Přejít na obsah

Komu dát léky za miliony

zpět
30.8.2007

Když se zeptáte nemocného leukémií, jestli si myslí, že má nárok na léčbu za milion, odpoví určitě kladně. Ostatně všichni jsme přesvědčeni, že máme nárok na to nejlepší léčení, pokud ho někdy v životě budeme potřebovat. Jenže, kde na to vzít?

Standardy léčby a specializovaná centra mohou udržet na uzdě výdaje za nákladné léky. Plížíme se k farmakoekonomice?

Když se zeptáte nemocného leukémií, jestli si myslí, že má nárok na léčbu za milion, odpoví určitě kladně. Ostatně všichni jsme přesvědčeni, že máme nárok na to nejlepší léčení, pokud ho někdy v životě budeme potřebovat. Jenže, kde na to vzít?

TRVALÝ RŮST VÝDAJŮ NA LÉKY, který lze pozorovat ve všech vyspělých zemích, je stimulován neustálým výzkumem a vývojem nových preparátů. Na jedné straně umožňují zlepšení stavu nemocných a prodloužení jejich života, na druhé straně to stojí stále víc peněz. Podle nejnovějších informací Mezinárodní asociace farmaceutických firem se v České republice v prvním pololetí 2007 spotřebovalo 161 milionů balení léků v hodnotě 21,7 miliardy korun. V loňském roce to bylo ke konci prvního pololetí 156 milionů prodaných balení v hodnotě 20,1 miliardy korun.

Největší problém je s výdaji na nákladnou léčbu některých onemocnění, která může spolykat miliony korun ročně na jednoho pacienta. Většina z nás by si to nemohla dovolit zaplatit z vlastní kapsy, proto spoléháme na solidární veřejné zdravotní pojištění. Jeho možnosti jsou však omezeny vybraným pojistným. Proto je ve většině vyspělých států nákladná léčba nějakým způsobem regulována. Teď se o něco podobného pokouší Všeobecná zdravotní pojišťovna spolu s odbornými společnostmi. Nedávno například uzavřela smlouvu s Českou hematologickou společností (ČHS).

Jak řekl ředitel pojišťovny Pavel Horák, dohoda zaručuje pojištěncům VZP, kteří by onemocněli leukémií nebo jiným závažným onemocněním krve, že se jim dostane odpovídající péče a že tato péče bude pojišťovnou plně proplacena, a to i když půjde o nákladné léky, na které nebyly v minulosti v českém zdravotnickém systému peníze. Může to být až 900 tisíc korun za rok pro jednoho pacienta. Do konce roku na to pojišťovna vyčlení ve svém rozpočtu 650 až 950 milionů korun.

V ČEM JE DOHODA PŘEVRATNÁ? Léčbu, tedy podávání drahých léků, budou zajišťovat jen Centra intenzivní a specializované hematologické péče (CIHP). Půjde o vybraná pracoviště, která musejí splnit určitá kritéria stanovená ČHS, zejména technické a personální vybavení. Zatím jim vyhovělo sedm center pro dospělé a osm pro děti.

„Cílená léčba nákladnými léčivými přípravky značně zvyšuje efektivitu léčby a s tímto účinkem je spojeno i výrazné prodloužení délky a kvality života nemocných,“ vysvětluje předseda ČHS a primář Ústavu hematologie a krevní transfuze Jaroslav Čermák a dodává, že ČHS pro každou diagnózu a stadium onemocnění vypracuje doporučené léčebné postupy, kterými se budou centra povinně řídit. Tím to však neskončí. Dalším úkolem ČHS bude zajišťovat evidenci nákladných léčiv, aby byl přehled o počtech léčených pacientů, nákladech a dosažených výsledcích. Údaje poslouží jako podklady pro zlepšení efektivity léčby v následujících letech.

