Konec dalších lázní. Kvůli dotacím

Pardubická nemocnice se formálně blíží hranici insolvence

Lázeňství v Česku je v poslední době pro podnikání zřejmě rizikový sektor. Po Lázních Velichovky na Náchodsku nebo Dolní Lipová na Jesenicku hlásí potíže další léčebné centrum. Tentokrát se v insolvenci ocitly termální lázně v Chrastavě na Liberecku. Přitom svůj provoz s velkou slávou zahájily teprve na konci roku 2012.

Ve hře je téměř čtvrt miliardy korun. Lázně věřitelům dluží 223 milionů korun, přičemž jedním z největších věřitelů je Regionální rada Severovýchod, která nyní po provozovateli lázní, kterým je firma Dům pohody, požaduje vrácení dotace 121,5 milionu korun. Regionální rada se bojí, že by při případných kontrolách mohly být objeveny nedostatky. „Obdobný případ dříve řešil také ROP Jihovýchod v souvislosti s farmou známého herce Bolka Polívky,“ informoval Martin Škeřík z úřadu regionální rady.

Ještě nedokončené termální lázně v Chrastavě, které nabízejí balneoterapii na léčbu kloubů, šlach nebo kožních nemocí, se otevřely veřejnosti předloni 3. prosince. Loni na podzim přitom policie prověřovala dotační podvod za 50 milionů korun. Trestní oznámení na společnost Dům pohody tehdy podal hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). „Stavební práce byly provedeny úplně jinak nebo nebyly provedeny vůbec, nevíme, zda to byl úmysl, proto jsem podal trestní oznámení,“ řekl Půta.

Jednatel Domu pohody Ivo Palouš připustil, že kontrola nesrovnalosti našla. „To ale neznamená, že peníze nebyly prostavěny. Došlo jen k malým úpravám, které nebyly nahlášeny a schváleny,“ doplnil. Postup regionální rady, která Dům pohody poslala do konkurzu, se nelíbí ani starostovi Chrastavy Michaelu Canovi (SLK). „Město Chrastava uvítalo, když se na místě skomírající restaurace počaly realizovat termální lázně, jejichž dokončená první etapa slouží veřejnosti,“ řekl. Doufá, že insolvenční správkyni se podaří areál prodat, tak aby provoz lázní mohl dále pokračovat bez přerušení.

Lázeňství se v posledních letech ocitlo ve špatné kondici. Na rozdíl od chrastavského případu, v němž padají podezření z nesprávného nakládání s dotacemi, za to podle odborníků může změna takzvaného indikačního seznamu. Ministerstvo zdravotnictví nyní chystá nápravu.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!