Kdy prospívají starším lidem procházky

Není pravda, že osobám středního věku a seniorům dělají procházky vždy dobře. Jestliže se procházejí po frekventovaných ulicích, mají procházky negativní vliv na plíce, srdce a koronární tepny, a to hlavně v tom případě, že dotyčná osoba trpí dýchacími potížemi nebo kardiocirkulačními poruchami.

Naopak chůze v parcích nebo v pěších zónách je prospěšná a příznivý efekt trvá více než den. Píše to italský deník Corriere della Sera. Při výzkumu zveřejněném na stránkách časopisu The Lancet britští vědci vybrali 119 osob starších šedesáti let, z nichž 40 se těšilo dobrému zdraví, 40 mělo chronickou bronchitidu a 39 ischemickou chorobu. Polovina z nich se měla procházet dvě hodiny po Oxford Street, hlavní dopravní tepně Londýna, zatímco druhá skupina chodila po Hyde Parku. Několik týdnů poté se obě skupiny znovu vydaly na tutéž procházku. Výzkum ukázal, že zdravým osobám, které se procházely dvě hodiny po Hyde Parku, se zvýšila kapacita plic o 7,5 procenta a o pět procent se zpomalil srdeční rytmus. Tento efekt přetrval až 26 hodin.

Procházka po Oxford Street zvýšila u zdravých osob srdeční rytmus o sedm procent, ale na plíce neměla žádný trvalejší vliv. U nemocných osob to bylo horší: po dvouhodinovém chození po této rušné tepně dostávaly záchvaty kašle, zánět sliznice a obtížně se jim dýchalo. „Náš výzkum potvrzuje negativní vliv jemného prachu a dalších znečišťujících látek na zdraví. Vyplývá z něho, že je třeba být opatrný i při fyzických aktivitách, které jsou považovány za zdravé,“ vysvětluje autor studie Fan Chung z Institutu zdraví srdce a plic při Královské univerzitě v Londýně.

„Dieselové motory a další zdroje jemných prachových částic a oxidů dusíku by měly být ve městech zakázány, jak to právě mají v úmyslu v Londýně a v Paříži, kde stále více sázejí na veřejnou dopravu a elektromobily,“ vysvětluje epidemioložka Carla Anconová. Její nedávná studie z Říma ukázala, že tu loni z důvodu znečištění zemřelo předčasně 1560 osob, dalších 960 zemřelo na koronární příhodu a 168 na rakovinu plic.

V téže studii klade Anconová úmrtí téměř tisícovky osob za vinu nedostatku zeleně. „Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby měl každý obyvatel města zelený prostor do vzdálenosti nanejvýše 300 metrů od místa bydliště. Zeleň totiž chrání před znečištěním a stimuluje fyzickou aktivitu. V našich městech tomu však tak není. I v tak zelené metropoli jako je Řím, kde zeleň pokrývá 42 procent plochy města, se jen polovina obyvatel může těšit zeleným prostorem o nejméně 5000 metrech čtverečních v dosahu 300 metrů od svého bydliště,“ uvádí Carla Anconová.

Správné urbanistické volby, pokud jde o dopravu a zeleň, mohou v našich znečištěných městech učinit pro jejich obyvatele více než léky.

1)
poznámka
Kdy prospívají starším lidem procházky
Ohodnoťte tento článek!