Liberecká nemocnice už má heliport, létat se tam ale nemůže

Heliport

V areálu Krajské nemocnice Liberec už stojí ocelová konstrukce heliportu, vrtulníky tam však zatím přistávat nemohou. Přistávací plochu je třeba dokončit, a to musí počkat na teplejší počasí, řekla ČTK náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Zuzana Kocumová (Změna pro Liberecký kraj). Zkušební provoz by podle ní mohl být zahájen zřejmě v květnu. Od července už musí nová přistávací plocha sloužit letecké záchranné službě.

„Heliport je prakticky hotový, přistávací plochu je ale ještě třeba opatřit finálním povrchem. Stěrka, která ji pokryje, potřebuje ale ke ztuhnutí teploty nad pěti stupni Celsia, a to po několik dní,“ vysvětlila mluvčí nemocnice Barbora Silná. I když je letos leden v Liberci nadprůměrně teplý a přes den teploměry šplhaly i k deseti stupňům nad nulou, v noci klesají k bodu mrazu. Povrch tak zatím není možné dokončit.

Přistávací plocha v areálu nemocnice přijde na 41 milionů korun, zhruba 29 milionů by měla zaplatit evropská unie. Heliport měl být původně hotov už v závěru loňského roku, kvůli problémům s podložím ale nabraly stavební práce zpoždění. Nemocnici kvůli tomu hrozilo krácení evropské dotace. „Podařilo se ale vyjednat prodloužení termínu dokončení, a tak není ohrožen ani statut traumacentra,“ dodala Kocumová.

Krajská nemocnice Liberec je největším zdravotnickým zařízením v kraji. I když je v Liberci letecká záchranná služba, nemocnice vlastní heliport neměla. Vrtulníky dopravují pacienty na liberecké letiště, odkud je převážejí sanitky. Cesta trvá 15 minut, což u těžších případů ohrožuje zdraví i život pacienta. O výstavbě přistávací plochy se léta diskutovalo, realizaci ale brzdil nedostatek peněz. Nemocnice nechala posoudit šest variant umístění heliportu, jako nejlevnější se ukázala ocelová trojnožka nad parčíkem v dolní části areálu. vá trojnožka nad parčíkem v dolní části areálu.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!