Krev, kterou darují gayové, lékaři nechtějí

Homosexuálové v Česku krev darovat nemohou. Když chtějí gayové darovat krev, musejí zapřít svou sexuální orientaci.I vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab ve své letošní zprávě pro ministry napsal, že jde o diskriminaci…

Slávek je gay a před čtyřmi lety chtěl na transfúzní stanici v Brně darovat krev. Proceduru znal, nebyl tu poprvé. Ale tentokrát ho odmítli.

„Odpověděl jsem kladně na otázku, zda jsem měl v poslední době sexuální styk s mužem,“ říká.

Homosexuálové v Česku krev darovat nemohou. I vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab ve své letošní zprávě pro ministry napsal, že jde o diskriminaci.

„Gayové musejí svou orientaci zapřít, nebo jsou odmítnuti. To je mezi nimi pociťováno jako určité stigma,“ říká Jařab.


Vyšší procento výskytu viru HIV u homosexuálů je neoddiskutovatelné, říkají zdravotníci

Lékaři ale tvrdí, že mají pro odmítání homosexuálů závažné důvody. „Nemluvila bych o diskriminaci. Darovat krev není žádné právo,“ říká Marie Brůčková ze Státního zdravotního ústavu.

„Vyšší procento výskytu viru HIV u homosexuálů je neoddiskutovatelné. Tímto a řadou dalších opatření se lékaři pouze snaží snížit možnost odběru infikované krve.“

Do konce března letošního roku bylo v Česku evidováno 615 lidí nakažených virem HIV. Více než polovinu z nich tvoří gayové.

„Jestliže část minority je HIV pozitivní, nemělo by to ale znamenat, že všichni její členové nebudou moci darovat krev,“ protestuje předseda Gay iniciativy Jiří Hromada.

„Nechápu, proč by nemohl darovat krev gay, který má dlouhodobý vztah s partnerem a nechová se promiskuitně,“ přidává se Vladimír Hrubý, mluvčí G-ligy.

Česko se řídí mezinárodními směrnicemi

Ministerstvo zdravotnictví ale na doporučení Rady Evropy vydalo metodický pokyn, podle kterého mezi rizikové chování patří vedle častého střídání partnerů a sexu za peníze či drogy i „pohlavní styk mezi muži“. Podobná pravidla platí i v okolních státech.

„Jde především o bezpečnost těch, kteří darovanou krev přijímají,“ říká primář transfúzního oddělení ústecké nemocnice Jiří Masopust.

Testy na virus HIV, kterými krev prochází, jsou sice relativně bezpečné, nedokáží ale odhalit infekci dříve než zhruba tři týdny po nakažení.

Homosexuálům vadí různý přístup v nemocnicích. Odmítnutý dárce Slávek například několikrát svou sexuální orientaci přiznal, a přesto mohl krev darovat.

Skončil až před čtyřmi lety. „Odůvodňovali mi to vyhláškou Ministerstva

zdravotnictví,“ říká šestadvacetiletý muž. Na přístupu lékařů skutečně záleží, často se liší.

Jde o střídání parnterů ne o sexuální orientaci

„Nejde o to, jestli je člověk homosexuální nebo heterosexuální orientace. My nepřijímáme lidi, kteří často střídají své partnery,“ tvrdí primářka transfúzního oddělení pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice Alena Hakenová.

Po chvíli přiznává, že krev od gaye by stejně nechtěla. „No pravděpodobně ne,“ říká. Riziko častého střídání partnerů je podle ní u homosexuálů statisticky vyšší.

Proti tomu se ale bouří mluvčí gayů. „Když se člověk narodí s homosexuální orientací, tak to přece hned neznamená, že je promiskuitní a že je nebezpečný pro příjemce krve,“ říká Vladimír Hrubý.

Zjišťování, zda dárce krve „měl pohlavní styk mezi muži“ či ne, je nakonec podle Hromady kontraproduktivní.

„Ti homosexuálové, kteří chtějí darovat krev, svou orientaci zapřou, a nic se tím nevyřeší. Ale pravidla pro darování krve jsou i tak jasným signálem diskriminace.“

Michaela Fričová, Aleš Vojíř, Hospodářské noviny, 23.04.2003

Ohodnoťte tento článek!