Přejít na obsah

Lékaři: Novou kategorií léčiv chtějí firmy zvýšit obrat

zpět
17.9.2008

"Státní ústav pro kontrolu léčiv připravuje vytvoření nové kategorie výdeje léčivých přípravků, „bez lékařského předpisu s omezením“. Návrh vyhlášky prostudovali lékaři - ambulantní specialisté - různých odborností. Přemýšlíme, komu má příslušná vyhláška pomoci: Pacientům? Lékařům? Farmaceutům? Zdravotním pojišťovnám? Farmaceutickým firmám?" ptají se v prohlášení zástupci Sdružení ambulantních specialistů...

Prohlášení zástupců Sdružení ambulantních specialistů

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) připravuje vytvoření nové kategorie výdeje léčivých přípravků, „bez lékařského předpisu s omezením“. Návrh vyhlášky prostudovali lékaři - ambulantní specialisté - různých odborností. Přemýšlíme, komu má příslušná vyhláška pomoci: Pacientům? Lékařům? Farmaceutům? Zdravotním pojišťovnám? Farmaceutickým firmám?

V návrhu v první řadě vidíme:

- snahu farmaceutických firem zvýšit obrat.

- snahu snížit regulační vliv lékařů na celkovou spotřebu léků.

- snahu ovlivnit laickou veřejnost tak, aby za pomoci reklamy užívala více léků, než je tomu dosud.

- možnou snahu zdravotních pojišťoven ušetřit za léky. Plánovaná bezprostřední finanční úspora ze systému veřejného pojištění se nám jeví jako krátkodobá, zavádějící, pokud k ní vůbec dojde. V konečném důsledku je léčba komplikací daleko dražší. Z dlouhodobého pohledu nedojde k žádným finančním úsporám, naopak náklady z veřejného zdravotního pojištění vzrostou.

- akutní nebezpečí pro „ zdraví společnosti“!!!!!

- nebezpečí pro zdraví pacienta jako jedince z důvodu možného poškození !!!!!

S čím především nesouhlasíme:

1. Se skupinami léků, které jsou t.č. vyjmenované v tzv. pozitivním seznamu.

2. S rozšířením kompetence lékárníka v tom smyslu, že může ovlivnit frekvenci kontrol pacienta u lékaře, ačkoli k tomu nemá ani přiměřené vzdělání (což ale pacienti mnohdy nemusí vůbec tušit), ani k tomu nemůže ve většině případů mít potřebné údaje o konkrétním problému konkrétního pacienta, které jsou k možnosti poradit potřebné.

V závěrech níže uvádíme jedinou možnou situaci, kdy, myslíme, je tato vyhláška použitelná. Ostatní alternativy velmi důrazně odmítáme.

Autoři předlohy výše uvedené vyhlášky položili následující otázky:

Jak z hlediska klinické praxe hodnotíte, že pacienti s chronickým onemocněním si budou moci vyzvednout svůj lék v lékárně, aniž by pokaždé museli navštívit ošetřujícího lékaře?

Naše odpověď: Celý nápad hodnotíme jednoznačně negativně.

Farmaceut není lékař. Není možno užít navržených kriterií ke kontrole indikace pacienta pro dané léky. Chronický pacient může přijít k lékaři pro recept 1x za 3 měsíce, což není pro něj ani pro systém žádná neúměrná zátěž. Může jít jen o minimální kontakt, je-li třeba pacienta vyšetřit, pak jde o kontrolní vyšetření. Lékař o pacientovi ví vše. To není možné nahradit způsobem uvedeným v návrhu.

V návrhu vidíme dvě nebezpečí pro pacienta, která hrozí ze strany lékárníka:

1) medicínské poškození při nedostatečné erudici nebo nedostatku potřebných zdravotních údajů o pacientovi k posouzení zdravotního stavu.

2) ztráta soukromí pacienta – doporučujeme nechat návrh prostudovat Úřad pro ochranu osobních dat. Z principu návrhu vyplývá, že:

- diagnozu pacienta bude znát daleko větší okruh lidí,

- vznik centr. úložiště receptů,

- že pacient bude v lékárně před cizími lidmi dotazován farmaceutem na své choroby choroby a jejich komplikace.

Zároveň také ale nemůžeme vyloučit, že:

1) lékaři, kteří např. budou vystaveni v dřívějších obdobích tvrdým finančním regulačním srážkám od zdravotních pojišťoven za předpis léků, následně odmítnou pacientům psát léky na recept a budou je nutit si léky kupovat, čímž nežádoucím způsobem nastoupají osobní náklady pacientů na zdravotní péči.

