Krize nutí zdravotní pojišťovny k fúzím

Titulní obrázek

„Kvůli úsporám se navíc mají snižovat příjmy do provozních fondů, jak navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Přitom už nyní jsou administrativní náklady zdejších pojišťoven oproti zahraničním hodně nízké,“ řekl E15 člen NERV a bývalý expert Světové banky na zdravotnictví Miroslav Zámečník…

Ekonomická krize, krach zdravotnické reformy a snaha konkurovat dominantní Všeobecné zdravotní pojišťovně. To jsou hlavní důvody již ohlášených nebo zvažovaných fúzí některých z jedenácti zdravotních pojišťoven na českém trhu.

„Kvůli úsporám se navíc mají snižovat příjmy do provozních fondů, jak navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Přitom už nyní jsou administrativní náklady zdejších pojišťoven oproti zahraničním hodně nízké,“ řekl E15 člen NERV a bývalý expert Světové banky na zdravotnictví Miroslav Zámečník.

Před týdnem ohlásily sloučení Hutnická zdravotní pojišťovna a pojišťovna Agel podnikatele Tomáše Chrenka. Někteří ekonomové očekávají, že je budou následovat další.

„Jsou zde očekávané dopady hospodářské krize. Druhým důvodem může být nedokončená reforma zdravotnictví, dokonce hrozba návratu před reformu. To nevytváří dobré ekonomické perspektivy pro menší pojišťovny,“ řekl rovněž člen NERV a děkan Národohospodářské fakulty VŠE Jiří Schwarz.

Zámečník další fúze nevylučuje. „Stát vytváří tlak na úspory. Když musíte šetřit, snížíte pobočkovou síť, náklady na informatizaci a samozřejmě počet zaměstnanců,“ poznamenal.

Vedle snahy vytvořit protiváhu VZP jsou to právě úspory, které vedou rezort zdravotnictví ke snaze sloučit Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra s Vojenskou zdravotní pojišťovnou. Ta je však z bezpečnostních důvodů proti.

„Plníme specifické úkoly ve vztahu k české armádě i členství Česka v NATO,“ řekl generální ředitel VOZP František Beránek. Dodal, že ekonomické výsledky pojišťovny jsou natolik dobré, že není důvod pro jakoukoli změnu. „U zaměstnaneckých pojišťoven vidím sloučení jako logické,“ myslí si naopak Zámečník.

Kvůli vyšší nezaměstnanosti a nižšímu růstu platů letos vyberou pojišťovny o deset až dvanáct miliard korun méně. Všechny fungují podle zákona jako veřejnoprávní. To znamená, že na provoz mohou využít jen tři a půl procenta vybraného pojistného.

A pokud rezort zdravotnictví prosadí svůj záměr, budou to jen tři procenta. Menší pojišťovny, které nedávno vstoupily nebo se chystají vstoupit na trh, navíc počítaly s privatizací. Záměrem reformy zdravotnictví bylo, aby mohly vytvářet zisk.

Naposledy získala licenci pojišťovna Média, která patří finanční skupině GES. O registraci svých pojišťoven si požádaly i Appian Group a Czech Media Corporation, licenci však zatím nemají. O založení zdravotní pojišťovny uvažoval také nejbohatší Čech Petr Kellner.

*

Přehled zdravotních pojišťoven v ČR (v tisících pojištěnců)

1. Česká národní zdravotní pojišťovna – 305

2. Hutnická zaměstnanecká pojišťovna – 362

3. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven – 675

4. Revírní bratrská pokladna – 407

5. Vojenská zdravotní pojišťovna – 553

6. Všeobecná zdravotní pojišťovna – 6374

7. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda – 133

8. Zdravotní pojišťovna Agel – 59

9. Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance – 393

10. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR – 1106

11. Zdravotní pojišťovna Média vstoupila na trh v březnu, do roka musí získat 50 tisíc klientů, aby si udržela licenci

Pramen Svaz zdravotních pojišťoven, stav k březnu 2009

**Pavel Otto, E15

Krize nutí zdravotní pojišťovny k fúzím
Ohodnoťte tento článek!