Leoš Heger: Výhrady lékařů, že mi nevěří, nejsou argument. Na to není odpověď

Leoš Heger

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) naznačuje, že by od pojišťoven mohl získat ještě další půl miliardy korun na platy zdravotníků. „Možná se to podaří koncem roku. Uvidíme. Se sliby bych byl velmi opatrný,“ říká. Heger stále věří, že většina protestujících lékařů nakonec stáhne své výpovědi. Zároveň ale chystá i krizové scénáře.

E15: Bouchl jste do stolu s tím, že dál už protestujícím lékařům ustupovat nebudete. Máte plán B?

Požadavky odborářů jsou pro nás opravdu těžko přijatelné. Jasně jsme řekli, že naše nabídka je konečná a nepřekročitelná. Tvrzení, že nic neděláme, včetně změn legislativy, jsou nepravdivá. Budeme rádi jednat. Musí ale přijít s novým stanoviskem.

E15: Česká lékařská komora vydala prohlášení, kde vedle vyšších platů požaduje omezení přesčasové práce, změny ve vzdělávání mladých lékařů, skutečnou reformu zdravotnictví a účinný boj proti korupci. Můžete ještě v některé z těchto oblastí vyjít komoře vstříc?

Pokud mají odbory, které už jsou nyní plně zastoupeny komorou, pocit, že děláme něco špatně, mají jednu poměrně nezanedbatelnou výhodu. Řeknou, že nám nevěří. Co si ale máme počít s takovým argumentem? Jmenoval jste úpravu vzdělávacího systému. Tam už byla učiněna řada kroků ke zlepšení, vzdělávání se výrazně promění. Příslušná vyhláška platí od začátku ledna. A co se týče reformy zdravotnictví, pořádáme přednášky, prezentujeme ji v tisku. Když jsme reformu představovali zástupcům komory, byli velmi spokojení. To samé platí o protikorupčních opatřeních. Ministerstvo rozeslalo velmi přísný pokyn ředitelům fakultních nemocnic. Pokud od nás odbory a komora požadují čísla, kolik miliard jsme pomocí těchto kroků ušetřili, nemůžeme sloužit. Je to běh na dlouhou trať. Navíc třeba u nákupu přístrojů se zatím pozitivní výsledky projevit ani nemohou. Kvůli výraznému omezení investic se žádné nenakupují.

E15: Lékaři jsou dotčeni tím, že na jejich platy nebudou uvolněny rovné dvě miliardy korun, které ministerstvo v systému zdravotního pojištění nalezlo. Z této částky nakonec čtvrtinu dostanou sestry, což se lékařům nelíbí. Ustoupíte jim?

Ze strany našich protihráčů to bylo opravdu velmi nemravné podsunutí, kterého se vůči ministerstvu dopustili. Nikdy jsme neslibovali, že dostanou přidáno výhradně jen lékaři. Už vůbec v prvním materiálu, který jsme jim dali, bylo jasně napsáno: cestou pojišťoven uvolníme dvě miliardy pro platy zdravotníků s tím, že větší část půjde k lékařům. Od začátku tedy bylo jasné, že i nelékařští pracovníci něco dostanou.

E15: Kteří to vedle sester ještě budou?

Jsme si vědomi, že sestry už přidáno do jisté míry dostaly. Je ale řada dalších kategorií zdravotnických pracovníků, jejichž platy se nezvýšily ani o korunu. Přitom jsou zatíženi stejně jako lékaři. Je třeba si také uvědomit, že těchto nelékařských pracovníků je čtyřikrát až pětkrát více než lékařů. Skutečně si nemyslím, že bychom lékaře ošidili, když letos dostanou tři čtvrtiny z oněch dvou miliard korun.

E15: Takže lékařům ne- ustoupíte.

Nikdy neříkej nikdy. Zatím ale v plánu podobný ústupek nemáme. Dál už ustupovat nelze. Pokud do systému vložíme dvě miliardy, napne ho to až nadoraz.

