Lázně přicházejí o pacienty

S poklesem tuzemských klientů se musejí vypořádat lázně v Česku. Loni poprvé za posledních několik let ubylo nejen hostů, kteří si platí celý pobyt nebo jeho část, ale i klasických křížkových pacientů – tedy plně hrazených pojišťovnou. Málokteré lázně mohou rozdíl nahrazovat výdělkem z vyššího počtu pacientů ze zahraničí…

S dalším poklesem tuzemských klientů se musejí vypořádat lázně v Česku. Loni poprvé za posledních několik let ubylo nejen hostů, kteří si platí celý pobyt nebo jeho část, ale i klasických křížkových pacientů – tedy plně hrazených pojišťovnou.

Málokteré lázně ale mohou rozdíl nahrazovat výdělkem z vyššího počtu pacientů ze zahraničí. Cizinci, především ti z Německa, totiž také šetří a výrazně zkracují své pobyty.

Ústav zdravotnických informací ještě nemá k dispozici přesná čísla za loňský rok, pokles tuzemské klientely ale už potvrdila informační střediska, lázeňské společnosti i Všeobecná zdravotní pojišťovna, která platí lázeňskou léčbu většiny českých pojištěnců. VZP už v roce 2003 zaznamenala mírný pokles.

„Loni ale došlo k dalšímu výraznému snížení počtu léčených pojištěnců na příspěvkovou péči, a to se už projevilo i v mírném snížení celkového finančního objemu plateb VZP za poskytnutou lázeňskou péči,“ potvrdil mluvčí dominantní zdravotní pojišťovny Jiří Suttner.

Dokládá to i statistikou, ze které vyplývá, že loni neklesal jen počet úhrad za příspěvkovou – tedy částečnou péči, ale tentokrát i komplexní – tedy plně hrazenou.

Počet pacientů, kterým VZP loni zaplatila celý pobyt nebo jeho část, klesl o tři a půl tisíce na 92,3 tisíce a pojišťovna tak ušetřila přes 12 miliónů korun.

Pokles je citelný především pro lázně, které žijí z větší části z tuzemské klientely. Například v Luhačovicích, kde podle počtu strávených dnů vyplňují pacienti od pojišťoven na 65 procent roční kapacity.

Ředitel Lázní Luhačovice Josef Krůžela odhaduje loňský pokles klientů od pojišťoven zhruba na pět procent.

„To je problém, který ovlivňují především pojišťovny, respektive jejich revizní lékaři. Je tady tendence snižovat komplexní léčebnou péči.“

Podle Suttnera může být důvodů více: „Možná jsou už ošetřující lékaři méně benevolentní, možná, že naši revizní lékaři důslednější, nelze ani vyloučit, že lázně více než jindy nahrazuje rehabilitační péče o pacienta,“ nabízí vysvětlení mluvčí VZP.

Pokles domácích pacientů, kteří se léčili za své i za peníze pojišťoven, už vyčíslila i Mekka tuzemského lázeňství – Karlovy Vary.

Podle oficiální statistiky tamního Infocentra znamená loňských 11 025 všech léčených tuzemců o 250 méně než předloni. Po roce však karlovarské lázeňské společnosti přivítaly vyšší počet německé a především ruské klientely.

„To sice vypadá jako dobrá zpráva, ale problém je v tom, že cizinci nyní jezdí na kratší pobyty,“ vyjádřil se ředitel největší karlovarské lázeňské společnosti – Imperiál – Jiří Milský.

Všichni hledají řešení například v rozšiřování nabídky krátkodobých wellnes programů, propagaci doma i v zahraničí, případně modernizaci balneoprovozů a ubytování. Pobyty ale prodražuje – a část cizinců tedy odrazuje – také posilující kurs koruny k dolaru.

I na to ovšem existuje řešení: Imperiál a další společnosti už účtují výhradně v eurech, a to i od ruské klientely, která dříve platila v dolarech.

„Nyní se také více projevuje velmi laciná konkurence lázní v Polsku. To je stále lákavější především pro velkou skupinu starších německých klientů, pro které jsme byli dosud cenově výhodní my,“ naznačuje další z problémů ředitelka lůžkovou kapacitou největších tuzemských lázní – Lázní Františkovy Lázně – Hana Heyduková. Také ona registruje loňský propad počtu tuzemských klientů. Do Františkových Lázní ale přijelo loni i méně cizinců.

Miroslav Petr, Hospodářské noviny

Ohodnoťte tento článek!