Kde vězí možnosti úspor ve zdravotnictví

Již posedmé se 9. a 10. června uskutečnila konference Kvalita, Bezpečnost, Efektivita s podtitulem Kde hledat úspory a přitom nesnížit kvalitu poskytované péče. Zdravotnická zařízení se stále učí procesnímu řízení. Sociální sféru ovlivní nová úhrada péče. Obě oblasti péče volají po dlouhodobé a udržitelné koncepci.

Organizátorem konference byla společnost Hartmann-Rico. „Za jednu ze základních lidských hodnot považuji zdraví a mám radost z práce pro společnost, jež podstatu své existence vidí v přinášení smysluplných řešení, která umožňují starat se o zdraví lépe a účinně jak z vašeho profesionálního pohledu, tak z pohledu laické veřejnosti,“ uvedl výkonný ředitel Hartmann-Rico Ing. Tomáš Groh.

Rizikové faktory

Vedle odborníků na problematiku právní odpovědnosti zdravotnických zařízení ve vztahu k poskytování zdravotní péče, roli krajů, nedostatek erudovaných odborníků či spory o úhrady zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb, hovořil na konferenci také hlavní analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník. „České zdravotnictví je v mezinárodním srovnání vynikající v dostupnosti péče, excelentní medicínské úrovni některých oborů a ve srovnatelných parametrech podstatně levnější než například Velká Británie. Rezervy jsou ale v organizaci a koordinaci péče. V odhalování nemocí jsme jedni z nejlepších v Evropě, ale k léčení se pacient dostane klidně až po několika měsících,“ uvedl Miroslav Zámečník během své prezentace.

Atypická úhrada

Postavení poskytovatele sociální péče v systému veřejného zdravotního pojištění zhodnotila ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová. „Do smluvního vztahu se zdravotní pojišťovnou zde – zcela atypicky – nevstupuje poskytovatel zdravotních služeb. Péči v pobytových zařízeních sociálních služeb poskytují sestry odbornosti 913 (všeobecná sestra v sociálních službách), péče je hrazena výkonově dle Seznamu zdravotních výkonů a vykazuje se časový, materiálový a bonifikační výkon, přičemž ošetřovatelská péče je poskytována vždy po předchozí indikaci ošetřujícího lékaře,“ uvedla ředitelka Rögnerová s tím, že hodnota bodu trvale stoupá na současných 1,02 korun za bod v roce 2016. „Pro rok 2017 bylo předběžně dohodnuto dofinancování péče odbornosti 913 ve výši 250 milionů korun, a to formou navýšení režie, případně úpravy vybraných výkonů v seznamu,“ dodala ředitelka Rögnerová.

Sociální oblast čeká nový zákon

O přípravě tzv. změnového zákona – novely zákonů o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění – hovořil na konferenci prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb, Unie svazu zaměstnavatelů a Evropské asociace poskytovatelů dlouhodobé péče pro seniory Jiří Horecký. „Cílem zákona je jasné vymezení rolí ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví v oblasti dlouhodobé péče. Stanovený termín pro předložení návrhu vládě je v září 2016, nabytí účinnosti se předpokládá v létě 2017,“ uvedl Jiří Horecký a dodal, že zákon stanovuje pro pojem sociálně zdravotní péče jednotný výklad v předpisech upravujících zdravotní služby a rozšiřuje péči v pobytových zařízeních sociálních služeb o sociálně zdravotní péči na samostatném ošetřovatelském lůžku, které je provozováno v režimu lůžka dlouhodobé péče (dle zákona o zdravotních službách). Úhrada by měla probíhat formou paušálu za lůžko/den. Lůžka, která se do navrhovaného systému nepřeklopí, budou nadále pokračovat v rámci odbornosti 913. Stejně jako analytik Zámečník pro oblast zdravotnictví i prezident Horecký volá po udržitelné koncepci pro dlouhodobou péči.

Řízení operací na webu

Jedním z příkladů dobré krajské praxe je Kraj Vysočina. Tamní Strategii zdravotní péče představil na konferenci Michael Viereckel. Jednou ze základních premis kraje a potažmo i dokumentu je požadavek, aby zdravotnictví řešilo problémy občanů, ne jednotlivých nemocnic. Kraj chce dostupnou, kvalitní a ekonomicky stabilní péči v efektivní síti za současného rozvoje specializovaných pracovišť. Požadavky v dokumentu posuzuje dle současného stavu i s ohledem na budoucí demografický i medicínský vývoj. Vedle zachování akutní péče ve všech nemocnicích kraje, rozvoje jednodenní chirurgie i ambulancí je jednou ze zásad dobrého rozvoje nemocnic také optimalizace využití jejich operačních sálů.
Vedle vyhodnocování efektivity operačních výkonů tak lze efektivně řídit část nákladů a výdajů nemocnic. „Mít efektivní operační provoz znamená sledovat jej a pravidelně jej také vyhodnocovat. Díky tomu je možné neustále provoz adaptovat na měnící se okolní podmínky, které ovlivňují efektivitu operačních zákroků,“ uvedl o aplikaci Operis, která slouží k řízení operačního provozu on-line ve webovém prostředí konzultant Hartmann Consulting Petr Doležal. Jak dodal, efektivní řízení operačního provozu znamená nejen snížení nákladů, zlepšení organizace práce a snížení počtu konfliktních situací, ale zlepší se i tok materiálu a podpora jeho evidence a také predikce výnosů a nákladů na operace.

Ohodnoťte tento článek!