E15: Podle šéfa Asociace krajů Michala Haška by mohlo být dohromady uvolněno 2,5 miliardy. Na účtech pojišťoven je prý momentálně k dispozici asi 14 miliard.

Tam samozřejmě nějaké peníze vždy jsou. Děláme určitá opatření, aby se část z těchto prostředků, která je na účtech zejména malých pojišťoven, dostala do systému. Jde asi o půl miliardy korun.

E15: Kdy budou tyto peníze k dispozici?

Možná ke konci roku.

E15: To znamená, že můžete lékařům a dalším zdravotnickým pracovníkům slíbit dvě a půl miliardy?

Se sliby bych byl opatrný. Musíme počítat s penězi, které se vyberou. Pokud si nějaké prostředky pojišťovny nahromadily z minulosti, nelze jim je znárodnit.

E15: Nicméně existuje možnost, že by výsledná suma mohla být dvě a půl miliardy?

Uvidíme. Momentálně jsou dvě miliardy absolutní strop. Nevylučuji, že se stane zázrak. Zvýší se výběr pojistného a zároveň klesne nezaměstnanost. Slíbit to ale nemohu.

E15: Pro nespokojené lékaře tedy žádnou novou nabídku nemáte. Co říkáte na návrh, aby jednání moderoval přímo premiér Petr Nečas?

Pan premiér se k celé záležitosti jasně vyjádřil, zároveň vložil odpovědnost na ministerstvo zdravotnictví. Nepředpokládám, že by se v tom jako prostředník angažoval. To ale neznamená, že by se o situaci nezajímal. Sešel se jak s lékařskými odbory, tak s komorou.

E15: Co požadavek lékařů na omezení přesčasů? Nedala by se právě zde nalézt společná řeč? I proto, že stovky lékařů už vypověděly přesčasovou práci nad zákonný limit. Někteří prý musejí odsloužit až osm dvanáctihodinových směn, aby měli slušný příjem.

To je těžké. Lékaři si stěžují, že jsou unavení. Když se ale v minulosti měly redukovat služby poskytované tou či onou nemocnicí, vždy hlasitě křičeli. Nejen z vlastní zkušenosti vím, že pokud ke snížení služeb někde dojde, lékaři si
hledají nadúvazky jinde. Slouží třeba na záchrance nebo v jiných nemocnicích.

E15: Ministerstvo donedávna uvádělo, že průměrný plat lékařů je více než padesát tisíc korun měsíčně. Nemocniční lékaři ale tvrdí, že jde o nesprávný údaj, protože jsou do něj započítány i příjmy praktických lékařů a specialistů. Je to tak?

Máme čerstvý údaj z ministerstva práce a sociálních věcí. Průměrný měsíční plat českého nemocničního lékaře v roce 2009 byl 48 tisíc korun. Tato částka obsahuje i celkem čtrnáct přesčasových hodin měsíčně, tedy necelé dvě směny. Pochopitelně je to průměr. Jsou obory, kde se neslouží.

E15: Pokud si tedy lékaři stěžují na přesčasy, je to jejich věc.

Záleží na organizaci práce v té které nemocnici. Nabídli jsme jim, že přepracujeme vyhlášku, která stanoví, že musí být ve službě velký počet lékařů. Zároveň to musí být seniorní lékaři, zatímco ve vyspělých zemích slouží ti nejmladší, byť pod dohledem zkušených. I na jednotkách intenzivní péče by měly více pracovat kvalifikované sestry. To je potřeba napravit.

E15: Asi nejspornější výhrada lékařů se týká způsobu, jakým mají dostat přidáno. Česká lékařská komora prý nevěří ředitelům nemocnic, že zvýší osobní ohodnocení, a žádá změnu tarifů. Budete ochoten o tom diskutovat?

Diskuze s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem už začala.

Pokračování na str. 16
Dokončení ze str. 15

Jsou na to ale velmi kontroverzní názory. Nejsem si jistý, zda je změna tarifů bezpečnější cesta, jak peníze dostat k lékařům. Může následovat snížení osobního ohodnocení.

