Koncepce ochrany před následky sucha pomíjí bezpečnost i občany

Vláda minulý týden schválila Koncepci na ochranu před následky sucha pro území České republiky. Připravilo ji společně Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Koncepce má sloužit jako základ pro opatření, která pomohou suchu předcházet a omezí dopady klimatické změny na životní prostředí i obyvatele.

Podle Diakonie ČCE, která se věnuje prevenci mimořádných událostí v ČR, jako jsou právě sucha nebo
povodně, se koncepce nevěnuje dostatečně některým tématům. Jsou to zejména otázky bezpečnosti,
zapojení veřejnosti, transformace energetiky, průmyslu a samosprávy či intenzivního zemědělství.

Sucho je jen jedním z důsledků klimatické změny. Nestačí se zabývat řešením mimořádných událostí,
ale je potřeba zaměřit se na prevenci a zmírňování dopadů klimatické změny. Opatření přijatá nyní se
přitom mohou projevit za desítky let.

Dopady sucha i konkrétní opatření, která je potřeba přijmout, se týkají především krajů a obcí. Ty pro
jejich realizaci potřebují dostatek informací, odbornou podporu i finance ze státního rozpočtu.
Koncepce ale klade malý důraz na informování obcí, občanů i zemědělců.

Nezbytná je také podpora občanské společnosti a spolků zaměřených na podporu udržitelnosti a řešení
mimořádných situací – povodně, sucha a další. Stranou nemůže zůstat ani jejich osvětová a vzdělávací
činnost. Totéž by se mělo projevit i v akademické sféře, ať již v oblasti výzkumu a vývoje nebo v přípravě
studentů.

„Vítáme, že koncepce myslí na osvětu a vzdělávání. Bohužel úplně opomíjí organizace občanské
společnosti, které na místní, ale i národní úrovni hrají velmi důležitou roli při odstraňování následků
mimořádných událostí, stejně jako i při jejich předcházení,“ říká Kateřina Faryadová, vedoucí české
humanitární sekce a projektu Odolná obec ze Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie
Českobratrské církve evangelické.

Koncepce neřeší bezpečností otázky spojené s klimatickou změnou a odkazuje na předchozí
dokumenty. Ty jsou ale příliš krátkodobé na to, aby mohly postihnout otázky bezpečnosti
energetického a těžkého průmyslu spojené s klimatickou změnou, včetně nezbytné změny ve
společnosti a chování spotřebitelů.

Energetika a průmysl jsou největšími spotřebiteli vody. To lze zmírnit zajištěním udržitelného mixu energetických zdrojů a podpory přechodu k udržitelným technologiím. Spíše než hledat využití nových vodních zdrojů či spoléhat na recyklaci, by se implementace měla zaměřit na podporu moderních
technologií a transformaci průmyslu a energetiky.

Koncepce se nejvíce věnuje zadržování vody v krajině. Poněkud ovšem opomíjí problém velkých
půdních bloků, které tu vytvářejí velké zemědělské firmy – jedná se největší půdní bloky v rámci EU. Ty
jsou zásadním problémem pro zrychlený odtok vody z území. Z tohoto hlediska je také důležité omezit
zástavbu půdy nepropustnými plochami.

„Je škoda, že při přípravě koncepce nebylo využito zkušeností se spoluúčastí organizací občanské
společnosti, firem i akademické sféry, která se dobře uplatnila při tvorbě koncepce Česká republika
2030. Kvalitně připravená koncepce z pera odborníků ministerstva zemědělství tak mohla díky dalším
expertům dostat celistvější pohled a kvalita koncepce mohla být ještě vyšší,“ říká Tomáš Tožička,
ředitel Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE, která se dlouhodobě zabývá
řešením mimořádných událostí v České republice i v zahraničí.

1)
poznámka
Koncepce ochrany před následky sucha pomíjí bezpečnost i občany
Ohodnoťte tento článek!