Když bude lékařům poroučet laik, vrátíme se do středověku

záchranka, sanitka, pohotovost

Odmítnutí lékařské péče: Pacient záchranky často není ve stavu, kdy by mohl zodpovědně odmítnout ošetření.

Nezvyklý případ, který zaměstnal brněnský soud vzbudil obavy i v Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje (ZZSPAK). Jejich kolegové z Brna byli povoláni k matce, která za velmi nestandardních porodila doma. Do nemocnice matku i dítě ale museli převézt až po intervenci policie. Matka nyní žalovala záchranku s tím, že porušila její rodičovská práva. Blíže o případu informuje následující článek.

Rozhodnutí soudu by ale mohlo mít vážný dopad na práci záchranných služeb v celé republice.
„V krajním případě by to v podstatě vedlo k absurdní situaci, kdy bude o převozu do nemocnice rozhodovat pacient, nikoliv lékař. Pokud by se toto rozhodnutí soudu aplikovalo plošně, vracíme se do středověku,“ říká ředitel ZZSPAK Pavel Svoboda.

Odmítnou převoz záchrannou službou totiž naráží na spoustu ale. Ačkoliv u soudu se argumentovalo tím, že by přece stačilo, aby pacientka podepsala reverz – tedy odmítla lékařskou pomoc.

„Je třeba si uvědomit, že ve hře nejsou jen občanská práva pacienta, ale především závazné povinnosti lékaře, který je za veškerá svá rozhodnutí odpovědný nejen profesně, ale i trestně. Řešení, kterým se ohání advokátka ženy, která po domácím porodu odmítala převoz do zdravotnického zařízení je v praxi neaplikovatelné,“ podotýká Svoboda. K tomu, aby pacient mohl podepsat negativní revers – tedy odmítnutí lékařské péče, je nutné dodržet několik podmínek.

První z nich je, že u toho musí být lékař, což v případě posádek záchranné služby není u některých případů zvykem – například poranění nebo zlomeniny běžně ošetřuje jen zdravotnický záchranář.

„Mnohem závažnějším důvodem ale je, že aby lékař mohl přijmout od pacienta negativní revers, musí být pacient podrobně seznámen se všemi následky a dopady takového rozhodnutí na jeho zdraví. Tak nám to ukládá zákon. Jenže lékař záchranné služby toto poučení na místě nemůže udělat. Znovu připomínám, že za veškerá svá rozhodnutí nese trestně právní odpovědnost. Jeho úkolem je u pacienta stabilizovat životní funkce, ošetřit zranění a pokud to zdravotní stav vyžaduje, předat jej do zdravotnického zařízení specialistovi, který dále posoudí možná rizika a stanový léčebný postup. Lékař záchranky nemá nemocniční diagnostické přístroje, ani není specialistou ve všech oborech medicíny, čímž je v podstatě vyloučena možnost, že by pacienta vůbec zodpovědně a stoprocentně poučil o všech rizicích a tím zaniká i možnost revers u záchranky vůbec podepisovat,“ konstatuje Svoboda.

„Nejsou to žádná svévolná rozhodnutí vozit lidi do nemocnice. Hippokratova přísaha lékaře zkrátka zavazuje udělat vždy za všech okolností vše pro blaho pacienta,“ dodává. Ani podepsaný revers by ale před soudním stíháním lékaře záchranky nezachránil.

„Je to prostě poznatek z praxe. Drtivá většina našich pacientů zkrátka ani není ve stavu, kdy by byli k podpisu dokumentu způsobilí – jsou ovlivněni bolestí, šokem. Když konkrétně budeme hovořit o případu extrémně rizikového překotného domácího porodu, pak si nedovedu ani představit, že by lékař převoz do nemocnice nenařídil. V případě jakýchkoliv komplikací a nedejbože úmrtí matky nebo dítěte, by jej před soudem rodina stáhla z kůže i kdyby měl deset podepsaných reversů a takového člověka už by nikdo nikdy nezaměstnal. Zdraví a život pacienta je už z logiky věci nadřazeno osobnostním právům,“ uvádí Svoboda.

V případě soudního procesu soudy vycházejí z názoru soudního znalce, který by se na celou situaci měl dívat právě pohledem zasahujícího lékaře. Přesto rozhodování není snadné.

„Takové případy, kde interpretace zákonů není zcela jednoznačná, se zpravidla týkají různých práv a povinností zúčastněných stran, které se vzájemně mohou vylučovat nebo překrývat. Očekávat od soudu předpověditelné rozhodnutí tak lze jen stěží,“ dodává mluvčí okresního soudu v Pardubicích Jan Šlosar.

Když bude lékařům poroučet laik, vrátíme se do středověku
Ohodnoťte tento článek!