Lékaři z nemocnice nechápou kolegy z privátní praxe

„Ve vyspělých evropských zemích jsou neziskové nemocnice běžnou normou, která kontroluje nakládání s veřejnými prostředky – veřejným zdravotním pojištěním – pro ústavní péči,“ vysvětluje postoj Lékařského odborového klubu Tábor Lukáš Štrincl…

Stejný názor mají také zástupci Svazu pracovníků ve zdravotnictví: „Zákon o neziskových organizacích je určitě lepší z hlediska dostupnosti lékařské péče, jejího rozsahu a kvality,“ míní předsedkyně nemocničních odborů Věra Havlanová.

Oběma citovaným se nelíbí, že proti přijetí tohoto zákona protestují zástupci tzv. krizového štábu zdravotníků. „Nejsou to mluvčí většiny. Vždyť se jedná o privátní lékaře a zákon se jich vůbec netýká,“ podivuje se Štrincl.

Zákon by měl zaručit dostupnou síť a zachování rozsahu péče. Každé nemocnici, která projeví zájem o registraci, zaručuje smlouvu se zdravotní pojišťovnou.

Zákon podle odborářů zaručuje veřejnou kontrolu hospodaření a kvality poskytované péče, omezuje možnost nepřehledné privatizace. Umožnil by větší pravomoci například regionální lékařské komoře i zástupcům regionu.

„Možná měla podobná norma být přijata ještě před privatizací některých lůžkových zařízení či před jejich převodem na kraje, ale jde o krok správným směrem. O tomto našem stanovisku jsme již informovali jihočeské poslance,“ uzavřel Štrincl.

Táborské listy

Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz

MUDr.Tomáš Rozsíval

Mýlí se pan Štrincl, odborář z táborské nemocnice. Tento zákon se nás, ambulantních smluvních „soukromých“ lékařů setsakramentsky dotýká , a to negativně ! Vždyť onen pán sám vykládá, že má jít o vytvoření funkční sítě zdravotnictví v oblasti. A to je právě jádro pudla. Taková veřejnoprávní státní neziskovka si začne vytvářet svou síť smluvních partnerů v terénu, jakýsi nový oúnz a nám, dosud lékařům vykonávajícím svobodné povolání, začne pomalu diktovat své podmínky, které jsou s pojetím práce tak, jak si ji představujeme my, diametrálně v rozporu. My už nad sebou nechceme žádnou vrchnost, jsme svobodní lidé, zodpovědní za své činy a nehodláme se své těžce nabyté svobody jenom tak lehce vzdát. Všichni proti tomuto zákonu hodlají bojovat „až na krev“, jak se kdosi vyjádřil v mediích. Když chtějí táborští odboráři dalších 40 let rýt držkou v zemi před pány socialisty a komunisty, my si to nepřejeme.

Karel Tejnora

„Neziskovky“ ve vyspělých státech maji určité zvýhodnění, především daňové. Za to mají závazek reinvestic. Společnost tak podporuje činnosti, o kterých si myslí, že jsou prospěšné. Neziskovka nemusí být jen nemocnice, ale třeba domov důchodců zcela v privátních rukou. To co zde bylo schváleno říká, že ministerstvo bude nařizovat a zřizovatel, tedy většinou kraje, doplácet. Také ze zákona říká, že 40% nemocnic půjde bez další debaty z kola ven, protože se jejich platby ze

zdravotního pojištění zkrátí o hodně více, než 50%. Rád bych slyšel taky odboráře z těch nemocnic, co nejsou na seznamu.

MUDr. Martin Hamar

Reakce pana doktora Rozsívala mne pobavila. Jsem zaměstnancem nemocnice ve které jsou „státní“ ambulance, za branou nemocnice „soukromé“ ambulance a obojí funguje k oboustranné spokojenosti. Hysterické řeči o tvorbě „nových OÚNZ“, diktováním podmínek a „nové vrchnosti“ se musím opravdu smát. Vždyť „takové veřejnoprávní státní neziskovky“ de facto fungují i dnes a nic

takového se neděje. Nebo snad ano? Jakými prostředky a „pákami“ na soukromé ambulance by to nemocnice dělaly? A hlavně proč? To co píše pan doktor dnes již provozují „nestátní“ zdravotnická zařízení, která mají vybudovanou „svou“ síť „spřízněných“ ambulancí v regionu a tyto posílají své klienty právě do těchto zařízení. Proto se toho, čeho se obává pan doktor, já nebojím.



Lékaři z nemocnice nechápou kolegy z privátní praxe
Ohodnoťte tento článek!