Kriminalisté obvinili bývalého ředitele dobřanské léčebny

Žalobě kvůli možné zpronevěře majetku Psychiatrické léčebny Dobřany bude muset v příštích dnech čelit její bývalý ředitel Jaroslav Hronek. Policie po dlouhé době uzavřela vyšetřování a předala případ…

Dobřany – státnímu zastupitelství Plzeň-jih s návrhem na podání obžaloby.

„Za nekalé praktiky při hospodaření s majetkem, a to pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku,“ uvedla Soňa Budská, mluvčí středočeských policistů, kteří případ vyšetřovali kvůli možné podjatosti policistů z okresu Plzeň-jih. Státní zástupce z okresu Plzeň-jih Zdeněk Slepička pak kauzu Hronka kvalifikoval jako případy zpronevěry. „A jeden skutek jsem zastavil, vztahuje se na něj amnestie,“ uvedl včera Slepička.

Obvinění se týká například rizikových příplatků, které si měl Hronek neoprávněně přidělovat stejně tak jako finanční příspěvky pro svou nadaci Naděje. Žaloba mu také vytýká způsob, jakým nakládal s financemi za klinické ověřování léků. Při lékovém výzkumu jde o poměrně vysoké částky, které zadávající soukromé firmy poskytují zúčastněným lékařům. Hronek si měl nechávat svou část odměny neoprávněně připisovat k výdělku, což zvyšuje mzdový průměr například v době dovolených. Skutečnou míru viny bývalého ředitele dobřanské léčebny však musí posoudit až soud. Vyjádření Hronka se nám včera nepodařilo získat, už před časem však uvedl, že veškerá obvinění nejsou opodstatněná.

Pokračování na str. 2

Dokončení ze str. 1

Nedávno jsme však informovali i o připomínkách některých bývalých i současných lékařů léčebny, kteří se domnívají, že ze zakázek na klinické ověřování léků profitoval nejen bývalý ředitel Hronek, ale i současný Vladislav Žižka. Taková obvinění Žižka odmítl. Zastala se ho poslankyně Milada Emmerová (ČSSD), která se v roce 1998 nemalou měrou zasadila o odstranění Hronka z ředitelské funkce.

„Jak já Žižku znám, ten by žádnou levotu nedělal,“ řekla poslankyně.

Podezření z přetrvávajícího neoprávněného nakládání s penězi za klinické studie léků však nahrává Žižkova neochota zveřejnit podrobnosti o využití prostředků od soukromých firem. Neprůhlednost a utajení při vyúčtování peněz, které léčebna získává od zadavatelů klinických studií, ale zdravotní pojišťovny nezajímají. V řadě případů přitom hradí zdravotnickým zařízením úkony, za které už jednou dostaly zaplaceno od zadavatelů studií. Podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřího Suttnera to mrhání prostředky plátců zdravotního pojištění není.

„Vůbec nevylučuji, že lékařské zařízení dostane peníze od zadavatelů studií a úkony spojené s výzkumem ještě vyúčtuje pojišťovně. Nepovažuji to za nic nezákonného,“ říká Suttner.

„My ani nevíme a nijak nezjišťujeme, jestli nám zařízení účtují už jednou proplacené úkony. O studiích vůbec nemáme přehled. Pokud je vše v zájmu zdravotního stavu našich klientů, je naší povinností zaplatit,“ pokračuje mluvčí.

„To, že zdravotnické zařízení dostane navíc peníze od výrobce testovaných léků, je pro pacienty jedině dobře. Vedení by mělo tyto prostředky použít také na zkvalitnění péče,“ věří Suttner.

Taková praxe však není podle některých informací v Dobřanech běžná.

„Vůbec nevíme, zda léčebna dostala někdy nějaké peníze navíc. Kdo ví, jestli nekončí na ředitelství,“ diví se jeden z místních zdravotníků. Vybraní lékaři navíc mají díky klinickým studiím další požitky. Světové firmy je zvou na informativní semináře k plánovaným testům a projektům. Přednášky se konají v luxusních hotelích po celém světě. Veškeré náklady spojené s cestou a pobytem hradí výrobci léků.

„A jako náhodou jezdí většinou ředitel Žižka, a dokonce jeho syn, který je v léčebně zaměstnán jako řadový psychiatr,“ tvrdí náš zdroj.

MIROSLAV PETR, VÁCLAV KOZÁK, Plzeňský deník, 4.5.2002

Ohodnoťte tento článek!