Lékaři špindlerovskou pohotovost položili

Pohotovost ve Špindlerově Mlýně, provozovaná privátně od letošního ledna ve vlastní režii trojicí lékařů, v polovině dubna předčasně skončila. Lékařskou službu první pomoci lékaři položili vzdor slibu udržet pohotovost do letošního 30. června…

Pojišťovny dluží patnáct tisíc

„Nešlo to nadále táhnout z vlastní kapsy. Společně s kolegou jsme museli investovat skoro devadesát tisíc korun navíc, z vlastních zdrojů. Město, ačkoliv o tuto službu usilovalo, se nakonec tvářilo netečně,“ shrnul důvody konce špindlerovské pohotovosti jeden z jejích provozovatelů, Pavel Rusý.

Pohotovost, jak tvrdí Rusý, přežívala necelé čtyři měsíce, kdy zde ošetřili zhruba pět set čtyřicet pacientů, jenom díky hotovostním platbám zahraničních turistů. Pojišťovny medicinské zákroky mimo obvyklou ordinační dobu špindlerovského obvodního lékaře nefinancovaly.


„Platby turistů s bídou stačily na platy personálu. Pojišťovny, které nezaplatily ani akutní zákroky, nám dluží patnáct tisíc korun.“

provozovatel Pavel Rusý

„Platby turistů s bídou stačily na platy personálu. Pojišťovny, které nezaplatily ani akutní zákroky, nám dluží patnáct tisíc korun. Šlo trochu o naši partyzánštinu, ale nelitujeme toho,“ podotkl Rusý, jenž chtěl spolu s kolegy ve Špindlu zmapovat terén pro budoucí podnikatelské aktivity.

Město Špindlerův Mlýn mohlo pomoci pohotovostním lékařům maximálně osmi sty tisíci korunami ročně. Roční náklady na bezproblémovou činnost LSPP však její dočasní provozovatelé vyčíslili na 2,4 miliónu, když od města požadovali dvoumiliónový příspěvek.

Záchrana o šestnáct kilometrů dál

„Gentlemanská dohoda, kterou lékaři porušili, zněla, že do 30. června budou pohotovost provozovat ve vlastní režii, a potom se uvidí. Napjatý rozpočet města nedovoluje dát víc než zmiňovaných osm set tisíc,“ tvrdí starosta Špindlerova Mlýna Oldřich Šimek (US).

Radnice ve Špindlu nyní usiluje o stálé stanoviště lékařské záchranky, dojíždějící v případě nutnosti do nejnavštěvovanějšího horského střediska v republice ze šestnáct kilometrů vzdáleného Vrchlabí.

„Jednáme o této možnosti s ministerstvem zdravotnictví. Nezavrhli jsme ani pohotovost,“ dodává Šimek.

Konec pohotovosti působí ve Špindlu problémy hlavně místním lidem, kteří v době volna zdejšího obvodního lékaře Petra Nováka mají nejbližší lékařskou pomoc ve Vrchlabí.

„Jedna z našich servírek potřebovala o víkendu injekci, kterou jí neměl kdo píchnout. Nakonec jí to píchla jedna zdejší zdravotní sestra,“ popsal důsledky absence stále lékařské služby provozovatel špindlerovského hotelu Lomnice Pavel Šulc.

Vladislav Prouza, Právo, 16.5.2003

Ohodnoťte tento článek!