Lékaři ze zemí mimo EU budou muset složit zkoušky do pěti let

Lékaři ze zemí mimo Evropskou unii, kteří budou chtít léčit v Česku, budou muset složit zkoušky do pěti let od skončení šestiměsíční praxe. Podmínky, které zavedl od letošního roku nový zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k vykonávání povolání lékaře, upřesňuje ministerstvo zdravotnictví v připravované vyhlášce.

Česká lékařská komora žádala v připomínkách k vyhlášce zkrátit lhůtu na dva roky. Dlouhodobě kritizuje, že se protahováním praxí snaží lékaři pracovat bez složení zkoušky. „Účelem daného ustanovení je snaha zamezit obcházení povinnosti úspěšně složit aprobační zkoušku jako celek tím, že bude uchazeči umožněno opakování praktické části aprobační zkoušky i v případě, že již byla úspěšně složena,“ píše se v dokumentu.

Podle oborových komor zahraniční lékaři často plní praxi opakovaně a k ústní zkoušce se nehlásí, nebo ji nezvládnou. Podle návrhu vyhlášky je v současnosti možná situace, kdy uchazeč záměrně nesplní podmínky praxe pod dohledem kolegy, aby dostal znovu povolení šest měsíců se o složení zkoušky formou praxe pokoušet.

Kromě praxe mají zubaři, lékaři nebo farmaceuti, kteří chtějí v Česku pracovat, povinnost složit písemný test a ústní zkoušku. Zkoušky ověřují, zda jsou schopni se v češtině odborně vyjadřovat v rozsahu, který je pro práci lékaře třeba.

Nejprve se zájemce musí přihlásit k písemné zkoušce formou testu. První test ověří odborné znalosti, ke druhému zjišťujícímu znalosti systému českého zdravotnictví a práva postupují jen úspěšní uchazeči. Vyhláška nově upravuje i to, že dozor u testu může lékaře při opisování nebo podvádění vykázat a zkoušku mu neuznat.

Nejpozději do pěti let od ukončení půlroční praxe musí lékař podle návrhu složit ústní zkoušku. Podle komory tak zvýhodňuje cizí lékaře před absolventy. „Česká lékařská komora trvá na zásadním zkrácení lhůty pro podání přihlášky, neboť návrh zvýhodňuje tyto uchazeče ve vztahu k absolventům atestačních zkoušek, přičemž je žádoucí, aby oba instituty byly i přes svá specifika co do podmínek srovnatelné,“ uvedla v připomínkách.

Ústní část zkoušky se zahajuje obhajobou případové studie, kterou uchazeč zpracoval v době praxe. „Po této obhajobě pak ústní zkouška pokračuje tak, že uchazeč odpovídá na odborné otázky, které si vylosuje,“ popisuje zkoušku dokument. V obou částech mu komise může položit jednu doplňující otázku. Na splnění ústní zkoušky bude mít lékař nově čtyři pokusy, dříve nebyl limit žádný, rostla jen cena. Česká lékařská komora navrhovala tři pokusy.

Česká lékařská i stomatologická komora současnou praxi kritizovaly. Zadání písemných testů byly podle nich veřejně dostupná, takže byla vysoká úspěšnost oproti ústní zkoušce. Lékaři, kteří mají o aprobační zkoušku už zažádáno, ji dokončí podle současných pravidel.

Lékaři ze zemí mimo EU budou muset složit zkoušky do pěti let
Ohodnoťte tento článek!