Praha - Až o několik set korun se dnes mohou lišit doplatky na léky nejen mezi různými lékárnami, ale různou cenu mohou mít dokonce i totožné přípravky, které si pacient vyzvedává jeden den v jedné lékárně. „Za rozdíly cen mezi dvěma lékárnami mohou být dva hlavní důvody: buď si lékárna prodávající levnější lék sama dobrovolně snižuje zisk, anebo může prodávat levněji, protože jí to pak výrobce nějak kompenzuje,“ tvrdí prezident České lékárnické komory Jindřich Oswald. Levnější léky mohou mít také větší lékárny, protože jich berou více a dostanou tak množstevní slevu. A rozdílné ceny za léky v jedné lékárně? Může například jít o různé dodávky léků, z nichž jedna přišla ještě před pravidelným čtvrtletním stanovením nové ceny, někdy zase lékárna levně sežene šarži léku, jemuž brzy skončí spotřební lhůta, cena léků tak závisí na aktuálním měnovém kursu v době dovozu a podobně. Tuto situaci by mohlo pravděpodobně odstranit zrušení institutu maximálních cen, který před více než osmi lety zavedlo ministerstvo financí a nadále na něm trvá. Výrobci přitom tehdy často ceny nadsadili, takže skutečná cena léku je mnohem nižší a maximální ceny tedy vůbec neodpovídají skutečnosti. „Maximální ceny jsou sice stabilní, ale průměrná cena léku stoupá,“ řekl ředitel Asociace velkodistributorů léčiv Pavel Suchý. Součástí návrhu jednotných cen je i myšlenka, aby levné léky měly vyšší marži, což by znamenalo vyšší zisk pro lékárny, kterým by se tak vyplatilo tyto přípravky mít na pultech? Dražší léky by pro ně naopak znamenaly nižší zisk, což by mohlo vzestup výdajů na léky zpomalit. Ministerstvo financí mimo jiné argumentuje tím, že taková změna by zvedla celkové výdaje pojišťoven za léky. To ale lékárníci i distributoři odmítají. „Můžeme si říci, kolik procent chceme ušetřit, a nastavit přirážky tak, aby se ušetřilo. My jsme v návrhu počítali s tím, že použití diferencovaných přirážek bude mít vliv neutrální,“ uvedl Suchý. Pacienti často spoléhají na to, že je na výši doplatku upozorní jejich lékař, který jim přípravek předepsal. Tuhle povinnost ale z praktiků a dalších zdravotníků novela zákona sňala právě proto, že nebylo v jejich silách ceny sledovat. „Ani my nevíme, kolik bude stát lék z další dodávky, protože ceny se stále mění,“ doplnil Oswald. Návrh lékáren podporují distributoři, několik zdravotních pojišťoven a podle dostupných informací i ministerstvo zdravotnictví. Upřesňující odpověď z ministerstva však i přes příslib mluvčího Otakara Černého nepřišla. Všeobecná zdravotní pojišťovna, podle níž se většinou řídí pojišťovny, přitom také podporuje spíše návrh lékárníků. „Jsme pro pevné ceny, ale jen v případě, že bude zaručeno, že někdo ty ceny skutečně dobře dohodne. Dnes je to tak, že ceny jsou někdy zbytečně vysoké - a ty by se tak jenom zafixovaly,“ tvrdí Ludmila Honzáková z Všeobecné zdravotní pojišťovny.
RADKA WALLEROVÁ, Pražské Slovo, 27.12.2001