Léčit budou kořenářky, varují mladí doktoři

11. 9. 2010 8:53
přidejte názor
Autor: Redakce
Sporná vyhláška platí od loňského léta. Lékaři se zájmem o neurologii, oftalmologii, kožní či ORL se musí v rámci pětileté atestační přípravy školit první dva roky na interně či chirurgii. Až poté se vrátí na původní oddělení k vybrané specializaci.


„Například budoucí oční lékař, jenž přijde po dvou letech k pacientům, tak umí vést porod, ale nic z očního, a to má už léčit téměř samostatně,“ kritizovali už na jaře nařízení matadoři české medicíny.
Poté, co exministryně Dana Jurásková (za ODS) přiznala v březnu chybu a slíbila okamžitou změnu legislativy, si primáři své lékaře stáhli z interny a chirurgie zpět na mateřská oddělení.

Absolventi bez nároku na školení

„Ale co teď? Podle informací, co mám, se vyhláška nezmění ani do konce kalendářního roku. Kam tedy máme, nebo nemáme jít v rámci své přípravy a na jak dlouhou dobu? To nám nikdo neřekne! Co má toto za smysl? Proč ministerstvo slibuje něco, co vůbec neřeší? Rok, co se kvůli vyhlášce nemohu připravovat na atestaci, mi teď nikdo neuzná. Navíc přicházím o peníze, neboť nemám možnost dalšího postupu,“ podotkla kožní lékařka Andrea Novotná.

Problém se nyní citelně dotýká i nově nastupujících doktorů. „V září jsem nastoupila na místo kožního lékaře ve fakultní nemocnici, ovšem pod podmínkou, že nenastoupím do specializační přípravy k atestaci,“ řekla Právu jedna z letošních absolventek medicíny.

Musela by totiž podle nové vyhlášky právě na internu, nicméně placena by byla na kožním, na kterém by se ani neukázala. „To samozřejmě není absolutně v zájmu kožního oddělení platit někoho, kdo tam v podstatě není. Nyní čekám, zdali se vyhláška změní. Pokud ne, nevím, co budu dělat. Atestaci chci, ale nemám možnost ji nyní v oboru kožního lékařství získat,“ řekla.

Novotná vystudovala lékařskou fakultu s cílem pracovat jako dermatoveneroložka v Česku. Od listopadu nastupuje na internu v Německu. Mimo obor, který si zvolila. „Pan ministr je si dle svých slov vědom odchodu lékařů do zahraničí kvůli systému vzdělávání, tak snad bude umět i pacientům vysvětlit, proč je nyní budou léčit už jen babky kořenářky a mastičkáři,“ uvedla Novotná.

Varuje, že pacientům v Česku hrozí, že je mohou léčit nevyškolení neurologové či oční lékaři bez solidního odborného dozoru. „Jejich váhavá rozhodnutí by tak mohla mít tragické následky,“ upozorňuje. Ministerstvo zdravotnictví přitom už před prázdninami přiznalo, že v důsledku chyb roste počet soudních sporů pacientů s nemocnicemi.

Tři tisíce doktorů hrozí výpovědí

Před odchody varuje i šéf České lékařské komory (ČLK) a velký kritik vyhlášky Milan Kubek. „Nemocnice v současnosti marně shánějí více než 700 lékařů, řada jejich oddělení je personálně zdevastována a Česká lékařská komora již ani dnes nemůže garantovat občanům, že budou vždy a všude ošetřováni dostatečným množstvím patřičně kvalifikovaných lékařů,“ řekl Kubek.

Vlna emigrace lékařů z Česka podle něj sílí, když za prvních osm měsíců letošního roku odešlo do zahraničí více lékařů (ČLK vystavila 377 certifikátů pro práci v zahraničí) než za celý loňský rok (336 certifikátů).

„Více než 3000 lékařů podepsalo prohlášení, že ke konci roku 2010 podají výpověď z pracovního poměru vzhledem k platovým podmínkám,“ uzavřel Kubek.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?