Přejít na obsah

Konec českého lázeňství, nebo kompromis?

zpět
5.6.2012
lázně
zvětšitlázněZdroj: www.shelborne.com

lázně | Zdroj: www.shelborne.com

 

Nová vyhláška o změně lázeňské péče, kterou se od srpna zkrátí doba hrazení lázeňského pobytu z veřejného zdravotního pojištění, představuje podle ministerstva rozumný kompromis. Provozovatelé lázní si to ale nemyslí a chystají se proti vyhlášce bojovat peticí.

Hlavním bodem konference s názvem „Konec českého lázeňství?“, která se včera konala na půdě Senátu ČR, byly možné dopady nové vyhlášky regulující lázeňskou péči v České republice.

Vyhláška o týden zkracuje základní dobu, po kterou jsou dospělým pacientům hrazeny z veřejného zdravotního pojištění lázeňského pobyty. Místo čtyř týdnů by měly být nově hrazeny pouze tři. V nutných případech by mohl tuto dobu prodloužit revizní lékař. Opakovaný pobyt v lázních může být předepsán na 2–3 týdny. U dětských pacientů zůstává základní doba hrazeného pobytu beze změn – 4 týdny.

Vyhláška ale zcela ruší například úhradu za tzv. edukační pobyty, při kterých se pacienti učí novému životnímu stylu v souvislosti s určitou diagnózou. Podle tvůrců vyhlášky by edukační činnost měli primárně provádět ambulantní specialisté a praktičtí lékaři.

Lázně chtějí bojovat „o život“

Změny děsí provozovatele lázní. Uvedení vyhlášky do praxe by – dle jejich výpočtů – mohlo vést až k likvidaci některých lázeňských zařízení. Zjevným důvodem by byl výrazný úbytek klientely. Dle provozovatelů by lázně mohly přijít až o 30 procent svých klientů.

Podle ekonomky Leny Mlejnkové, která se specializuje právě na oblast lázeňství, poukázala na fakt, že pojišťovny věnují tomuto způsobu léčby pouze 1,5 procenta svých nákladů.

Plně hrazený pobyt mělo v lázních pouze 13 procent českých pacientů, podotkla Mlejnková. Až 70 procent lidí, kteří by měli od pojišťoven proplacenu jen péči, lázeňský pobyt odmítají. Lázně se podle Mlejnkové musely už v minulých třech letech vyrovnat s poklesem ošetřovacích dnů, které pro ně je v porovnání let 2010 a 2011 představoval výpadek 200 milionů korun.

Orientace na zahraniční klientelu podle Mlejnkové výpadek nenahradí hlavně v menších lázních. Zahraniční návštěvníci totiž míří tradičně hlavně do lázní Karlovarského kraje

Provozovatelé lázní z 36 českých lázeňských destinací chtějí bojovat proti chystané vyhlášce peticí.

„Zastavme omezování financování léčebného lázeňství a snižování rozsahu indikačního seznamu. Zachovejme lázeňství jako součást stabilní zdravotní péče v České republice.“ citoval z petice předseda Sdružení lázeňských míst Jiří Houdek, jehož organizace pořádala včerejší konferenci.

Houdek dále poukázal na to, jak nízkou podporu má lázeňství v České republice. Připomněl, že zatímco náklady na lázeňskou péči se posledních 15 let pohybují okolo 3 miliard korun ročně, celkové roční výdaje na zdravotnictví se za tu dobu zvedly ze 100 na 215 miliard.

Za lázně se postavil i místopředseda Senátu ČR Petr Pithart (KDU-ČSL), který je toho názoru, že vyhláška podporuje jen pojišťovny a farmaceutické firmy. „Protože tady je alternativa: Buď budete polykat více léků, anebo vám pomůžou lázně,“ konstatoval.

Kompromis?

Podle náměstka ministra zdravotnictví Ferdinanda Pláka, který na konferenci též vystupil, se ale v případě této vyhlášky jedná o „rozumný kompromis“ mezi poskytovateli lázeňské péče a pojišťovnami, které se snaží za každých okolností ušetřit.

Podle Poláka vyhláška nepovede k zániku lázeňství ani jednotlivých lázeňských zařízení v ČR, jak se obávají představitelé Sdružení lázeňských míst. Vyhláška podle něj totiž vycházela nejen z ekonomických hledisek, ale i z vývoje medicíny za posledních 15 let. Polák při tom argumentoval tím, že v současné době část služeb, které dříve poskytovaly primárně lázně, mohou nyní poskytovat i ambulance – například rehabilitace.

Podle náměstka byla vyhláška připravena s ohledem na princip individuální péče o individuálního pacienta. „Rehabilitační lázeňská péče musí být prospěšná pro toho jednoho konkrétního pacienta, prostředky (na ni) musí být vynakládány efektivně,“ uvedl Polák. Péče podle něj musí mít medicínský efekt a měla by být poskytována tam, kde povede ke zlepšení zdravotního stavu.


Komentovat článek: Konec českého lázeňství, nebo kompromis?

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

1 nejnovější komentář k článku Konec českého lázeňství, nebo kompromis?

Komentáře

1 komentář
Milena Pospíšilová Nejsou lázně jako lázně  | 17. 07. 2012 07:56

Lázně Bludov si sám sobě vydal bývalý ředitel MUDr.Jiří Riedl s kumpánem Oldřichem Švédou.Až je vytunelovali, přepsal Riedl svůj podíl na dceru a začal se modlit, bude jáhnem.Stát si budovy pronajímá za vysoké částky, ty se do lázní nevracejí, Švéda dal lázně do zástavy svému příbuznému. V kulturním domě v Bludově se podepisuje petice za záchranu lázní.Jak se léčí dětská obezita v lázních je diskutabilní.Proč tento šlendrián zachraňovat ?

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné