Přejít na obsah

Lékaři se ostře ohrazují proti sloučení nemocnic

zpět
2.1.2007

Velmi ostrou kritiku vzbuzuje plán radních Moravskoslezského kraje sloučit osm regionálních nemocnic pod střechu jedné příspěvkové organizace. Podle lékařů vznikne jeden velký moloch...

Plán vytvořit z nich jednu příspěvkovou organizaci pokládají za návrat k Ústavu národního zdraví v době minulé

Velmi ostrou kritiku vzbuzuje plán radních Moravskoslezského kraje sloučit osm regionálních nemocnic pod střechu jedné příspěvkové organizace. Podle lékařů vznikne jeden velký moloch.

Někteří ho přirovnávají k bývalému Ústavu národního zdraví (ÚNZ), který fungoval za komunistického režimu.

„Představitelé kraje znovu budují státní zdravotnictví, něco na způsob bývalého ÚNZ. Je to nejhorší věc, kterou mohli zvolit,“ prohlásil šéf Lékařského odborového klubu (LOK) havířovské nemocnice Martin Sedláček.

„Pokud se vytvoří jeden moloch, kde bude jeden šéf a pod ním bude osm nemocnic, tak to bude špatně. Některé nemocnice, které nyní neprodělávají a jsou v zisku, na to doplatí,“ přidal se zástupce LOK a lékař novojičínské nemocnice Petr Sváček.

Odpůrci: naroste administrativa

Podle Sedláčka přibude zbytečně administrativy a úředníků na řízení takového kolosu. „Proto bych nic neslučoval,“ prohlásil. Zástupci lékařských odborů dále poukazují, že na spojení nemocnic doplatí samotní lékaři. „Generální management všech nemocnic nasadí všude stejné platy. Přitom bude tlačit na to, aby byly v celém molochu co nejnižší. Lékař prakticky nebude mít možnost odejít za vyšším platem do jiné nemocnice,“ poznamenal Sváček.

Náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Jiří Veverka (ODS) odmítl, že by sloučení nemocnic naplánované na polovinu příštího roku přineslo nárůst administrativy a nutnost nabírat další úředníky.

„Ubude totiž administrativní práce v jednotlivých nemocnicích. Tu práci bude dělat právě generální ředitelství, které nově vznikne. To centrálně zajistí nákup materiálů, léků i přístrojů, což přinese úspory. Ty pak bude možno dát i na platy,“ konstatoval Veverka. Vylučuje, že by lékaři měli v každé nemocnici stejný plat.

Kdo to zaplatí?

Havířovský lékař Sedláček navíc kritizuje, že původní plán radních kraje přeměnit všech osm nemocnic na obchodní společnosti, který nyní smetli ze stolu, stál zbytečné peníze. „Určitě ty náklady půjdou do statisíců. Musely se například zaplatit právní služby kvůli zápisu akciových společností do obchodního rejstříku. Ty peníze se investovaly zbytečně. Jsem zvědavý, kdo to zaplatí,“ upozornil Sedláček.

Náměstek hejtmana Veverka nevylučuje, že se kraj v budoucnu k myšlence přeměnit nemocnice na obchodní společnost vrátí.

„To by se nejspíše z jedné příspěvkové organizace stala jedna akciová společnost. My ale nyní jdeme postupným krokem, chceme nejdříve v nemocnicích optimalizovat péči,“ dodal.

S tímto plánem radních kraje, že se jednotlivé nemocnice budou specializovat na určité obory, ovšem zástupci lékařských odborů souhlasí.

„U nás v novojičínské nemocnici už to funguje. Máme onkologické centrum. Ve Frýdku-Místku se zase specializují na operace očí. Akorát pacienti budou muset za některými zákroky dojíždět do okolních nemocnic. Samozřejmě základní obory by měly ve všech nemocnicích zůstat,“ konstatoval novojičínský lékař Sváček.

Právo


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Právo

Komentovat článek: Lékaři se ostře ohrazují proti sloučení nemocnic

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Lékaři se ostře ohrazují proti sloučení nemocnic

Komentáře

další 3 komentáře
BOB Ať žije socialismus!  | 3. 01. 2007 17:57

V hlavách našich politiků, socanů i odeesáků, ale i v našem zdravotnictví! Je nepřekonatelný! Nebo ne?

Milan Šilhan Moravskoslezská anti-reforma zdravotnictví  | 3. 01. 2007 15:49

Dost pravdy budou mít Dr Sedláček i anonym Pepek. Musíme v prvé řadě porovnat "ÚNZ-ovní" systém a to co spřádají moravskoslezští krajští konšelé. ÚNZ-ovní systém byl neodmyslitelnou složkou "systému Semaško model ČSSR". Starší možná zapomněli a mladší nemají představu, že ÚNZ-ovní systém byl klasickým institutem centralistického stranicko ( KSČ ) politického řízení státního zdravotnictví v totalitní minulosti. ÚNZ-em na úrovní okresu vládl ( vždy poslušný vechnosti ) ředitel, ekonomický náměstek ( lokální politruk ), hlavní sestra, šéf odborů a šéf závodní organizace KSČ. Tři první byli "nomenklaturní kádři KSČ". Nomenklaturníci byli souáčasně členové OV KSČ a na úrovni kraje KV KSČ. Funkcionářství KSČ neminulo ani předsedu organizace a předsedu odborů. Takto tedy bylo zajištěno bezprostředí politické působení na řízení zdravotnictví ( zejména na věci kádrové ) na úrovní okresu a kraje. Formálnmě k tomu všemu pak stačil vynikající zákon č. 20/1966 Sb., který novelizovaný dodnes máme a se kterým se zdravotnická administrativa ( vesměs post-ÚNZ-ovní ) nedokázala do dnešních dnů rozloučit. Severomoraváci budou tedy muset sami posoudit, jestli budoucí řízení veřejných nemocnic bude zajišťováno kvalifikovaným neutrálním managementem, nebo jmenovanými stranicko-politickými kádry, které budou zajišťovat poslušnost koaličnímu vedení MS kraje. Nový MS KÚNZ může být sice administrativně onomu minulému podobný, horší však bude, bude-li mu strukturálně-politicky podobný. Bohužel nemáme zákon o státní službě, který by administrativně-politické nešvary konečně usekl. Proč "ani-reforma" ? První demokratizující reforma v roce 1990 se snažila vracet struktury veřejných zdravotnických služeb a zařízení do podoby nejen 1. ČSR, ale do současné podoby i v zemích EU. Což znamenalo nejen smluvní privatizaci ambulantních zdravotních služeb, ale i návrat veřejných lokálních nemocnic do obvyklých struktur, t.j. samosprávám. Tehdejší ( po roce 1992 ) zákony sice nebránily převodu nemocnic ( nejde o privatizaci, ale o de-etatizaci ) zpět městům ( a okresům ), ale nevytvořily potřebný finanční polštář pro rovnost mezi nemocnicemi městských samospráv a nemocnicemi státními. Směr nemocnic zpět k městům a okresům znamenal návrat ke komunitnímu zdravotnictví ( tak jak v 19. stol. spontanně vznikalo ) a k opětnému propojení nemocnic s jejich přirozeným spádovým územím a nemocnic jako veřejných služeb pro občany menšího nebo většího regionu. Nemocnice nevzniká nikde jako "vrchnostenská umělá instituce", ale jako důsledek potřeby zdravotních služeb regionu a má navíc funkci kulturní, vzdělávací, ekonomickou, zaměstnanosti a občansko-politickou. Jakmile se z lokálních nemocnic stanou jen složky velké obchodní organizace, přirozené vazby na území ( stovky lékařů a sester jsou zastupitelé v obcích ) se rozvolní a nemocnice budou jen částmi větší "zdravo-fabriky". Ve vedlejších zemích EU se samozřejmě služby slučují a různě reorganizují, ale nikoliv na základě "vlastnicko-obchodní", ale na základě veřejnoprávních smluv mezi jednotlivými lokálními nemocnicenmi-právními subjekty. Sami posuďtě, co je demokratičtější. Zda "ekonomicky srovnaná" nemocnice s tržní orientací, nebo nemocnice spojená se svým regionem a řídící se speciálními rezortními zákony, nikoliv v prvé řadě Obchodním zákoníkem. Konec demokratické reformy zdravotnictví v Čechách začíná, v moravskoslezském kraji i jinde již má svou antireformní strategii v chodu.

pepe.k Skrytá  | 2. 01. 2007 16:27

příprava privatizace, tahy nahrávající velkým vlastníkům (t.j. skutečným nepřátelům lékařského stavu), na to MODRĚ zastupitelstvo MS kraje užije, to je totiž pravý smysl celé této akce!!!!!! MODŘÍ ZLODĚJI!!!!

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné