Lékařská Sodoma Komora

Titulní obrázek

Netradiční postup zvolil před třemi roky známý hematolog Vladimír Koza: na protest proti zpolitizované lékařské komoře se rozhodl přestat platit členské příspěvky. Porušuje tím sice zákon, dosud mu to však prochází. „Každý rok absolvuji pohovor před čestnou radou komory, kde jsem uznán hříšným a vyzván k úhradě příspěvků včetně pokut,“ řekl…

Stavovské organizace zdravotníků možná čekají velké změny

Spor o podobu a vliv profesních komor vrcholí. Nejvíce dráždí politiky lékařská organizace: povinným členstvím pro všechny lékaře a odborářskými ambicemi svého vedení. Oboje se nyní chystá zatrhnout novela skupiny poslanců z ODS.

Už ani korunu navíc. Netradiční postup zvolil před třemi roky známý hematolog Vladimír Koza: na protest proti zpolitizované lékařské komoře se rozhodl přestat platit členské příspěvky. Porušuje tím sice zákon, dosud mu to však prochází. „Každý rok absolvuji pohovor před čestnou radou komory, kde jsem uznán hříšným a vyzván k úhradě příspěvků včetně pokut,“ líčí plzeňský primář. Kozu nepřiměl platit ani verdikt celostátního tribunálu. Proč? Komora se prý profiluje stále více jako odborářské, a nikoli profesní seskupení: „A mně se prostě silně příčí být jako lékař spojován s jejími aktivitami.“ Částka, kterou lékař komoře dluží, se pohybuje v řádech desetitisíců korun. Pokud už od data splatnosti příspěvků uplynuly tři roky, komora je nemůže vymáhat disciplinárně – věc proto směřuje k soudu. „Ten samozřejmě prohraju a budu muset zaplatit i soudní výlohy,“ je si dobře vědom své pozice Koza. Ustoupit přesto nehodlá; ve své „revoltě“ chce pokračovat klidně i dalších deset let, jež mu zhruba zbývají do důchodu.

Povinně k urnám…

Možná to ale tak dlouho ani nebude zapotřebí. S fungováním komory vyjadřují dlouhodobě nespokojenost i zákonodárci. Skupina dvaadvaceti poslanců ODS – v čele s místopředsedy zdravotního výboru Jozefem Kochanem a Borisem Šťastným – nyní prosazuje novelu zákona o zdravotnických komorách. „Legitimitu lékařské komory zpochybňují sami členové jejího sněmu. Chceme proto zpřehlednit její fungování,“ vysvětluje Kochan. Novela obsahuje hned několik revolučních myšlenek; pokud ji poslanci schválí, budou například volby do vedení komory platné jen při nadpoloviční účasti členů a stavovské předpisy budou podléhat schválení ministerstvem zdravotnictví. „To je nesmysl, máme přece volební právo, ne povinnost. Kdybychom to zavedli podobně třeba u Senátu, vůbec by neexistoval,“ brání se prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Odmítá rovněž výhrady, že se komora politizuje. „S politickými stranami jednáme denně. Nelze být apolitický, důležité je ale zůstat nestranický,“ namítá.

… a nepovinně v komoře

Spory o podobu a postavení stavovských organizací se vlečou již od devadesátých let. Prim ve vyhrocených debatách hrála vždy právě lékařská komora. Když v roce 2002 navrhoval zrušení povinného členství Marek Benda z ODS, pohrozil tehdejší prezident ČLK David Rath kampaní proti občanským demokratům a jejich předsedu Václava Klause přirovnal ke Gottwaldovi. Ostré střety se očekávají i nyní. Jeden z předkladatelů návrhu Boris Šťastný totiž dopředu vyhlašuje, že chce do novely dodat i zrušení povinného členství v komoře. „To, že existuje povinnost být členem této aktivistické instituce, považuji za zločin státu na českých lékařích a lékařkách,“ tvrdí. Povinnost být členem či se u stavovské organizace alespoň zaregistrovat je přitom v Evropě pravidlem. Vyjma Dánsko a Maďarsko existuje ve všech členských zemích Unie. Funguje rovněž u ostatních profesních komor, které jsou v Česku zřízeny ze zákona. Poslanci se mají novelou zabývat v listopadu. O záměru zrušit povinné členství se uvažovalo již v lednu, ministr zdravotnictví Tomáš Julínek ale na poslední chvíli couvl. Návrh, jenž jde do sněmovny nyní, má vyšší šance na schválení. ODS má většinu v Senátu a ve sněmovně jí předběžně podporu slíbili poslanci celé vládní koalice. „Pokud novela projde, budeme se bránit u Ústavního soudu,“ hrozí už dnes Kubek.

12 (ne) svobodných povolání

Jde o šikanu vybraných zaměstnání, či nutný dohled pro odborný výkon v oboru? Tak zní věčný spor o roli samosprávných orgánů u takzvaných svobodných povolání. Revoluci v předpisech komor by mohlo znamenat schválení předkládané zdravotnické novely; začít měnit by se totiž mohly i zbylé organizace. V Česku existuje podle zákona dvanáct profesních komor:

Česká advokátní komora

Česká komora architektů

Česká lékárnická komora

Česká lékařská komora

Česká stomatologická komora

Česká veterinární komora

Exekutorská komora ČR

Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR

Komora auditorů ČR

Komora daňových poradců ČR

Komora patentových zástupců ČR

Notářská komora ČR

Vladimír Křivka, Týden

Ohodnoťte tento článek!