Kmenové buňky zřejmě pomohou lidem s ALS, na niž není lék

Kmenové buňky kostní dřeně mohou mít příznivý účinek na průběh amyotrofické laterální sklerózy (ALS), neurodegenerativního onemocnění, které vede během dvou až pěti let ke smrti pacienta a na něž není lék.

K tomuto závěru, který byl nyní zveřejněn v prestižním mezinárodním lékařském časopise Stem Cells, dospěl tým vědců Ústavu experimentální medicíny Akademie věd (AV) vedený profesorkou Evou Sykovou, která to sdělila ČTK.

Podle publikovaných výsledků zpomalilo podání lidských kmenových buněk kostní dřeně do mozkomíšního moku v páteřním kanálku u laboratorních zvířat ubývání svalstva a zvýšilo počet přežívajících motorických neuronů, jež inervují kosterní sval. Zpomalilo také rozpad nervových sítí obalujících tyto neurony, snížilo míru zániku nervových buněk v oblasti krční míchy a zvýšilo hladinu cytokinů IL1-alfa a MCP1, proteinů, jež mají podíl na imunitní odpovědi a mohou hrát významnou roli v průběhu onemocnění.

„Výsledkem aplikace buněk je zpomalení průběhu choroby, konkrétně o 37 procent delší přežití zvířat od vypuknutí choroby,“ shrnula vědkyně.


Online katalog volně prodejných léků


Peníze na léčbu tohoto závažného onemocnění sbírá nyní veřejnost na celém světě v kampani na sociálních sítích. Lidé buď mají zveřejnit video, jak si nechávají hlavu polít vědrem studené vody, a vyzvat další lidi, aby je do 24 hodin následovali nebo věnovali na konto boje s ALS sto dolarů.
Výsledky týmu z AV podporují další postup klinické studie ve Fakultní nemocnici Motol, kterou vypracovali vědci ústavu a schválil ji Státní ústav pro kontrolu léčiv. Tým bude nyní zkoumat, zda dalšího zpomalení průběhu ALS je možné dosáhnout pomocí opakovaného podání kmenových buněk.

ALS, známá také jako Lou Gehrigova choroba či nemoc motoneuronu, způsobuje degeneraci a ztrátu buněk centrální nervové soustavy, které ovládají vůlí ovlivnitelné svalové pohyby. Mozek nakonec není schopen ovládat většinu svalů a pacient je paralyzován, při zachování psychických a mentálních schopností. Příznaky počínající choroby jsou svalová slabost, zvláště v rukou a nohou, a postižení řeči, polykání a dýchání.

Nemocí trpí šest ze 100.000 lidí, ročně se na tento počet lidí zjistí dva nové případy. ALS postihla například slavného britského astrofyzika a matematika Stephena Hawkinga.

Ohodnoťte tento článek!