FAKMAKOEKONOMIKA NA OBZORU? Nový přístup k financování léčby drahých diagnóz, který se nyní snaží prosadit v praxi VZP ve spolupráci s odbornými společnostmi a který je založen na vypracování standardů pro tuto léčbu, její centralizaci i větší kontrole, by se dal nazvat jedním z prvních kroků k farmakoekonomice v českém zdravotnictví. Tato perspektivní vědecká metoda je u nás zatím zcela v plenkách. Jejím úkolem je připravovat podmínky pro co nejracionálnější využití finančních zdrojů vynakládaných na léky. Má za úkol komplexní posouzení dopadu léku na zdravotní systém z klinického, ekonomického i lidského hlediska a vede k racionálnější alokaci zdrojů tam, kde je zaručena jejich co nejvyšší návratnost. V tomto smyslu šetří náklady ve zdravotnictví. I když vytvoření léčebných standardů a koncentrace nákladné léčby ve specializovaných centrech není ještě přímo farmakoekonomikou, vytváří se tím prostor pro její budoucí aplikaci.

Dohoda VZP s hematology není první svého druhu. Podobně už se například podařilo nastavit léčbu roztroušené sklerózy. Léky pro jednoho pacienta stojí přibližně 500 až 600 tisíc korun za rok. Nyní už je léčba soustředěna do center specializované péče, jejichž strukturu, vybavení a postupy navrhla odborná společnost a VZP s nimi uzavřela smlouvu. Proces racionalizace nákladného léčení této diagnózy tím však neskončil.

POŘÁD VÍC A VÍC. Jak Ekonomu vysvětlil Pavel Horák, u roztroušené sklerózy se nyní objevují doporučení podávat drahé léky již v ranných stadiích onemocnění. Podle nejnovějších průzkumů to může nemocnému prodloužit kvalitu života, jenže za cenu zvýšení výdajů. Nákladné léky by se v takovém případě podávaly mnohem většímu počtu nemocných a mnohem déle než dosud. Pro zdravotní pojištění by to představovalo velkou zátěž. Jenže kdo se odváží vzít nemocným naději? Tlak je obrovský, mimo jiné také proto, že nemocní roztroušenou sklerózou mají velmi dobrou pacientskou organizaci, která za ně dovede lobbovat, říká Horák.

VZP se rozhodla léčení ranných stadií nemoci hradit, ale stanovila si pro to podmínku: Centra budou provádět přesnější diagnostiku, aby bylo možné vyloučit, že drahé léky dostanou i ti, kteří mají jinou chorobu. Pojišťovně se také podařilo uzavřít dohodu s dodavateli léků, že udrží určitý strop celkových ročních nákladů jako kompenzaci za to, že se jejich výrobků nyní spotřebuje mnohem víc. Podobná jednání už probíhají i v jiných oblastech. Například se diskutuje o způsobu úhrady nákladných léků v revmatologii nebo u očních onemocnění. Náklady na léky se asi nepodaří zastavit nebo snížit, ale podobné postupy by mohly jejich využití zefektivnit.

Světlana Rysková, Ekonom


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Ekonom

Komentovat článek: Komu dát léky za miliony

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Komu dát léky za miliony

Komentáře

další 4 komentáře
Re:Re:Re:blablabla  | 30. 08. 2007 19:52

Divák vidí víc než herec.Osud někdy mění role.

Jam Re:Re:blablabla  | 30. 08. 2007 19:22

Když ono to doporučení Světové banky je politicky neprůchodné. Pokuď lékaři neudělají sebereflexi, revoluce nebude. Je tutno skončit divadlo a přestat dělat sociálněekonomický polštář "pojištěncům".

Anofeles Re:blablabla  | 30. 08. 2007 14:17

Odpověď je nasnadě- reprofilizací akutních lůžek, ať se to komu líbí, či nelíbí. V každém případě bude v blízké době třeba daleko více tzv. doléčovacích lůžek, lůžek v různých institucích pro seniory atd. Zvýšit procento HDP jdoucí do zdravotnictví a redislokovat peníze do primární péče a nikoliv do megalomanských projektů. Slyšel jsem, že někde za Plzní se staví nová velká nemocnice. Co to je proboha zase za blbost ? Zrušit souběhy praxí lékařů v nemocnicich, všude, kde to půjde vybudovat emergentní centra s provozem 24 h, pohotovosti zrušit, vše zajišťovat transfery moderními dopravními prostředky do krajských center a z těch 80 nemocnic polovinu zrušit, tím, že v nich zavřu lůžka a tím je přinutím , aby se z nich staly domy ošetřovatelské péče. Jestli jste si dosud nevšimli, tak jsme dokonale v Arschlock....

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné