Lékaři opouštějí znojemskou nemocnici

Z Nemocnice s poliklinikou ve Znojmě odcházejí lékaři. Poněkud více, než bývá v rámci odchodů do důchodu a v rámci běžné migrace zvykem. Tvrdí to sami lékaři a jejich odboroví zástupci…

Vedení naopak sdělovací prostředky chlácholí. „Z devadesáti devíti procent jsou odchody z objektivních příčin. Je to otázka posledních dvou tří měsíců,“ řekl v pátek Právu ředitel nemocnice Zbyněk Wirth.

„Jsem teď na odstřel,“ říká se smíchem. Vážným tónem pokračuje, že se teď, v prvním čtvrtletí, o věci více mluví, protože zrovna probíhá jednání o nové kolektivní smlouvě. „Lékaři nemají mnoho možností, jinde výrazně více nedostanou,“ říká.

Na rentgenu bude nedostatek lékařů

Znojemská nemocnice patří svojí kapacitou přes 700 lůžek mezi velké okresní. Pracuje tam zhruba 140 až 150 lékařů, mezi nimi internista Zdeněk Monhart, předseda odbočky Lékařského odborového klubu. V tisku se již vyjádřil, že vedení nemocnice nezajišťuje lékařům alespoň určité sociální a pracovní jistoty. Nastupující lékaři pracují podle pracovní smlouvy na dobu určitou, která se opakovaně prodlužuje. Je to stresující, říká Monhart. Právu sdělil, že nejožehavější situace brzy nastane na rentgenologickém oddělení, kde jsou ve výpovědi tři lékaři. Zůstanou jen dva a jedna lékařka v důchodovém věku. Monhart tím potvrzuje slova předsedy České lékařské komory ve Znojmě Zdeňka Půčka, jenž otevřeně hovoří o hrozícím kolapsu této důležité nemocnice – právě pro úbytek vysokoškolských zdravotnických kádrů. Monhart neví, zda lékaři z rentgenu odcházejí jen kvůli penězům nebo mají snad jiné důvody. Upozorňuje však na další nedostatek znojemského špitálu – totiž nepochopitelné překážky kladené lékařům, kteří si chtějí zvýšit kvalifikaci. Jako příklad uvedl gynekoložku, která z tohoto důvodu odchází. Podle vedoucí zdravotního referátu Okresního úřadu Znojmo Marie Fialové, kterou jsme také oslovili, odešlo jen v loňském roce z jejich nemocnice 16 lékařů. Dva do důchodu, pět do soukromého sektoru. Podle Fialové odcházejí také lékaři s druhou atestací, kterým vlastně znojemská nemocnice umožnila praxi a odborný růst. „Jejich odchodu nemůže nemocnice zabránit,“ říká. Do personální politiky v nemocnici ovšem nemůže její referát zasahovat, případné kádrové změny v čele špitálu náležejí do kompetence okresního přednosty. Fialová nevidí ve vedení nemocnice problémy. Internista a první odborář znojemské nemocnice Monhart připomíná platové zaostávání v rámci republiky. Chtěli by se při jednání o kolektivní smlouvě dostat alespoň na úroveň celostátního průměru – kolem 32 000 Kč hrubého měsíčně. „Nerad ale toto číslo udávám. Je v něm třeba až 150 hodin v měsíci za pohotovosti, to je skoro druhý úvazek,“ říká Monhart.

V Jihlavě vyšší platy, ale také vysoký dluh

Lepší platové podmínky než ve Znojmě mají lékaři mj. v Brně, v Třebíči, v Jihlavě. V posledně jmenovaném městě platy sice vyskočily, ale zakrátko nastaly problémy. „Cestou neúměrného zvyšování platů nehodláme jít. V tom je jádro problému,“ zdůraznil pro Právo ředitel ve Znojmě Wirth. V jihlavské nemocnici měli lékaři vloni podle dostupných informací jednu z nejvyšších průměrných mezd v republice – 42 000 korun. Letos měli souhlasit s jejím poklesem na 37 tisíc korun, ale zatím se odbory s vedením nedomluvily a na informace vyhlásily obě strany embargo. Z loňska má Nemocnice v Jihlavě zhruba padesátimiliónový dluh.

Jan Trojan, Jana Pechová, Právo, 15.2.2002

Ohodnoťte tento článek!