Lékaři stárnou

Titulní obrázek

Česká lékařská komora přišla s alarmující zprávou: v České republice lékaři stárnou. Za deset nebo dvanáct let, pokud tento trend bude pokračovat, nebude mít kdo léčit, zejména v takových oborech, jako jsou praktický lékař pro dospělé či praktický lékař pro děti a dorost. Přibývá důchodců a mladých je málo…

Pokud špatnou situaci stát nezmění, do deseti let může být velký problém najít praktického lékaře pro dospělé i děti

Česká lékařská komora přišla s alarmující zprávou: v České republice lékaři stárnou.

Za deset nebo dvanáct let, pokud tento trend bude pokračovat, nebude mít kdo léčit, zejména v takových oborech, jako jsou praktický lékař pro dospělé či praktický lékař pro děti a dorost. Přibývá důchodců a mladých je málo.

„Zatímco v roce 2000 bylo 67 procent pracujících lékařů mladších 50 let, v roce 2007 se jejich podíl snížil na pouhých 56 procent,“ říká doktor Milan Kubek, prezident České lékařské komory. Podle jeho slov podíl pracujících lékařů starších 60 let se naopak v uvedeném období zvýšil z 11,5 procenta na 16 procent. Průměrný věk praktického lékaře tak v roce 2006 již překročil hranici 52 let.

„Může se tedy v dohledné době stát, že občané budou mít problém sehnat lékaře, nebo že čekací doby na ošetření budou delší než dosud,“ soudí Kubek.

V medicíně je stále více lékařek

Pokračuje i feminizace české medicíny. Podle Kubka, jestliže v roce 2002 tvořily lékařky 51,8 procenta všech lékařů, v roce 2007 se podíl žen mezi lékaři zvýšil již na 52,7 procenta. Zároveň roste počet lékařů na mateřské a rodičovské dovolené. V roce 2007 to bylo o 132 matek víc proti roku 2006.

Nejvyšší procento žen (86,6 procenta) je mezi praktickými lékaři pro děti a dorost, nejméně mezi chirurgy (13,9 procenta), avšak podíl žen vzrůstá ve všech oborech medicíny.

Z unikátního výzkumu lékařské komory mimo jiné také vyplynulo, že mezi členy lékařské komory se zvyšuje počet důchodců – meziročně o 195 a klesá počet soukromých lékařů – meziročně o 61. Stejně tak klesá i počet absolventů lékařských fakult. „Zatímco v roce 2003 promovalo v oboru všeobecné lékařství 874 lékařů, v roce 2007 již jen 795 lékařů.

Odcházejí do zahraničí

Přibližně čtvrtina promočních ročníků každý rok odchází za prací do zahraničí. Venku už jich pracuje přes 2000 a nejoblíbenějšími zeměmi jsou Velká Británie, kam odešlo zhruba 800 lékařů, a Německo, zhruba 300.

„Každoročně máme stovky žádostí o vystavení potvrzení o provozní bezúhonnosti, které je podmínkou pro možnost práce v zahraničí,“ tvrdí Kubek. Dodává, že odhadem až tři čtvrtiny žadatelů skutečně mimo republiku odejdou. Do ciziny odcházejí především lékaři a lékařky z oborů, které jsou zatíženy větším počtem služeb. Jen loni požádalo o zmíněné potvrzení 323 žadatelů, z nichž dvě třetiny byli muži.

Na druhé straně podle Kubka je české zdravotnictví stále více závislé na práci cizinců.

Z celkového počtu 1132 lékařů přijatých za členy komory v roce 2008 (členství v komoře je povinné a na jeho základě je možné vykonávat lékařskou praxi) bylo v loňském roce 229 Slováků a 41 cizinců z ostatních zemí, převážně ze států bývalého Sovětského svazu.

Nemocnice, jak sdělil Kubek, nejsou schopny sehnat dostatečný počet kvalifikovaných lékařů a shánějí je i přes úřady práce.

Nejhorší situace je podle něj v bývalých okresních nemocnicích, které po přeměně na akciové společnosti již nemusejí respektovat tzv. státní tarifní tabulky, a tak jsou mzdy zdravotních sester v těchto nemocnicích za stejnou práci v průměru o 12 procent nižší a lékařů o 6,5 procenta nižší než v nemocnicích státních. V roce 2007 byl průměrný plat lékaře v nich 40 549 korun proti 43 353 korunám ve státních nemocnicích.

Nízké výdaje na zdravotnictví

Podle Kubka hlavní příčinou „personální devastace“ českého zdravotnictví jsou nedostatečné výdaje na zdravotnictví, které stále více zaostávají za možností naší ekonomiky.

„Jestliže v roce 2003 byl podíl výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu 7,6 procenta, v roce 2007 to bylo 6,7 procenta,“ tvrdí Kubek. Za hlavní příčiny nedostatku lékařů v ČR pak označuje:

* neodpovídající finanční odměnu ve vztahu k náročnosti práce * nadměrnou pracovní zátěž * existenční nejistotu v procesu privatizace zdravotnických zařízení

* usnadnění migrace po vstupu ČR do EU.

Podle Kubka bez dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků „není možné poskytnout kvalitní lékařskou péči tzv. lege artis. Připravujeme proto vlastní personální doporučení pro zdravotnická zařízení. V současné době totiž nemůžeme občanům garantovat, že se jim ve všech zdravotnických zařízeních dostane kvalitní péče,“ tvrdí Kubek.

Právo

Lékaři stárnou
Ohodnoťte tento článek!