lidovci zkoumají také návrh svého bývalého poslance Říhy, ten je však blíže Rothově předloze, než Koudelka.

„S menšími úpravami by byl Koudelkův návrh pro nemocnice užitečný,“ míní právník Fiala. Za Asociaci českých a moravských nemocnic požaduje, aby se doplnil paragraf, který by vedle státu, církví a krajů umožnil také akciovým společnostem zřizovat neziskovky. „Bylo by to výhodné z daňových důvodů,“ podotkl Fiala.

Petr Holub, Aktuálně.cz

Julínkova reforma zdravotnictví narazila na ústavu
Ohodnoťte tento článek!