Kontroly v seniorských domech jsou bezzubé

Ilustrační foto; LDN, senioři

Podvýživa, krev a moč na kobercích, nazývání klientů dementy. Tyto informace se objevují ve zprávách ombudsmanky Anny Šabatové, která se zaměřila na kontroly ošetřovatelských ubytovacích zařízení, ať již registrovaných nebo neregistrovaných.

V posledních dnech se na příkladu přerovského lazaretu či ubytovny v Letinách na Plzeňsku ukazuje, že kontroly ze strany státu, respektive krajských úřadů selhávají.

Podle ředitelky pražského Gerontologického centra Ivy Holmerové jsou krajské kontroly bezzubé. „V některých případech jde spíše o administrativní šikanu ze strany inspektorů,“ řekla Deníku.

Vytýká jim přílišné lpění na nepodstatných formálních detailech a pouze malé reálné řešení kvality péče. „Slyšela jsem o případu, kdy zaměstnancům vytýkali, že si lidé s těžkou formou demence nepamatují evakuační plán nebo nerozumí smlouvě,“ vzpomněla si gerontoložka.

Zvláštním případem pak pro ni bylo, když si inspektoři přáli, aby pro lepší pochopení byly smlouvy vyhotoveny v obrázkové podobě. „Přitom při jistých formách demence odchází právě schopnost vnímat symboly,“ podotkla odbornice, která je „překvapená“, že dokud kontrolovali situaci krajští úředníci, nic se nedělo. Jakmile se podle ní ozve ombudsmanka, začínají orgány konat.

„Nejde o skandál, ale o popis situace, kterou je třeba změnit,“ uzavřela. Přerovský lazaret se nyní uzavírá, stát však řeší, kam by měl klienty poslat. Nejsou totiž dostatečné ubytovací kapacity, například do domovů pro seniory každoročně odmítnou okolo 60 tisíc žádostí.

Soukromé penziony s ošetřovatelskou službou se tak můžou plnit, dokonce si jako neregistrované sociální služby založily asociaci. Až milionové pokuty, které se mohou dočkat za provoz neregistrované ubytovací ošetřovatelské služby, se její předseda Lukáš Stehno neobává.

„Když požádáte o registraci, tak stát připravil takové administrativní podmínky, že nejde bez dotací fungovat,“ řekl včera Deníku. Do asociace se mohou zařadit služby, které uznávají standardy kvality, ale odmítají zbytečné papírování. Podle něj státní správa řeší problém stárnoucí populace způsobem, že jenom deklaruje, že o něm ví a někdy ho rozlouskne.

Neoceněné sestry

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové je naopak nebezpečné podporovat neregistrované služby, kam se kontroly prakticky nedostanou. „Paní ombudsmanka by se měla raději podívat do domácností,“ radí Šabatové Stehno, podle kterého pravé „peklo“ čeká přímo v domácnostech.

Úřady práce podle něj nabízely ošetřovatelské rekvalifikační kurzy, jejichž absolventi nyní pracují v domácnostech, protože do normálního domova seniorů by je nepřijali. Podle Žitníkové je největším problémem podfinancování sociálních služeb, mizí podle ní hlavně místa pro sestry. Pojišťovny nechtějí proplácet úhrady za ošetřovatelskou péči.

„Navíc peníze, které ušetří zdravotní pojišťovny, se objeví na druhé straně ve zvýšené míře příjezdů záchranné služby,“ argumentuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí vytvořilo meziresortní skupinu, která se má systému úhrad věnovat. „Je důležité, aby došlo k narovnání podmínek v oblasti úhrad zdravotní péče v resortech sociálních věcí a zdravotnictví. První výstupy z komise lze očekávat v průběhu března,“ řekl včera Deníku mluvčí rezortu Petr Habáň.

Ohodnoťte tento článek!