Lékařská fakulta UK v Plzni si drží pětinu zahraničních studentů

Ilustrační foto; studium, vzdělávání, stetoskop

Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni si poslední léta drží pětinu zahraničních studentů, tedy zhruba 400, kteří mají výuku v angličtině. Dříve převažovali Portugalci a Řekové, jejichž počty se kvůli hospodářské krizi snížily.

V posledních čtyřech pěti letech je velký zájem z Bavorska a Saska, těchto studentů je 70 až 80, řekl ČTK děkan Boris Kreuzberg. Příjem vyplývající ze studia cizinců zajišťuje čtvrtinu až třetinu celkového ročního obratu fakulty.

Zájem ze všech zemí je stále veliký, jen výrazná menšina je z rozvojových zemí, uvedl Kreuzberg. Portugalců je nyní kolem stovky, desítky jsou Švédů a Řeků. Hodně je také Slováků, kteří se ale mezi cizince nepočítají a studují v českém jazyce. Podle mezinárodní reciproční smlouvy studují v ČR zdarma a Češi, jichž je ale výrazně méně, bezplatně na Slovensku. „Objevují už se také Vietnamci s trvalým pobytem v Karlových Varech, Praze i Plzni. Udělali zkoušky lépe než Češi. Jsou strašně pilní a váží si toho studia,“ řekl Kreuzberg.

Pro fakultu představují zahraniční studenti i mezinárodní prestiž. Navíc tito nadaní cizinci, kteří si školy pečlivě vybírají, nastavují vysokou laťku českým studentům. Kritéria pro ně jsou stejná jako pro Čechy. „Není to ani náhodou o tom, že kdo přijde a zaplatí si, tak dostane titul,“ uvedl děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo. Zájem o studium je ze všech zemí EU, všude podle něj české vzdělání uznávají.

Příspěvek státu na vysokoškolského studenta klesl za deset let nejméně o desetinu. Fakulty si musí na polovinu provozního obratu vydělat. „Vědeckou prací, expertní a další vlastní hospodářskou činností,“ řekl Šedo.

Na plzeňské škole platí cizinci za rok studia všeobecného lékařství 260.000 korun, budoucí stomatologové 320.000 korun. Praha, kde jsou tři lékařské fakulty, je o něco dražší.

Západočeská univerzita v Plzni má z 13.000 studentů na devíti fakultách pouze čtyři samoplátce-cizince v angličtině, všechny na fakultě elektrotechnické, stejně jako loni. „Jeden studuje bakalářský, jeden navazující magisterský a dva doktorandský program,“ uvedla mluvčí ZČU Kamila Kolářová. Za jeden rok platí 4000 euro (asi 108.000 Kč).

Podle Kreuzberga je nepsaným doporučením nepřekročit podíl 25 procent cizinců, víc by podle něj mohlo svědčit o komercionalizací. Na pražské fakultě je cizinců ke 30 procentům, nejvíc z Velké Británie, dále z Izraele a ze všech zemí EU. „Nelpěl bych na čísle 25 procent. Musí se hodnotit v kontextu. Pro fakultu je nejlepší vzdělávat nejlepší studenty, navíc financování se meziročně zhoršuje. Snažíme se vehementně získávat další zdroje,“ řekl Šedo.

Děkan Lékařské fakulty Univerzity Komenského z Bratislavy Juraj Šteňo varoval před tímto tlakem, který nastal například kvůli nedostatku zubních lékařů. „Chceme, aby atestace v Bratislavě i Praze byla stejně hodnotná jako například v Lyonu,“ řekl. Například po odchodech slovenských zubařu do ČR a českých do Německa míří nyní na Slovensko zubaři z Ukrajiny. „Někteří ale nemají uznané diplomy. Nevíme tedy, jestli to například nejsou zubní laboranti,“ uvedl. Na bratislavské fakultě studuje z 3000 studentů asi 900 cizinců v anglickém jazyce. „Pokud by nebyli, tak nám dotace od státu pokryjí jen 42 procent mzdových nákladů a koncem března bychom museli školu zavřít,“ dodal Šteňo.

Lékařská fakulta UK v Plzni si drží pětinu zahraničních studentů
Ohodnoťte tento článek!