2) začnou-li si někteří pacienti navrženým způsobem vyzvedávat léky v lékárně, řada lékařů odmítne pokračovat v péči o ně, neboť se budou obávat možných postihů za nežádoucí účinky léčby, kterou ale sami nebudou mít plně pod kontrolou.

Souhlasíte s tzv. „Pozitivním seznamem“ a s návrhy omezení výdeje?

Naše odpověď: Nesouhlasíme. Za vyloženě nebezpečné považujeme to, že by v něm byla zařazena antihypertensiva, statiny, fibráty, antiastmatika, triptany i antiparkinsonika a paušálně i antikoncepce, navíc bez jakékoli limitace co do množství a velikosti balení.

Léčbu hypertenze není možno zjednodušit dle navržených kriterií. Orientační přeměření krevního tlaku v lékárně mnohdy bez dodržení všech pravidel správného postupu při jeho měření nemůže nahradit kontrolu lékařem. Hrozí vážné poškození pacientů.

Léčbu hypercholesterolémie statiny nebo fibráty. Jejich užívání bez řádných pravidelných kontrol dle stavu pacienta v individuálně nastavené frekvenci může vést k vážným, až fatálním poškozením pacienta. Kdo bude odpovědný za vznik myonekrosy u pacienta, který si pro léky místo k lékaři půjde rovnou do lékárny?

Další velkou kapitolou je léčba astmatu - není možno s návrhem souhlasit. Léčba astmatu je velmi dobře propracována ve formě standardů, dosáhli jsme značných úspěchů, kromě jiného jsou způsobeny i vlivem kontrolní a vzdělávací funkce lékařů a sester. Léčbu astmatu nelze dělat bez pravidelných spirometrických vyšetření.

Pro léčbu hyperplazie prostaty je na trhu k dispozici až 10 generik, přičemž máme zkušenost, že pacient na stejnou molekulu jinak ale zpracovanou reaguje jinak a není tedy možné souhlasit s volným výdejem bez kontroly lékařem.

Kdo ponese odpovědnost za akutní infarkt myokardu nebo periferní gangrenu při nekontrolovaném užívání triptanů? Kdo za dyskinesu při nekontrolovaném užívání antiparkinsonik? Kdo za extrapyramidovou nemoc při nekontrolovém užívání alfametyldopy?

To jsou jen namátkou vyslovené příklady.

V tomto bodu bychom chtěli zdůraznit, že se nám nelíbí ani představa konkrétní realizace vyhlášky v lékárně. Zvažujeme, jak bude vypadat postup lékárníka v obdobích chřipkové epidemie, kdy je v lékárně plno, nebo např. v lékárnách na malém městě, kde se všichni znají. Bude v takovém případě lékárník pacienta zpovídat, jak se daří např. jeho dráždivému tračníku se všemi detaily? Zda je po infarktu myokardu či CMP? Na stav kompenzace jeho diabetes mellitus? Pak bude měřit tlak, takže bude žádat pacienta, aby si odložil a to bez jakéhokoli soukromí? Budou mezi tím ostatní nemocní pacienti čekat venku před lékárnou?

Navrhujete rozšíření „Pozitivního seznamu“ o další léčivé látky/ATC skupiny?

Naše odpověď: Ne.

Zdůvodnění vyplývá z výše uvedených bodů. V principu si umíme představit jen jednu jedinou situaci, kdy by pacient mohl takto získávat léky. A sice v případě, že by mu jeho ošetřující lékař sám řekl, že nebude-li mít nějaké (samozřejmě přesně vyjmenované potíže), může na kontrolu přijít až za delší dobu a léky si eventuelně získat navrženým způsobem.

Domníváte se, že u stabilizovaného pacienta se zavedenou účinnou léčbou je frekvence navržených kontrol u ošetřujícího lékaře (viz „omezení výdeje“) dostačující k odhalení případných komplikací a/nebo nutnosti změnit léčbu?

Naše odpověď: Ne, resp. nelze paušalizovat.

Takto uvedená kriteria mohou vést k vážným poškozením pacienta. Kdo bude za případný nepříznivý vývoj s komplikacemi právně zodpovědný? Lékař? Ten přeci doporučil kontrolu, nikoli vyšetření u lékárníka. Lékárník? Ten přeci dodržel vyhlášku.

Dovolujeme si tedy soudit, že v takovém případě bude viníkem stát. Chce stát nést toto podle našeho názoru zcela zbytečné riziko?

