Lepší péče o nemocné s rakovinou plic

Zřízení samostatného pneumoonkologického oddělení na Klinice nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno přineslo zlepšení péče o pacienty. Zejména fakt, že je toto pracoviště schopno zajistit komplexní péči…

Lékaři z Fakultní nemocnice Brno stále naléhavěji varují před kouřením

na jednom místě, ale i soustředění specializovaných lékařů a sester s potřebnými znalostmi léčení druhotných příznaků nádorového onemocnění. Za rok bylo ve zdejší specializované ambulanci uskutečněno téměř 3000 ambulantních vyšetření, ambulancí i lůžkovou částí prošlo 377 nemocných s nádorovým onemocněním plic nebo s podezřením na toto onemocnění. Jak informovala přednostka kliniky doc. Jana Skřičková, ambulance poskytuje nejen péči nemocným včetně chemoterapie, ale také konsiliární činnost v rámci nemocnice. Na pneumoonkologickém oddělení pracují čtyři lékařky a devět zdravotních sester. Podle vedoucí lékařky Marcely Tomíškové zde za rok bylo hospitalizováno 600 pacientů, s průměrnou délkou pobytu 10 dní. V rámci Brna a okolí je většina nemocných s rakovinou plic hospitalizována právě tady, oddělení však přijímá i pacienty z jiných okresů republiky. Na šesti ze zdejších sedmi pokojů leží muži. Rakovina plic je totiž výrazně častější u mužů než u žen. U mužů tvoří čtvrtinu všech zhoubných novotvarů. Počet nově diagnostikovaných případů za rok dosahuje zhruba 97 na 100 000 obyvatel, zatímco u žen je to pouze 25 na 100 000 obyvatel. U žen je však patrný trvalý vzestupný trend. „Rakovina plic bývá obvykle diagnostikována ve věku 35-85 let, nejčastější výskyt je mezi 55. a 80. rokem života, říká přednostka kliniky Jana Skřičková a upozorňuje na zásadní význam prevence. „Kdo nevěří varovnému nápisu na krabičce cigaret, měl by se přijít podívat a seznámit se s výsledky statistik, “ dodává lékařka a upozorňuje, že rakovina plic je jednou z nejhůře léčitelných nemocí a v ČR je nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné nádory. Ve chvíli, kdy se u pacienta objevují subjektivní potíže, bývá totiž nemoc již ve 3. nebo 4. stadiu, vylučujícím radikální chirurgickou léčbu. Ta jediná však dává alespoň pětině operovaných pacientů naději na dlouhodobější přežívání. „Operace je reálná opět jen u zhruba 20 procent pacientů. Ostatním se snažíme prodloužit život a hlavně zmírnit příznaky jejich nemoci. Výsledky jsou při nasazení moderních cytostatik a dalších léků statisticky významné, jde ovšem jen o týdny, výjimečně o měsíce, nikoli však o roky,“ uvedla přednostka kliniky.

Jan Chmelíček, Právo, 24.7.2002

Ohodnoťte tento článek!