E15: Nicméně jste připustil, že o změně tarifů možná budete hovořit i s předsedou vlády.

Tarifní tabulka neplatí jen pro lékaře, ale pro všechny zdravotnické pracovníky. Mezi mladými lékaři a seniorními kategoriemi nelékařů je poměrně velký překryv.

Výsledný efekt by proto velmi pravděpodobně přinesl něco úplně jiného než to, co žádá komora. Navíc je tento požadavek choulostivý i vzhledem ke koaliční dohodě, která počítá s rušením tabulek.

E15: Domníváte se, že po prvním březnu se protestující lékaři přihlásí na úřadech práce a ty je pošlou zpět do nemocnic?

Jednoznačně to předpovědět nikdo neumí. Nejlepší by bylo, kdy byl protest odvolán a větší část lékařů se vrátila. Ještě se sejdeme s řediteli
fakultních nemocnic. Zdůrazníme jim, že musí být s navyšováním platů nanejvýš srozuměni. Očekáváme jejich maximální vstřícnost, aby nevznikaly zóny odporu kvůli tomu, že některým lékařům platy zvýšeny nebudou.

E15: Co bude hrozit řediteli, který odmítne lékařům přidat formou osobního ohodnocení?

Je to jednoznačný pokyn zřizovatele, tedy ministerstva. Pokud by ho někdo neuposlechl, bude mu hrozit příslušná sankce, včetně odvolání.

E15: Jaký je krizový scénář ministerstva zdravotnictví?

Máme připravený spíš rámcový postup. Jednak jde o právní rozbor toho, jak může postupovat vláda a kraje. Dále budeme mít požadavky na hejtmany ohledně větší kooperace s integrovaným záchranným systémem, stejně jako s místními poskytovateli zdravotní péče a zdravotních dopravních služeb. Naprosto klíčová bude pomoc fakultních nemocnic, protože v některých krajích pokrývají až padesát procent péče.

E15: A co kraje, kde sice státní nemocnice jsou, ale samy mohou mít kvůli možnému odchodu většího počtu lékařů problémy?

Nelze stanovit univerzální klíč. Někde mohou být výpadky péče neznatelné, jinde velké. Třeba v Praze to může být oblast neurologie a porodnictví. Někde budou mít nedostatek chirurgů, jinde anesteziologů. Je třeba nalézt cesty, jak dát lékaře dohromady.

E15: Budete například rodičky převážet vrtulníkem do jiných nemocnic?

Musí dokonale fungovat dispečink, abychom věděli, kde je volná ta či ona kapacita, a průběžně to celé sledovat. Rodičky by bylo třeba směřovat tam, kde by je mohli přijmout. Jinak to udělat nejde. Pokud by byl deficit zdravotní péče vysoký, zřídíme v rámci ministerstva zvláštní centrum, které bude sledovat situaci v jednotlivých krajích a koordinovat spolupráci.

E15: Třeba Plzeňský kraj hlásí, že podobný krizový režim je schopen udržet nejvýše měsíc. Co máte v plánu pak?

Pokud ke krizi opravdu dojde, nepředpokládám, že protest lékařů potrvá donekonečna. Na místní úrovni bude snaha dohodnout se na schůdném řešení.

E15: Co soukromé nemocnice? Oslovíte i je?

Už jsme jednali s jejich sdruženími. Pochopitelně jsme jednali i s pojišťovnami, aby mobilizovaly finanční zdroje pro zařízení, kam budou přicházet pacienti z částečně nebo úplně uzavřených nemocnic.

E15: Očekáváte větší zatížení záchranné služby?

Nemělo by být až tak dramatické. Počet pacientů se nezvýší, spíš se prodlouží dopravní vzdálenosti. Proto budeme mobilizovat i soukromé poskytovatele zdravotních dopravních služeb. Ti dostávají peníze přímo za jednotlivé převozy, takže budou mít motivaci zvýšit svoji nabídku.

Ohodnoťte tento článek!