Krizový štáb požádal prezidenta Zemana o pomoc nemocnicím

Miloš Zeman

Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů se obrátil na prezidenta Miloše Zemana, aby použil své autority ke korekci přístupu vlády v demisi k nemocnicím. Hrozí omezování péče. Občany štáb vyzval, aby své nemocnice bránili.

Novinářům to řekl mluvčí štábu z Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala s tím, že protesty zdravotníků, včetně uvažované stávky, zaměstnavatelé podpoří. Do voleb ale podle odborářů stávka nebude.

Jednotlivé nemocnice se obrátily dopisem na zdravotní pojišťovny, zda budou platit za léčení více. Pokud ne, měl by zasáhnout prezident a převzít za zdravotnictví zodpovědnost. Měl by se o situaci podrobně informovat a projednat ji s vládou, kterou jmenoval.

Zdravotnictví spotřebuje za rok 290 miliard, z nich 220 platí pojišťovny, kterým na konci roku bude chybět na úhrady péče osm až deset miliard korun. Ministr zdravotnictví Martin Holcát navrhl zvýšení odvodů státu o 10,2 miliardy ročně, kabinet podpořil jen 4,7 miliardy.

Vláda podle štábu pomáhá jen pojišťovnám, sliby o pomoci nemocnicím zůstaly nesplněny. „Z mnoha nemocnic přicházejí požadavky zaměstnanců na odchod premiéra Jiřího Rusnoka,“ uvádí štáb v dopise prezidentovi s datem 14. října. Prezidenta štáb rovněž informuje, že se obrátí na hlavní politické strany s požadavkem na jasné a jednoznačné stanovisko k otázce dalšího vývoje sítě nemocnic. Rusnok prý na tripartitě připustil, že zřejmě nebude jiné cesty, než aby některé nemocnice zkrachovaly.

„Zdravotnictví se bez pomoci dostane do krize, která vyvrcholí omezováním péče a dopady na zaměstnance,“ varovala šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Její svaz vstoupil minulý týden do stávkové pohotovosti, podpořila ji největší odborová centrála a nyní se k ní připojily i lékařské odbory.

Štáb vyzval občany, aby podobně jako před rokem, kdy pojišťovny vypověděly všem nemocnicím smlouvy, své nemocnice bránili. Pod petice se tehdy podepsalo 100.000 občanů. Co se tehdy nepodařilo vykonat administrativně a zrušit třetinu nemocnic, má se podle štábu nyní stát ekonomickým tlakem. „Lidé by se měli politiků ptát, jak chtějí situaci řešit, a podle toho volit. Volby rozhodnou, zda budou mít nadále dostupné zdravotnictví,“ shrnula Žitníková.

Podle štábu by měla vláda ještě do konce roku poskytnout půjčku Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP), aby mohla zaplatit nemocnicím, a změnit úhradovou vyhlášku, aby nemocnice peníze dostaly. Podle ministerstva zdravotnictví ale odbory krizí jen straší pacienty. Ministerstvo situaci řeší. Schváleny jsou vyšší odvody, jedná se půjčce pro VZP a odkupu nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven. Víc podle ministerstva v tuto chvíli udělat nelze, dalším přiléváním peněz do zdravotnictví by stoupl státní dluh.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!