Lidé utrácejí za léky stále více peněz

Obecně spotřeba léků roste nejen v tuzemsku, ale i v zemích EU. Stejný jev je patrný i v Americe, kde loni za léky vydané na předpisy inkasovali prodejci o téměř pětinu víc dolarů než v roce 2000. Spotřeba léků je civilizačním faktorem…

Prostředky vydané za medikamenty se loni zvedly o patnáct procent. Někteří odborníci tvrdí, že je to nevyhnutelný civilizační jev, jiní si myslí, že neúměrně často chodíme k lékaři.

JAN PERTL

Češi mají sklon konzumovat vysoké dávky léků. Jsou ochotni za ně utratit rok co rok více peněz. Výdaje za medikamenty loni stouply o patnáct procent. Většina léků je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, ale trvale rostou tržby i za volně prodejné pilulky. Nejčastěji se bez receptu kupují preparáty proti bolesti a vitaminy. Kupovat je chodí hlavně důchodci, upozornil Josef Suchopár ze společnosti Edukapharm, která se zabývá vzděláváním lékárníků a lékárnických laborantek. Každý člověk v Česku spotřebuje za rok průměrně 32 balení léků. V mezinárodním srovnání patříme k nadprůměru. Před námi jsou například Slováci a Maďaři, největší polykači prášků jsou ale Francouzi ( 48 krabiček). Obecně spotřeba léků roste nejen v tuzemsku, ale i v zemích EU. Stejný jev je patrný i v Americe, kde loni za léky vydané na předpisy inkasovali prodejci o téměř pětinu víc dolarů než v roce 2000. Spotřeba léků je civilizačním faktorem, čím vyspělejší země, tím větší spotřeba léků, míní někteří odborníci. Je to pochopitelné, prodlužuje se délka života, lidé chtějí žít lépe, bez bolestí a neduhů. Vedle toho výzkumné laboratoře dovedou stále rychleji vyvíjet a testovat nové přípravky, které se objevují i v Česku. Teprve po roce 1989 se ve větší míře začaly v Česku léčit nemoci jako astma, alergie, poruchy zažívacího traktu, vysoký cholesterol. Do té doby neléčila neplodnost, AIDS, osteoporóza. Nárůst výdajů se částečně připisuje snahám lékařů předepisovat více léků a dávat přednost novým a nákladnějším farmakům. Další příčinou je podle odborníků agresivnější marketing farmaceutických firem, jenž má vliv nejen na lékaře, ale i na pacienty, kteří pak požadují drahé značkové léky, jež znají z reklam, na úkor levnějších ekvivalentů. Zejména lékaři jsou ale přesvědčeni, že se léky užívají víc, než je nutné. „Denně se setkávám s pacienty, kteří konzumují množství léků zcela neúčelně,“ říká Jan Hnízdil, primář rehabilitace Fakultní polikliniky v Praze. Podle něj bez zásadní změny stravovacích návyků jsou například peníze vydané za léky na vysoký cholesterol vyhozené z okna. Josefa Suchopár si zase myslí, že hlavní problém je v tom, že Češi často chodí k lékaři

s maličkostmi. „Vyplývá to tak trochu z naší národní povahy. Léky přímo vyžadujeme. Pokud nám doktor nepředepíše lék, hodnotíme ho negativně – on mi napsal jen Acylpyrin. Nejradši bychom dostali hned antibiotika, a nejlépe cizí, vždyť

jsme přece hrozně nemocní,“ soudí Suchopár. Svůj názor opírá o mezinárodní studii, podle které každý člověk v Česku v průměru navštíví lékaře patnáctkrát za rok. V tomto ohledu jsme druzí ve světě hned za Japonskem. Třeba Němec, Brit či Američan přijdou do ordinace jen šestkrát. Přitom vysoký rozdíl v počtu kontaktů se nijak neprojevil v porovnání zdravotního stavu Čechů a cizinců. To svědčí na jedné straně o dostupnosti lékařské péče, na druhé však o jejím zneužívání. Dá se tedy říci, že české zdravotnictví je neefektivní a zbytečně drahé.

JAN PERTL, Střední Čechy, 4.4.2002

Ohodnoťte tento článek!