Krajská zdravotní chce zabránit zrušení onkologického centra

rakovina, onkologie

Záměr ministerstva zdravotnictví odebrat status onkologického centra ústecké Masarykově nemocnici považuje Krajská zdravotní za cílený útok na zdravotnictví v kraji. Společnost, do níž patří pět nemocnic v regionu, vyvolala jednání s ministerstvem.

Novinářům to řekl ředitel KZ Eduard Reichelt. Pokud se nepodaří situaci změnit, budou muset od dubna onkologičtí pacienti jezdit na biologickou léčbu do Prahy, Liberce nebo Plzně. Podle ministerstva je síť onkologických center v zemi dostatečná a výpadek jednoho neohrozí péči o pacienty.

Status onkologického centra ústecké nemocnici vypršel na konci loňského roku. Ještě před tím KZ požádala o jeho prodloužení. „Reakcí byl nyní dopis, v němž se nám sděluje, že pokud nesplníme určité podmínky, z nichž některé nemůžeme do 31. března v žádném případě splnit, bude nám status odebrán,“ uvedl Reichelt. Krajská zdravotní již v roce 2008 přišla o status onkologického centra pro nemocnici v Chomutově, kde od té doby fungovalo detašované pracoviště ústeckého centra. Podobné pracoviště zřídila KZ také v Teplicích.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že v nemocnici už před rokem byla kontrola, která shledala nedostatky v technickém vybavení. „Krajská zdravotní měla rok na jejich nápravu,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. Zdůraznil, že již samotné zařazení KZ mezi onkocentra bylo před dvěma lety s podmínkou.

Náměstek pro zdravotní péči KZ Jiří Madar uvedl, že mezi podmínkami je například vybudování nového pavilonu onkologického centra. „Některé podmínky jsme splnili, na splnění dalších pracujeme, nově se nyní objevila podmínka druhého lineárního urychlovače. V Ústí je jeden, který však jede na dvě směny a obstará práci za dva, a navíc další dva urychlovače máme v Chomutově,“ uvedl Madar. „Rozhodnutí je projevem arogance moci,“ řekl předseda představenstva KZ Radek Scherfer.

Mezi zásadní nedostatky centra patří podle Sršně nevybudování stacionáře, není v provozu centrální ředění cytostatik a stacionář pro jejich aplikaci, není zajištěno odpovídající přístrojové vybavení a centrum nesplňuje požadavky na vybavení. „S ohledem na zdraví a bezpečí pacientů již nebylo možno tuto situaci dále tolerovat. K 31. březnu bude centru jeho dosavadní status odebrán,“ sdělil dnes ČTK Sršeň.

Podmínky ministerstva se podle Madara mění. „Navíc ředírna cyklostatik už funguje, na projektu vybudování nového pavilonu pracujeme, ale miliardu korun na jeho stavbu nemáme,“ řekl. Podle Reichelta už odebrání statusu Chomutovu bylo podivné. „Nyní za krokem ministerstva vidím cílený útok na ústecké zdravotnictví. Analyzujeme možnosti právní obrany a vyvolali jsme jednání na ministerstvu,“ řekl. Onkologické centrum KZ hospitalizuje ročně 1700 pacientů, ambulatní léčbou v Ústí projde měsíčně 2000 lidí.

Ministerstvo zdravotnictví zdůraznilo, že pokud Krajská zdravotní splní požadovaná kritéria, bude moci být do sítě onkocenter opět zařazena. Od konce loňského roku do 31. března běží přechodné období, kdy mají být pacienti ústeckého centra přeřazeni na jiná pracoviště. „Tato centra budou informována o tom, že k nim budou převedeni někteří pacienti. Ve světě je běžné, že průměrný počet obyvatel na jedno superspecializované onkologické centrum je asi milion lidí. V ČR máme těchto center 14,“ uvedl Sršeň.

Rakovina je po nemocech oběhové soustavy nejčastější příčinou smrti v Ústeckém kraji. Podle statistického úřadu to bylo v roce 2010 téměř 27 procent ze všech zesnulých. Takzvaná naděje dožití byla v kraji u mužů 72,7 roku a u žen 78,6 roku, což je nejméně z celého Česka.

Ohodnoťte tento článek!