Krizový štáb varuje před drastickým propadem úhrad

Václav Krása, Petr Fiala

Podle nových propočtů Krizového štábu nemocnic, pacientů a odborů budou dopady úhradové vyhlášky tvrdší, než se původně předpokládalo. Pokles úhrad za akutní péči dosáhne nejméně 6 %, následné péče 5 % a ambulantní dokonce 10 %. Podle krizového štábu jsou údaje alarmující.

Krizový štáb provedl na podkladě informací z nemocnic nové modelace dopadů úhradové vyhlášky. Výsledky propočtů vyvolaly mezi zainteresovanými stranami bouři nevole – ministerstvo zdravotnictví prý dále prohlubuje krizi ve zdravotnictví.

Další čertova kopýtka?

Podle mluvčích krizového štábu, Petra Fialy a Václava Krásy, nemá současný pokles úhrad v historii obdoby. Záměr snížit úhrady se prý netýká jen nemocnic, ale i soukromých ambulancí, které podle štábu již dnes musejí svým pacientům prodlužovat čekací dobu plánovaných vyšetření.

„Postupně jsou odhalovány stále nové záludnosti této vyhlášky, ukazující na daleko hlubší pokles úhrad za zdravotní péči, než se původně předpokládalo. Při započtení kumulované inflace za roky 2011 – 2013 ve výši 7,5 % dojde u akutní lůžkové péče k poklesu o 13,5 %, u následné o 12,5 a u ambulantní o 17,5 %,“ míní Krizový štáb, podle kterého byla původní prohlášení ministra Leoše Hegera (TOP 09) o „pouhém“ 2% snížení úhrad „neinformovaná nebo lživá“.

Ministerský náměstek a předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petr Nosek to však odmítá. Výpočty Krizového štábu jsou prý chybné a zmanipulované – sloužící jen ke strašení lidí za účelem zvýšení plateb. „Štáb v propočtech neočistil výběr pojistného o to, co přineslo mimořádné přerozdělení,“ vysvětlil Nosek pro ČTK.

Nejvyšší výběr – nejnižší úhrady

Krizový štáb v souvislosti s restrikcemi také upozornil na „rekordní výběr pojistného“, který v minulém roce dosáhl na hodnotu 104, 8 % předchozího období, což je prý největší nárůst od roku 2009. Podle štábu jsou proto současná úsporná opatření bezdůvodná.

„Krizový štáb považuje toto snížení po předchozím snížení úhrad v roce 2012 nominálně o 2% a reálně o 5,5 % za bezprecedentní a bezdůvodné. Příjmy zdravotního pojištění v roce 2012 vzrostly o více než 2 % a pro rok 2013 podle materiálu předloženého Vládě ČR by měly vzrůst o 2,4 %,“ uvedl místopředseda AČMN a mluvčí krizového štábu Petr Fiala a dodal: „Trend růstu výběru pojistného podtrhuje bezdůvodnost drastických restrikcí v úhradové vyhlášce pro rok 2013.“


Vývoj výběru pojistného od roku 2009

2009/2008 99,95 %
2010/2009 101,88 %
2011/2010 101,35 %
2012/2011 104,80 %

(zdroj: AČMN)


Relativní vyhláška

Petr Nosek katastrofické scénáře Krizového štábu odmítá – vyhláška je podle něj totiž to poslední, čím se pojišťovny řídí. „Rozhodující je, co pojišťovny nasmlouvají s poskytovateli a co zaplatí,“ řekl ČTK.
Podle Petra Noska byla jistá míra restrikce patrná například i v v roce 2011, kdy se nárůsty odvíjely od roku 2009.

„Ačkoli náklady v roce 2009, což je sto procent, byly 2010 miliard korun, tak náklady v roce 2011 skončily na 218 miliardách. Stouply tedy o osm miliard, ačkoli vyhláška počítala jen s dvouprocentním nárůstem,“ připomněl Nosek, podle kterého by AČMN měla situaci spíše uklidňovat, než „strašit lidi a iniciovat různé petice“.

Krizový štáb ve svém prohlášení vyzval nemocnice, odborové organizace, organizace pacientů a další organizace a občany, aby podpořili protestní akce organizované Českou lékařskou komorou. Štáb prý ale současně připravuje i vlastní – zatím blíže nespecifikované – akce.

Ohodnoťte tento článek!