Kubinyi prověřuje šéfy nemocnic

Až stamiliónové dluhy ročně dokážou „vyrobit“ velké nemocnice. Například vedení Všeobecné fakultní na pražském Karlově náměstí se loni dostalo do téměř půlmiliardové ztráty. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky, které dosud nebyly zveřejněny…

a které se podařilo HN získat.

Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi chce ztráty řešit ráznými kroky: ředitelům se musí podařit vybřednout z dluhů. Uvažuje i o spojování pražských nemocnic.

„Jak konkrétně situaci řešit, to navrhneme až ve spolupráci s nemocnicemi,“ říká ministrův ekonomický náměstek Karel Pustelník.

Nevyloučil, že některé z nich mohou být zrušeny, v jiných budou odvoláni ředitelé. „Někteří už nedostanou druhou šanci,“ řekl před nedávnem HN Kubinyi. Konečný verdikt zazní v polovině června.

Na rozdíl od ředitelky Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřiny Musílkové, kterou se Kubinyi neúspěšně pokoušel sesadit, může ředitele nemocnic odvolat přímo.

Když nevědí, co s pacientem, jde k nám

Manažeři ztrátových nemocnic se hájí, že dluhy jsou často nezaviněné. Většinou u nich končí pacienti s nejtěžšími chorobami, jejichž léčba je nejnákladnější. A často je vykazovaná ztráta prý jen účetní, nikoli reálná.

„Když už krajská nemocnice neví, co s pacientem, tak ho pošle k nám. Z medicínského hlediska je to dobře, ale nám se to prodraží. Nemůžeme říci, že ho nevezmeme,“ říká ředitel nemocnice na pražském Karlově náměstí Pavel Horák. Ten se o místo v následujících týdnech bát nemusí. Ministr ho nově jmenoval teprve ve středu.

Naopak místo bude muset hájit šéf největší tuzemské nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.

Tvrdí, že hospodaří dobře. Za nepříznivá čísla prý může účetnictví: „Když vezmeme hospodářský výsledek bez odpisů, máme čtvrtmiliardový zisk.“ Problémy prý způsobil fakt, že blok pro dospělé se odepisuje až od loňska, sedm let po dobudování.

Nemocnice se dostaly do stamiliónových dluhů už v roce 2000, pak je Zemanova vláda sanovala mimořádnými dotacemi. Ztráty se znovu prohloubily loni, když se pojišťovny ubránily tlaku vlády a odmítly zvýšit nemocnicím paušál.

Přitom i nyní existují nemocnice, které jsou mírně ziskové – například královéhradecká, nebo Homolka a vinohradská v Praze. I tam ale musejí šetřit. Například na Homolce snižují o deset procent náklady na materiál, léky a služby. Také propouštějí zaměstnance.

Šetření za každou cenu

K podobným krokům se odhodlal i Jaroslav Vomáčka, který nastoupil do zadlužené olomoucké nemocnice loni v lednu: „Udělali jsme frontální útok na náklady.“

Podařilo se mu o stovku seškrtat počet lůžek, o desetinu snížil výdaje na léky a zdravotnický materiál. Bilanci ale – stejně jako v Motole – zhoršují odpisy za pavilón kardiochirurgie, který je centrem pro tři moravské kraje.

Někteří ředitelé ale varují, že úspory by se neměly právě ve velkých nemocnicích přehánět.

Například ředitelka nemocnice v Plzni Jaroslava Kunová říká, že se jí daří hospodařit v zisku jen za cenu, že se prodlužují čekací lhůty na operace například v chirurgii a ortopedii. Nyní uvažuje o tom, že by nemocnice některé operace úplně zrušila, případně by odmítala klienty ze vzdálenějších regionů.

A v nemocnici na Karlově náměstí zase podle Horáka mohou čekat na operaci delší dobu lidé, kteří mají problémy se srdcem a potřebují implantaci defibrilátoru.

„Současné finanční potíže neohrožují dostupnost péče,“ tvrdí přesto Kubinyiho náměstek Karel Pustelník.

Hospodářské noviny, Aleš Vojíř, Petr Holub, Martina Macková

Ohodnoťte tento článek!