Lékaři v IKEM provedli za 30 let už 938 transplantací srdce

IKEM

Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) dosud provedli 938 transplantací srdce. Za tři desetiletí, co se tento zákrok dělá, dostalo nový srdeční sval celkem 778 mužů a 160 žen. Sedmnáct pacientů byly děti. Nejmladšímu bylo pět let. Novinářům to řekl přednosta kardiocentra IKEM Jan Pirk. První úspěšná operace nejen v bývalém Československu, ale v celém tehdejším východním bloku se konala 31. ledna 1984.

„V evropském měřítku je úspěšnost programu transplantace srdce dobrá. My se pohybujeme v tom žebříčku v Evropě většinou na medailových místech. Výsledky jsou velice dobré,“ řekl ČTK Pirk.

Rok po transplantaci přežívá víc než 90 procent operovaných, pět let tři čtvrtiny a přes deset let zhruba 60 procent příjemců. Průměrný věk operovaných je 48let. Nejstaršímu pacientovi bylo 74 let. Na nové srdce čekají nemocní průměrně rok. Nyní je na čekací listině 114 jmen. Transplantace a léčba v IKEM podle jeho ředitele stojí Aleše Hermana 1,71 milionu korun.

Stav operovaných se rychle zlepšuje. „Většina žije úplně normální život. Když je potkáte na ulici, tak byste neřekli, že mají transplantované srdce,“ dodal přednosta kardiocentra. Už dřív řekl, že jeden z transplantovaných běhá maraton. V létě roku 2011 v Česku také poprvé porodila žena s vyměněným srdcem. Pirk řekl, že o mateřství uvažují i další pacientky po transplantaci.

Podle lékařů program transplantací srdce v Česku limituje nedostatek dárců. „Česko nepatří mezi země s vysoce rozvinutým dárcovským programem. Má asi 200 dárců ročně. Loni jich bylo 218,“ uvedla vedoucí lékařka oddělení orgánů transplantcentra Eva Pokorná. Podle ní proto odborníci rozšiřují kritéria pro darování orgánů. Roli hraje i legislativa či možnosti zdravotnických zařízení.

V Evropě má nejlepší dárcovský program – a tedy i lepší výchozí podmínky pro transplantace orgánů – Chorvatsko. V roce 2012 tam na milion obyvatel připadlo průměrně 36,5 dárce. Ve Španělsku to bylo 34,8, v Belgii 32,9 a v sousedním Rakousku 22,5. Česko dosáhlo hodnoty 19,8. Hůř než ČR na tom byla Británie se 17 dárci, Slovensko s 13,1 či Německo s 12,8. Poslední příčku zaujímalo Rumunsko se 3,4 a Bulharsko s 0,6 dárce na milion obyvatel.

První transplantace srdce na světě se konala v roce 1967 v Jihoafrické republice. Nemocný žil 12 dní. V tehdejším Československu se lékaři poprvé pokusili nahradit srdce v Bratislavě 9. července 1968, pacientka přežila ale jen pět hodin. Úspěch zaručily až později léky, které potlačují obrannou funkci těla a dovolí mu přijmout cizí orgán. Vedle IKEMu srdeční transplantace od roku 1992 provádí i brněnská kardiochirugie. Poslední zákrok se v IKEM konal v noci na dnešek.

Lékaři v tomto zařízení jako první na světě před necelými dvěma lety také voperovali pacientovi místo jeho srdce, v němž byl nádor, dvě mechanické pumpy. Sedmatřicetiletý muž s přístrojem čekal na vhodného dárce a transplantaci. Bez srdečního svalu a pulsu tak žil zhruba 200 dní, zemřel na selhání jater.

Právě mechanická srdce by třeba v budoucnu mohla nahradit transplantace. Zatím pumpy podporují činnost vlastního srdce, aby se nemocný dočkal transplantačního zákroku. IKEM má s těmito operacemi letité zkušenosti. Stal se proto školícím centrem pro lékaře nejen z evropských států, ale i z Asie. Podílí se také na vývoji nové generace srdečních čerpadel, která budou menší a k pacientovi šetrnější, řekl Pirk.

Nadějí v léčbě by mohly být také kmenové buňky. Z nich by vědci jednou mohli „vypěstovat“ náhradní orgány. Zatím podobné experimenty zkoušejí ale jen v laboratořích.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!