Komora: V Británii pracuje 1270 lékařů z ČR, brexit dopad nemá

V Británii pracuje 1270 lékařů z Česka, brexit na jejich pobyt v ostrovní zemi aktuálně dopad nemá, řekl ČTK prezident České lékařské komory Milan Kubek. Do budoucna podle něj záleží na tom, zda rozchod s 27 zeměmi EU bude po dobrém, či po zlém. Možná si Británie vyjedná speciální režim pro lékaře cizince, protože britské zdravotnictví se bez nich neobejde.

V Británii pracuje už jedenáctým rokem radiolog Petr Hrobař z Brna, který ČTK řekl, že by tam chtěl působit i nadále.

Kubek připomněl, že vstup ČR do EU v roce 2004 usnadnil pobyt také českým lékařům. Automaticky se uznává jejich specializace. Jako občané členské země nemusejí skládat zkoušky, obdobné těm, které skládají studenti na závěr studia na lékařské fakultě, ani zkoušky, kterými by doložili atestace získané v Česku. To by se odchodem Británie asi změnilo, zkoušky by lékaři buď museli znovu skládat, nebo by Británie mohla vyjednat speciální režim pro uznávání vzdělání lékařů ze zahraničí, popsal Kubek.

„Britská národní zdravotní služba by bez cizinců zkolabovala, má obrovský nedostatek zdravotnického personálu,“ podotkl. Pokud by se vytvářely bariéry pro zdravotníky z EU, tedy i pro české lékaře, Británie by nedostatek zřejmě řešila dalším přílivem Indů, Pákistánců a lidí z bývalých kolonií, kteří již dnes hrají v britském zdravotnictví významnou roli.

Britští lékaři pracují v Česku jen ojediněle, obvykle se sem přiženili. Finanční ani pracovní podmínky je sem nelákají, dodal Kubek.

Aktuálně stačí českým lékařům pro práci v zemích EU jen prohlášení o profesní bezúhonnosti od České lékařské komory. Po předložení diplomu o absolvování studia nemají problém s přijetím v britských nemocnicích. Pro získání práce v nečlenské zemi by papírování přibylo.

„Výsledek referenda je jasná zpráva pro všechny imigranty, že polovina voličů nás tam nevidí ráda, přestože tvrdě pracujeme, odvádíme daně a pracujeme na místech, která místní buď nejsou schopni nebo nechtějí zaujmout,“ řekl dvaapadesátiletý Hrobař, šéf oddělení v okresní nemocnici v jižním Skotsku. Soudí, že odchod Británie z EU může znamenat ekonomicky problém v udržitelnosti současného systému zdravotnictví dotovaného státem.

„Pro mě jako lékaře brexit neznamená momentálně nic, ale do budoucnosti to může ovlivnit mé rozhodování, jak dlouho tam chci ještě setrvat,“ řekl. Podmínky pro práci lékařů v Británii jsou podle něj i při možných ekonomických otřesech pořád dost atraktivní na to, aby tam čeští lékaři zůstávali. Vysoce specializovaní odborníci z celého světa by podle jeho informací měli mít dveře dál otevřené. Hrobař má smlouvu na dobu neurčitou. Rodinu nechal v Česku, děti už jsou dospělé.

Problém uchazečů z východní Evropy je podle něj v malé znalosti angličtiny, v tom jsou lékaři z Indie pro Brity výhodnější. Čeští lékaři jsou ceněni pro vysokou odbornost, mají stejnou šanci na profesní postup jako místní.

Na britském zdravotnictví oceňuje Hrobař lepší finanční i pracovní podmínky. Češi oproti Britům podle něj „asi stokrát víc“ zneužívají lékařské péče. Češi zatěžují lékaře na nočních službách v nemocnicích „s každou bolístkou“, unavení lékaři pak mají rozhodovat v závažných případech a snáze udělají chybu. „V britském zdravotnictví je to lépe vyřešené. Podmínky jsou pro lékaře důstojnější,“ shrnul.

Problémy s přesčasy lékaři na pozici druhoatestovaného či konzultanta neřeší. V Británii platí stejná směrnice o přesčasech jako v ČR, problém s přesčasy se týká ale hlavně mladých doktorů. U starších zkušených se přesčasy „přehlížejí“, každý pracuje, jak je potřeba. Mladí doktoři v Británii podobně jako v Česku bojují za to, aby se povolené přesčasy nepřekračovaly.

Ohodnoťte tento článek!