Domníváte se, že lékárník je schopen spolehlivě rozpoznat stavy, kdy pacientovi lék nevydá a odešle jej k ošetřujícímu lékaři?

Naše odpověď: V žádném případě není.

Lékárník není „předsunutý lékař“, dle kvalifikace je jeho postavení vůči rozpoznávání nemocí blíže poučenému laikovi.

Lékárník v lékárně neordinuje a neodesílá k lékaři, není kompetentní dělat jakékoli síto pacientů potřebných vyšetření lékařem.

Lékař i lékárník mají své přesně určené místo, pro které mají plnou kvalifikaci dané příslušným studiem (jiný obor na fakultě, jiná specializační příprava, jiný systém průběžného vzdělávání). Je snad jasné, že mnohdy ani lékaři jednotlivých odborností nejsou mezi sebou vůči některým stavům zastupitelní. Není tedy přípustné, aby vůbec bylo uvažováno, že je plně erudovaný lékař zastupitelný lékárníkem. Z tohoto pohledu může stav, který chce zavést tato vyhláška, spíše mást pacienty, nikoli jim pomoci.

Deklarujeme, že naše negativní stanovisko není vedeno obavou, že nám hodlají lékárníci odebírat práci a tím nám snižovat příjmy. Vysvětlení: stabilizovaný pacient s chronickým onemocněním a drahými léky je pro nás lékaře finančně nevýhodný - v předepsaných lécích pro nás představuje finanční riziko regulačních srážek, výdělek - odměna za práci při minimálním kontaktu či kontrolním vyšetření je nezajímavá.

Jinak řečeno, tento chronik je pro lékaře spíše finanční přítěží než zdrojem příjmu. Nicméně právě pacienty – chroniky, kteří dlouhodobě užívá medikaci, je třeba pravidelně kontrolovat při znalosti celé jejich zdravotní historie, neboť tito pacienti jsou mnohdy velmi náchylní na nežádoucí účinky léků. Náš nesouhlas je tedy veden čistě odbornými – medicínskými pohnutkami.

Závěr:

Nesouhlasíme s celou základní myšlenkou a konstrukcí navrhované vyhlášky, nesouhlasíme s v ní uvedeným tzv. pozitivním seznamem. Nesouhlasíme také s rozšířením kompetencí lékárníka mimo spektrum jeho vzdělání.

Nemáme nic proti tomu, aby v lékárnách byli k dispozici „self-monitoringové“ přístroje (tonometr, glukometr apod.), které by mohli dle potřeby pod kontrolou zapracované obsluhy využít pacienti, rozhodně ale nelze souhlasit s tím, aby pak lékárník z naměřených hodnot při neznalosti jiných k rozhodnutí potřebných dat o pacientovi z naměřených hodnot činil jakékoli závěry, resp. dle nich ovlivňoval to, zda pacient půjde na kontrolu k lékaři, či nikoli.

Umíme si ale představit, že ošetřující lékař v některé fázi onemocnění sám doporučí pacientovi kontrolu za delší období, přičemž připustí možnost, že v mezidobí může pacient buď přijít pro recept k němu, nebo si lék přímo vyzvednou v lékárně. Takovouto situaci vidíme jako jedinou použitelnou pro účel vyhlášky. Před všemi ostatními možnostmi budeme pacienty varovat, neboť pak by šlo jen o stav zhoršení zdravotní péče za cenu jejího prodražení pro pacienty.

Rada SAS ČR.

Přijato jednomyslně na jednání Rady SAS 11.9.2008.

www.Zdravi.Euro.cz


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

www.Zdravi.Euro.cz

Komentovat článek: Lékaři: Novou kategorií léčiv chtějí firmy…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Lékaři: Novou kategorií léčiv chtějí firmy…

Komentáře

dalších 36 komentářů
Jan Pětroš SAS  | 20. 09. 2008 11:13

Plně podporuji stanovisko SAS

mira O co jde?  | 18. 09. 2008 15:52

Trochu nechápu, proč by to měli lékárníci dělat. Vždyť jim může být jedno, jestli ty léky prodají bez receptu nebo na recept. Akorát by s tím měli víc práce, ten pohovor, papírování atd.

L.Konečný Re:Re:by meli projevovat jasavou modrou radost  | 18. 09. 2008 14:52

My zapojivší se,jsme omluveni.Zápal,snaha zvěděti více,ego,narcis a růže...U pisatelů článků je to jiné.Ale domnívám se,že je to výsledek zadavatele.Prostě je doba na tyto názory.Je to smutné.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné